Do biofarmy v Nenačovicích u Berouna jezdí pro inspiraci i Švédové. Když vegetarián nesehnal zeleninu, začal ji pěstovat pro sebe i pro jiné.
U Pramenů zdraví
Absolvent FAMU Otakar Jiránek by si nikdy nepomyslel, že jeho služeb budou využívat filmové hvězdy z Hollywoodu, světové topmodelky a dokonce i prezidentova choť paní Lívia. Když se to stalo, nebyl už kameramanem, ale majitelem vegetariánské restaurace Country Life v Praze.
Jiránka by také při někdejších toulkách s kamerou po kopcích u Berouna nenapadlo, že ve zdejším kraji jednou v privatizaci koupí zpustlý kravín a k nepoznání ho zvelebí na vzorovou biofarmu s produkcí zeleniny, pekárnou a s největším českým velkoobchodem zdravé výživy. V Nenačovicích u Berouna, kde biofarma sídlí, dnes zaměstnává 140 lidí. Loňský obrat všech aktivit dosáhl 160 milionů korun a firma, jak Jiránek s uspokojením říká, byla v mírném zisku. Biofarma prosperuje, protože je soběstačná.
"Všechno, co se u nás v Nenačovicích vypěstuje, se tu také zpracuje na hotové výrobky, které ihned míří do našich dvou prodejen a restaurací v nedaleké Praze," vysvětluje Jiránek zásady svého podnikání nad plechy s čerstvě upečenými koláči.
Pečivo je z celozrnné mouky, o jejíž kvalitě Jiránek nemusí pochybovat. Obilí pochází z vlastní sklizně, přičemž v průběhu vegetace na pole vůbec nepřišly pesticidy ani umělá hnojiva. Živiny v půdě jsou čistě přírodního původu, jen z kompostu a zeleného hnojení. Soběstačnost v produkci přináší hned dvojí užitek. Z ekonomického hlediska biofarma ušetří na vstupech, protože nemusí suroviny s certifikátem bio draze nakupovat. Z ekologického pohledu jde o významnou úsporu energie, neboť u biopotravin platí, že se mají spotřebovat co nejblíž od místa produkce a zpracování. Tím se zamezí emisím z dálkové dopravy.
"Stejně přírodním způsobem jako obilí pěstujeme na farmě 80 druhů zeleniny. Díky tomu máme plynulý přísun suroviny pro vegetariánské restaurace a nejsme závislí na vrtoších dodavatelů," naráží Jiránek na svízele domácích výrobců biopotravin.. Propast mezi ekologickým zemědělstvím a následným zhodnocením jeho produkce je u nás tak velká, že se domácí potraviny v biokvalitě podílejí jen zlomkem procenta na českém jídelníčku (viz Ekonom č. 7/2006).
AKTIVNĚ SE BIOPOTRAVINÁM Jiránek věnuje už 14 let. Ke změně profese, kdy kameru a fotoaparát definitivně pověsil na hřebíček, ho přivedla touha po jiném životním stylu. Všechno začalo návštěvou Francie a tamních vegetariánských restaurací. Rafinovaně upravené pokrmy ze zeleniny měly úplně jinou chuť, než na co byl našinec zvyklý z veřejného stravování v tuzemsku. Dovezené recepty byly k ničemu, protože většina ingrediencí se v českých obchodech před rokem 1990 stejně nedala sehnat.
"Když jsem v roce 1991 otevřel prodejnu se zdravou výživou a zeleninovým občerstvením, musel jsem všechno dovážet ze zahraničí," vzpomíná Jiránek na počátky podnikání ve své první prodejně v pražské Melantrichově ulici. Ta své sídlo, na rozdíl od řady tehdy otevíraných prodejen, dodnes nezměnila. Navíc se zakrátko stala impulsem k vytvoření rozsáhlého zázemí pro podnikání s biopotravinami.
Protože Jiránek předtím ve Francii viděl nejen restaurace, ale i to, jak tam fungují ekologicky vedené farmy, rozhodl se jednu takovou v tuzemsku provozovat sám. Umělecká profese má ovšem k zemědělství daleko. Proto se do země galského kohouta vypravil na roční odbornou stáž. Neocenitelným pomocníkem doma pak byl Jiránkův otec, bývalý agronom, který v JZD Chýně řadu let experimentoval s biokompostem. Otakaru Jiránkovi se také podařilo vypátrat a vyzpovídat muže, který v Praze za první republiky provozoval šest vegetariánských restaurací.
