Šéf Setuzy: od obilí k oleji a biopalivům

Agrofert, Agropol, Setuza - tři nejvýznamnější firmy v českém zemědělství a potravinářství, jsou spojeny s jménem manažera Františka Janů. "Jsem vždy plně loajální k firmě, v níž působím," zdůrazňuje přitom své krédo. Ví, proč to říká. Mezi zmíněnou trojicí podniků vládne velká rivalita a přestupy Janů jako špičkového manažera z jedné do druhé vždy provázela i řada emocí a spekulací.
Ani teď nemá padesátiletý byznysmen klid. Šéfuje společnosti Setuza, klíčovému výrobci biopaliv a zpracovateli olejnin. V médiích je ale Setuza téměř denně zmiňována v jiných souvislostech.
Jeden z jejích údajných vlastníků, kontroverzní podnikatel František Mrázek, zemřel v lednu rukou nájemného vraha. Jeho kolega Tomáš Pitr byl, byť zatím nepravomocně, odsouzen na osm a půl roku za daňové delikty. Janů přesto nelituje, že do Setuzy na post ředitele a předsedy představenstva před čtyřmi lety přišel. "Jsem manažer, snažím se současnou atmosféru kolem firmy nevnímat," tvrdí.
Janů je považován svými kamarády i kritiky za vynikajícího obchodníka, jedničku v obchodu s rostlinnými komoditami. V tomto oboru se pohybuje přes pětadvacet let, doma i v zahraničí.
"Teď je mojí prioritou řídit Setuzu, ale obchod, především s obilím a řepkou, mě baví pořád," tvrdí.
Oceňuje ho i šéf Státního zemědělského intervenčního fondu Jan Höck, sám zdatný obchodník s obilím. "Janů je nepochybně špička v obchodu. Pořád přitom na sobě pracuje, shání informace a jeho prognózy vývoje cen opravdu "sedí"," říká Höck, jehož s Janů pojí dlouholeté přátelství.
Janů ale uznávají i "protivníci" - zemědělci, s nimž se každoročně dohaduje o cenách. "Určitě se v řemesle dobře vyzná. Ale zvlášť před vstupem do unie Setuza držela nákupní ceny hodně nízko, očekávali jsme od ní vůči zemědělcům mnohem větší vstřícnost," potvrzuje předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský, že Janů je jako obchodník opravdu "těžká váha".

MEZITITULEK: Proč odcházel?
Než se Janů dostal do Setuzy, měl za sebou už slušnou kariéru. V roce 1979 přišel do Koospolu, tehdejšího podniku zahraničního obchodu. Tam se třináct let zabýval obchodem s obilím, krmivy a olejninami. Byl přitom na stážích v Německu, USA i Jižní Americe, v Buenos Aires dva roky vedl potravinářskou sekci firmy Škoda Platense. Za samozřejmost proto bere, že ovládá angličtinu, španělštinu, němčinu i ruštinu.
V roce 1992 se stal ředitelem firmy Agropol Trading. Zájmy obchodníka s obilím, předního výrobce krmných směsí i producenta drůbeže hájil šest let.
Pak následoval překvapivý odchod k největšímu konkurentovi a Janů se stal pravou rukou majitele Agrofertu Andreje Babiše. Ten mu svěřil řízení firmy Agrofert Holding, kde Janů vlastně pokračoval ve své předchozí činnosti.
Jenže po čtyřech letech následoval další neočekávaný přestup, a Janů se ocitl v Setuze. Ta je ostrým konkurentem jak Babišova holdingu, tak Agropolu.
Oba rozchody přitom neproběhly bez potíží, nejspíš šlo o osobní střety Janů s jeho nejvyššími šéfy. "Nehodlám to ani po letech nijak komentovat," říká majitel Agropolu Jiří Malúš.
"Zeptejte se Malúše, od nás Janů odešel ze stejného důvodu jako od něj," tvrdí bez dalšího Babiš.
Sám Janů ve svých odchodech nic tajemného nevidí: "Prostě jsem se jako manažer neshodl s majiteli v tom, kam by měly firmy směřovat."

MEZITITULEK: Proč přišel?
Nejen odchody od Babiše a Malúše, ale i příchod Janů do Setuzy provázely dohady, proč to vlastně dělá. U Setuzy ovšem už byly konkrétnější: Janů údajně uměl "zatlačit" na tehdejšího ministra zemědělství Jaroslava Palase, zná se s šéfem zemědělského státního fondu Höckem a umí Setuze i zajistit provozní půjčky, které jí banky nechtěly kvůli sporům z minulosti tehdy dávat.
Palas měl "pod palcem" přes 38 procent státních akcií Setuzy, o něž měla zájem firma Český olej, už v té době největší vlastník Setuzy. Faktem je, že právě Palas posvětil tajnou smlouvu, díky níž Český olej akcie skutečně získal.
"Vůbec jsem se o to nestaral," ostře odmítá Janů jakýkoliv vliv na tuto transakci. Také Palas podezření z klientelismu popřel.
"Pana Janů považuji za výborného odborníka i manažera, ale s našimi majetkovými transakcemi neměl a nemá naprosto nic společného," říká podnikatel Pitr, zastupující Český olej.
Státní fond měl na starost dotování surovin pro bionaftu - kde je Setuza českou jedničkou. I policie šetřila udání, že fond Setuzu zvýhodňoval, ale nic neprokázala. "Systém byl nastaven tak, že jsem nemohli nikoho zvýhodnit. A mimochodem - Frantu Janů znám jako velmi čestného člověka. Zahraniční obchodníci s ním leckdy uzavírali smlouvy jen po telefonu na čestné slovo, což v branži rozhodně není obvyklé," tvrdí Höck.
Sám Janů zůstává nad věcí. Má pravdu v tom, že žádná podezření se nikdy neprokázala - a že manažery jeho kalibru vždy nějaké spekulace provázejí. Umí se i odreagovat - na tenise, při golfu, na lyžích nebo při rybaření.
V práci má teď jasnou prioritu: připravit Setuzu tak, aby její hodnota byla co nejvyšší. O podíl ve firmě totiž znovu usiluje stát, ale zájem má i nejsilnější finanční skupina PPF.
"Podařilo se nám po bývalém vedení Setuzy vyklidit všechny "kostlivce", kteří mohli kazit její budoucnost. Obrat jsme dotáhli k sedmi miliardám korun. Provozní úvěry už získáváme bez potíží a zásadně rozšiřujeme výrobní kapacity pro surovinu na bionaftu," shrnuje Janů výsledky své zatím poslední manažerské aktivity.