Ekologických zemědělců ubylo

Východní Čechy - Ekologické hospodaření nyní zaujímá v Česku asi šest procent zemědělské půdy, do roku 2010 chce vláda zvýšit tuto plochu na deset procent.

Tuzemská poptávka po biopotravinách roste podle odhadu odborníků ročně až o 20 procent. Uspokojit trh žádanými výrobky se zde snažilo koncem loňského roku 829 ekologických podnikatelů, což bylo o sedm méně než rok předtím. K poklesu tak došlo poprvé v 15leté historii českého ekologického zemědělství.

Malé finanční výhody

Ministerstvo zemědělství k 31. prosinci 2005 evidovalo na východě Čech 79 ekologických farmářů, z toho 29 v Pardubickém kraji. Je to o pět více než na podzim 2004. I tady jsou ale hospodáři, kteří toto podnikání chtěli ukončit.

Tento záměr měl vloni i Jaroslav Knápek z Horních Heřmanic na Ústeckoorlicku, který vyrábí biopotraviny na 30 hektarech. Věnuje se hlavně pastevnímu chovu masného skotu a pěstování brambor bez chemických přípravků. V minulosti sklízel i pohanku. "Hodně se dováží z Číny. Cena šla prudce dolů, tak jsem ji zrušil," vysvětlil. Právě zvýšený dovoz levných biopotravin ze zemí, kde je ekologické zemědělství dotováno více než u nás, je podle Knápka velkou hrozbou pro české producenty. "Výrobní náklady neustále rostou, ale farmářské ceny stagnují, někdy i klesají," povzdechl si.

Kromě malých finančních výhod se ekologickým farmářům nelíbí i vyplňování množství formulářů a častější kontroly. "Přibývá sice firem, které nabízejí, že připraví podnik na tuto kontrolu, ale chtějí za to velké peníze," řekl Knápek.

Chybí ekologická jatka

Většina farmářů musí ekologicky odchovaná zvířata dodávat na normální jatka, a ztrácí tak označení biomaso. Farmářská cena je stejná jako u konvenčně odchovaných jatečných zvířat. "Chybí zde zpracovatelé. Je naděje, že v Dobrušce vzniknou ekologická jatka. Když se tak stane, rozšířím produkci ekologického hovězího masa. Mohl bych za kilo dostat alespoň o korunu více," míní Jaroslav Netík z Dobrušky na Rychnovsku.