"S vegetariánskou stravou jsme začínali v Česku jako první. Lidé byli zvědaví, což byl zřejmě důvod, proč jsme hned po otevření měli v prodejně stále plno i bez reklamy. Na zeleninové saláty k nám tehdy občas zašla i paní Lívia Klausová. Stála ukázněně ve frontě i se zdatným mužem z ochranky po boku," vybavuje si úspěšný rozjezd podnikání Jiránek. Ze zahraničních celebrit později vyhledal vegetariánské občerstvení v Praze i filmový herec Michael York. Chodí sem i české topmodelky, protože jsou na podobnou stravu zvyklé ze zahraničí a doma nehodlají své zvyklosti opouštět.
PRVNÍ ZELENINOVÉ PIZZY kvůli nedostatku místa v prodejně Jiránkovi pekli v pronajatých prostorách menzy Vysoké školy zemědělské v Praze-Suchdole. Teď už je pekárna hned vedle obchodu, když se tu shodou okolností uvolnil bývalý sklad Řempo. Zájem o netradiční občerstvení a potraviny byl tak velký, že se zboží vždy dařilo prodat dřív, než vypršela splatnost faktur. Tím si Jiránek vybudoval důvěru v obchodních vztazích. Mohl včas doplňovat zboží na pultech, jenže většina sortimentu stále pocházela ze zahraničí. Domácí výrobci biopotravin neměli odvahu se do hotové produkce pustit, ekologičtí zemědělci zase raději pěstovali luštěniny a pohanku, jen ne kvalitní čerstvou zeleninu a ovoce. Suché plody se lépe skladují. Zkušení zemědělci byli opatrní. Jiránek se rozhodl riskovat a vstoupit na neznámou půdu. Pomohla mu náhoda.
Rodina se v té době poohlížela po rekreační chalupě blízko Prahy. Z výprav kolem Berounky, kde Jiránek v mládí často a rád fotografoval romantické krajinky, mu utkvěly v paměti Nenačovice. Volná chalupa v obci sice k mání nebyla, ale byl tu na prodej opuštěný kravín. Na fotografiích z počátku 90. let je to ruina se zpustlým hnojištěm pro ostudu. Dnes je to luxusně vyhlížející usedlost, která bílými stěnami svítí do okolí. Dřevěná přístavba u štítové zdi zastřešuje prostorný kongresový sál, jehož vybavení je pouze z opracovaného dřeva.
PŘÍSTAVBA JE DÍLEM architekta Aleše Brotánka, který se specializuje na ekologické stavby s pasivním ohřevem vnitřních prostor. Znamená to, že díky konstrukci stěn, do kterých se opírá slunce, se většinu roku nemusí topit. Úspora energie má jediný cíl - co nejméně znečišťovat životní prostředí. I v takových mrazech jako letos se tu jen mírně temperovalo, ujišťuje Jiránek. Doufá také, že co nevidět na biofarmě otevřou prodejnu pro spotřebitele. Nakupovat do Nenačovic zatím jezdí jen velkoodběratelé. Zdejší centrální sklad slouží obchodníkům se zdravou výživou. Distribuční síť pokrývá 56 smluvních prodejen v celé České republice.
Přístavba je od profesionálního architekta, ale přestavba kravína už probíhala svépomocí. Než nynější ekologičtí zemědělci začali farmařit, každý si okusil práci u míchačky a s lopatou. Jiránek stál u zrodu obecně prospěšných společností Prameny zdraví a Country Life, které pak postupně přikoupily k areálu farmy 70 hektarů polí. Pěstitelské metody, šetrné k životnímu prostředí, se podařilo časem tak propracovat, že sem pro inspiraci jezdí delegace až ze Švédska. A to je ekologickém přístupem ke krajině pověstné.
"V přednáškovém sále pořádáme semináře o zdravém životním stylu, školíme i budoucí lektory. Kurzy výživových zásad pořádáme také pro matky malých dětí," vypočítává dnešní aktivity biofarmy Jiránek. Nejde jen o to, aby lidé věděli, proč jíst přírodně pěstované produkty. Důležité je probudit v nich zájem o šetrný vztah k půdě a přírodě. V zahraničí se už pěstují a prodávají i biokvětiny. Sice nejsou k jídlu, ale při jejich produkci se nepoužívají chemikálie, a to už je zase o ekologii. Jiránek říká, že v létě v Nenančovicích nemají nouzi o brigádníky, protože studenti zemědělských škol sem jezdí na praxi.
TOUHA PO ZMĚNĚ životního stylu Jiránka postupně přivedla k nastartování byznysu, který v takovém rozsahu zatím v Česku nemá obdobu. Rád by zapojil do řetězce dodavatelů více domácích producentů, protože hlavně v ovoci se musí spoléhat na dovoz ze zahraničí. Přesto u něj některé bioprodukty nikdy nenajdete. Takový biosalám nebo biošunku zapřísáhlý vegetarián do své nabídky nikdy nezařadí.
