Češi kupují víc biopotravin, ale za unií zaostávají

Produkty zdravé výživy jsou sice mezi Čechy čím dál populárnější, za spotřebou západoevropských zemí ale Česko výrazně zaostává. Prodej biopotravin v posledních letech stále stoupá, v loňském roce se oproti roku 2004 zvýšil zhruba o třetinu, vyplívá z údajů agentury Green marketing.
Na celkové spotřebě potravin se přesto bioprodukty podílejí stále jen zhruba jednou desetinou procenta. Znamená to, že každý obyvatel Česka utratí za biopotraviny ročně asi 35 korun, což představuje tři procenta spotřeby průměrného Západoevropana.
Ačkoli aktuální údaje o tom, kolik osob se v Česku stravuje alternativně, nejsou k dispozici, mluví o příklonu ke zdravějšímu stravování trendy spotřeby jednotlivých druhů potravin. Za posledních deset let se výrazně snížila spotřeba hovězího masa nebo vajec, více se nakupuje drůbeží maso, luštěniny a zelenina. Přesto se v poslední době zastavil růst průměrného věku, stoupá úmrtnost na nemoci oběhové soustavy a počet lidí s nadváhou.
V českých bioprodejnách je v poslední době o zdravé potraviny větší zájem, mezi nejprodávanější položky patří pečivo, mléčné výrobky, ovoce a zelenina. Podle Hany Drastichové z pražského řetězce obchodů Albio je hlavním důvodem nákupu biopotravin zájem o vlastní zdraví, ekologická motivace je až na druhém místě. "Obecně bych řekla, že hlavními zákazníky jsou maminky s dětmi, mladé rodiny, manažeři a lidé se zdravotními problémy. Mezi zákazníky se zvyšuje i procento cizinců," dodala Drastichová.
Velkou roli v tom, zda nakupující dá přednost zdravějšímu produktu ekologického zemědělství, hraje cena. Ta je podle prodejců u většiny biopotravin oproti standardním výrobkům o 30 až 50 procent vyšší.
Cenový rozdíl ale může být i větší. V pražské bioprodejně Rozmarýna stojí deset vajec 49 korun, průměrná cena v běžné prodejně je 24 korun. Ještě zřetelnější rozdíl bývá mezi biopotravinami dovezenými ze zahraničí a běžnými domácími potravinami. Podle statistického úřadu se letos v lednu kuře prodávalo v průměru za 51 korun, biokuře z Německa stojí 330 korun.
Ceny bioproduktů ovlivňuje především náročnější způsob jejich produkce a zpracování s velkým podílem ruční práce. U biopotravin jsou až na výjimky zakázány přídavné látky. Kvůli tomu bývají biovýrobky méně vzhledné než běžné potraviny, nepřítomnost konzervačních přísad má zase za následek kratší dobu trvanlivosti.
V ekologickém zemědělství se nesmí používat minerální hnojiva, pesticidy, herbicidy, hormony a geneticky upravené organismy. Z předloňské studie Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky vyplývá, že náklady na vypěstování jedné tuny pšenice nebo ječmene jsou v ekologickém zemědělství zhruba o čtvrtinu vyšší než v konvenčním zemědělství. Lehce vyšší jsou i náklady v živočišné výrobě.
Podle Petra Trávníčka ze Sdružení ekologických zemědělců PRO-BIO ale cenu ekologických výrobků ovlivňuje především to, že se produkují v malých sériích, což zvyšuje náklad na jednotku. Velkou roli hrají i zvýšené náklady na dopravu a balení.
Na českém trhu je asi 3 tisíce bioproduktů, z toho 2 tisíce zahraničních. Hlavním prodejním místem ekologických potravin jsou v Česku supermarkety. Podle údajů z roku 2004 se na trhu podílejí 65 procenty. Specializované bioprodejny a obchody se zdravou výživou mají asi 25 procent, přímý prodej z farmy tvoří asi 7,5 procenta.
AUTOR: (čtk)


Český trh s biopotravinami
trh podíl na celkové s biopotravinami spotřebě potravin
2003 180 mil. korun 0,07 %
2004 270 mil. korun 0,12 %
2005 cca 350 mil. korun 0,16 %

Kolik lidé ročně utrácejí za biopotraviny?
Česko 35 Kč
Velká Británie 2453 Kč
Německo 1184 Kč
Švýcarsko 2735 Kč
Zdroj: Agentura Green marketing