AUTOR: Alice Olbrichová
Jiránka by také při někdejších toulkách s kamerou po kopcích u Berouna nenapadlo, že ve zdejším kraji jednou v privatizaci koupí zpustlý kravín a k nepoznání ho zvelebí na vzorovou biofarmu s produkcí zeleniny, pekárnou a s největším českým velkoobchodem zdravé výživy. V Nenačovicích u Berouna, kde biofarma sídlí, dnes zaměstnává 140 lidí. Loňský obrat všech aktivit dosáhl 160 milionů korun a firma, jak Jiránek s uspokojením říká, byla v mírném zisku. Biofarma prosperuje, protože je soběstačná.
"Všechno, co se u nás v Nenačovicích vypěstuje, se tu také zpracuje na hotové výrobky, které ihned míří do našich dvou prodejen a restaurací v nedaleké Praze," vysvětluje Jiránek zásady svého podnikání nad plechy s čerstvě upečenými koláči.
Pečivo je z celozrnné mouky, o jejíž kvalitě Jiránek nemusí pochybovat. Obilí pochází z vlastní sklizně, přičemž v průběhu vegetace na pole vůbec nepřišly pesticidy ani umělá hnojiva. Živiny v půdě jsou čistě přírodního původu, jen z kompostu a zeleného hnojení. Soběstačnost v produkci přináší hned dvojí užitek. Z ekonomického hlediska biofarma ušetří na vstupech, protože nemusí suroviny s certifikátem bio draze nakupovat. Z ekologického pohledu jde o významnou úsporu energie, neboť u biopotravin platí, že se mají spotřebovat co nejblíž od místa produkce a zpracování. Tím se zamezí emisím z dálkové dopravy.
"Stejně přírodním způsobem jako obilí pěstujeme na farmě 80 druhů zeleniny. Díky tomu máme plynulý přísun suroviny pro vegetariánské restaurace a nejsme závislí na vrtoších dodavatelů," naráží Jiránek na svízele domácích výrobců biopotravin.. Propast mezi ekologickým zemědělstvím a následným zhodnocením jeho produkce je u nás tak velká, že se domácí potraviny v biokvalitě podílejí jen zlomkem procenta na českém jídelníčku (viz Ekonom č. 7/2006).
AKTIVNĚ SE BIOPOTRAVINÁM Jiránek věnuje už 14 let. Ke změně profese, kdy kameru a fotoaparát definitivně pověsil na hřebíček, ho přivedla touha po jiném životním stylu. Všechno začalo návštěvou Francie a tamních vegetariánských restaurací. Rafinovaně upravené pokrmy ze zeleniny měly úplně jinou chuť, než na co byl našinec zvyklý z veřejného stravování v tuzemsku. Dovezené recepty byly k ničemu, protože většina ingrediencí se v českých obchodech před rokem 1990 stejně nedala sehnat.
"Když jsem v roce 1991 otevřel prodejnu se zdravou výživou a zeleninovým občerstvením, musel jsem všechno dovážet ze zahraničí," vzpomíná Jiránek na počátky podnikání ve své první prodejně v pražské Melantrichově ulici. Ta své sídlo, na rozdíl od řady tehdy otevíraných prodejen, dodnes nezměnila. Navíc se zakrátko stala impulsem k vytvoření rozsáhlého zázemí pro podnikání s biopotravinami.
Protože Jiránek předtím ve Francii viděl nejen restaurace, ale i to, jak tam fungují ekologicky vedené farmy, rozhodl se jednu takovou v tuzemsku provozovat sám. Umělecká profese má ovšem k zemědělství daleko. Proto se do země galského kohouta vypravil na roční odbornou stáž. Neocenitelným pomocníkem doma pak byl Jiránkův otec, bývalý agronom, který v JZD Chýně řadu let experimentoval s biokompostem. Otakaru Jiránkovi se také podařilo vypátrat a vyzpovídat muže, který v Praze za první republiky provozoval šest vegetariánských restaurací.
"S vegetariánskou stravou jsme začínali v Česku jako první. Lidé byli zvědaví, což byl zřejmě důvod, proč jsme hned po otevření měli v prodejně stále plno i bez reklamy. Na zeleninové saláty k nám tehdy občas zašla i paní Lívia Klausová. Stála ukázněně ve frontě i se zdatným mužem z ochranky po boku," vybavuje si úspěšný rozjezd podnikání Jiránek. Ze zahraničních celebrit později vyhledal vegetariánské občerstvení v Praze i filmový herec Michael York. Chodí sem i české topmodelky, protože jsou na podobnou stravu zvyklé ze zahraničí a doma nehodlají své zvyklosti opouštět.
PRVNÍ ZELENINOVÉ PIZZY kvůli nedostatku místa v prodejně Jiránkovi pekli v pronajatých prostorách menzy Vysoké školy zemědělské v Praze-Suchdole. Teď už je pekárna hned vedle obchodu, když se tu shodou okolností uvolnil bývalý sklad Řempo. Zájem o netradiční občerstvení a potraviny byl tak velký, že se zboží vždy dařilo prodat dřív, než vypršela splatnost faktur. Tím si Jiránek vybudoval důvěru v obchodních vztazích. Mohl včas doplňovat zboží na pultech, jenže většina sortimentu stále pocházela ze zahraničí. Domácí výrobci biopotravin neměli odvahu se do hotové produkce pustit, ekologičtí zemědělci zase raději pěstovali luštěniny a pohanku, jen ne kvalitní čerstvou zeleninu a ovoce. Suché plody se lépe skladují. Zkušení zemědělci byli opatrní. Jiránek se rozhodl riskovat a vstoupit na neznámou půdu. Pomohla mu náhoda.
Rodina se v té době poohlížela po rekreační chalupě blízko Prahy. Z výprav kolem Berounky, kde Jiránek v mládí často a rád fotografoval romantické krajinky, mu utkvěly v paměti Nenačovice. Volná chalupa v obci sice k mání nebyla, ale byl tu na prodej opuštěný kravín. Na fotografiích z počátku 90. let je to ruina se zpustlým hnojištěm pro ostudu. Dnes je to luxusně vyhlížející usedlost, která bílými stěnami svítí do okolí. Dřevěná přístavba u štítové zdi zastřešuje prostorný kongresový sál, jehož vybavení je pouze z opracovaného dřeva.
PŘÍSTAVBA JE DÍLEM architekta Aleše Brotánka, který se specializuje na ekologické stavby s pasivním ohřevem vnitřních prostor. Znamená to, že díky konstrukci stěn, do kterých se opírá slunce, se většinu roku nemusí topit. Úspora energie má jediný cíl - co nejméně znečišťovat životní prostředí. I v takových mrazech jako letos se tu jen mírně temperovalo, ujišťuje Jiránek. Doufá také, že co nevidět na biofarmě otevřou prodejnu pro spotřebitele. Nakupovat do Nenačovic zatím jezdí jen velkoodběratelé. Zdejší centrální sklad slouží obchodníkům se zdravou výživou. Distribuční síť pokrývá 56 smluvních prodejen v celé České republice.
Přístavba je od profesionálního architekta, ale přestavba kravína už probíhala svépomocí. Než nynější ekologičtí zemědělci začali farmařit, každý si okusil práci u míchačky a s lopatou. Jiránek stál u zrodu obecně prospěšných společností Prameny zdraví a Country Life, které pak postupně přikoupily k areálu farmy 70 hektarů polí. Pěstitelské metody, šetrné k životnímu prostředí, se podařilo časem tak propracovat, že sem pro inspiraci jezdí delegace až ze Švédska. A to je ekologickém přístupem ke krajině pověstné.
"V přednáškovém sále pořádáme semináře o zdravém životním stylu, školíme i budoucí lektory. Kurzy výživových zásad pořádáme také pro matky malých dětí," vypočítává dnešní aktivity biofarmy Jiránek. Nejde jen o to, aby lidé věděli, proč jíst přírodně pěstované produkty. Důležité je probudit v nich zájem o šetrný vztah k půdě a přírodě. V zahraničí se už pěstují a prodávají i biokvětiny. Sice nejsou k jídlu, ale při jejich produkci se nepoužívají chemikálie, a to už je zase o ekologii. Jiránek říká, že v létě v Nenančovicích nemají nouzi o brigádníky, protože studenti zemědělských škol sem jezdí na praxi.
TOUHA PO ZMĚNĚ životního stylu Jiránka postupně přivedla k nastartování byznysu, který v takovém rozsahu zatím v Česku nemá obdobu. Rád by zapojil do řetězce dodavatelů více domácích producentů, protože hlavně v ovoci se musí spoléhat na dovoz ze zahraničí. Přesto u něj některé bioprodukty nikdy nenajdete. Takový biosalám nebo biošunku zapřísáhlý vegetarián do své nabídky nikdy nezařadí.
AUTOR: Alice Olbrichová
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
