Konopí je univerzální rostlina. Je využitelné snad ve všech odvětvích činnosti dnešního člověka.
Průmyslová podoba technického konopí
Pěstování konopí přináší nová pracovní místa, oživuje zemědělský a strojírenský průmysl jako i další odvětví ekonomiky a umožňuje znovu navázat vztah člověka a přírody - to vše za přispění moderní technologie.
Vzhledem k ohromným znalostem člověka v živých i neživých oblastech bádání je víc než pravděpodobné, že lidstvo dokáže vytvořit syntézu, skloubit nabyté znalosti s věděním našich předků. Tato syntéza se postupem času proměňuje ve skutečnost v podobě výrobků z konopí, kterých je v současnosti značná škála. Například ve Francii již pokročili tak daleko, že z této rostlinky vyvinuli kompletní soustavu stavebních materiálů, ze kterých je možno postavit prakticky celý dům.
TROCHA HISTORIE
Konopí pochází ze Střední Asie, v Evropě bylo známé už před sedmi tisíci lety. Nejvíc se ho ve světě pěstovalo v 17. až 19. století, mimo jiné na výrobu plachet, celt, lan, pytlů, provazů a oleje na svícení. Nahlédneme-li do naší historie, dříve se na našem území konopí pěstovalo ve velkém měřítku, dokonce na několika tisících hektarech, byla to základní textilní surovina jako například len. Za druhé světové války především americká armáda potřebovala konopí k výrobě plachet, sítí, lan a tak podobně. Po válce však přišel zákaz tuto surovinu k obdobným účelům využívat. Svou roli v tom pochopitelně sehrál vynález silonu. Zákaz využívání konopí k průmyslovým účelům - to byla vlastně odezva amerických zákonů. Evropa ten zákaz víceméně respektovala. To však neznamenalo, že se odborníci přestali tímto zemědělským produktem zabývat. Na to bylo konopí až příliš atraktivním artiklem, především pro své rozličné vlastnosti.
KONOPNÉ "ATRIBUTY"
Jedná se o jednoletou dřevitou bylinu rostoucí ve všech klimatických pásmech mimo extrémních. Je tedy vysoce přizpůsobivá (vyskytuje se v mnoha variacích), odolná vůči škůdcům a má blahodárné účinky na kvalitu půdy (rekultivační schopnosti), když dokáže absorbovat i některé těžké kovy. Rostlina se obejde bez speciálních přísunů vody i bez pesticidů. Je tedy ideální ekologickou plodinou poskytující suroviny k uspokojení biologických i sociálních potřeb člověka. V tomto směru zastávalo konopí hned několik funkcí.
První měla podobu duchovní, kdy rostlina sloužila v různých formách v mnoha kulturách k povznesení mysli celých společenstev. Hrála důležitou roli při rituálech, stala se prostředkem spojení s Bohy, ale i prostředkem zábavy a relaxace. Brzy byly u konopí objeveny také jeho léčebné účinky, medicína přitom využívala všech částí rostliny od květů po kořeny.
Nejrozšířenější funkcionalitu konopí ale představuje průmyslová tvář využití suroviny. Její charakter sahá od drobných předmětů denní spotřeby (potravinové doplňky, kosmetika, papír, obuv, oděvy, barvy, laky, obalové materiály...) přes stavbu a vybavení budov (izolační materiál, "betonové" a dřevotřískové desky, potrubí...) po průmyslové hi-tech využití (automobilový, letecký a kosmický průmysl, skate a snowboardy, palivo atd.).
KONOPÍ JAKO ÚČINNÉ MOTOROVÉ PALIVO
Slavný výrobce prvního masově vyráběné-ho automobilu Henry Ford již na počátku 20. století financoval výzkum biopaliva vyráběného z rostlinné hmoty, kterým by se jednak vyřešil problém zemědělských přebytků, a na druhé straně by se jím nahradilo palivo vyráběné z ropy, při jehož hoření se uvolňují zdravotně závadné a nevábně páchnoucí zplodiny.
Technické konopí lze využívat jako biomasu, která se dá snadno přeměnit na běžně používaná paliva jako metan, metanol nebo benzín. Využívání biomasy jako alternativního zdroje energie nahrazujícího spalování fosilních paliv je nejen ve světě, ale i u nás čím dál tím rozšířenější. V Americe se například ujal napohled poněkud kuriózní nápad - společnost KFC zdarma dodává použitý olej ze svých jídelen provozovatelům městské hromadné dopravy, kteří tento jinak obtížný a nevyužitelný odpad přemění v levné a ekologicky přijatelné palivo pro pohon městských autobusů.
Pyrolýzou biomasy se vyrábí metanol, který se dnes používá především k pohonu závodních aut. V první polovině 20. století však bylo jeho používání pod názvem dřevní líh velmi rozšířené i u osobních vozů. V dnešní době již byla v USA vyvinutá technologie přeměny metanolu na kvalitní vysokooktanový benzín, takže využití biomasy v automobilovém provozu má velmi slibnou budoucnost. Spalováním biomasy nebo paliv z ní získaných nevznikají žádné škodlivé plyny jako u benzínu nebo nafty, takže její využívání má i velmi příznivý dopad na čistotu ovzduší. Ze všech rostlin vhodných k použití na biomasu je nejvhodnější konopí, které dodává více než 4x větší objem rostlinné hmoty než běžné energetické plodiny. Tak například směs sestávající z 20 % bionafty a 80 % běžné nafty se rozloží o polovinu rychleji než samotná běžná nafta. V současné době se vědci a ekologové shodují, že bionafta je palivem budoucnosti.
BIOMASA VERSUS OVZDUŠÍ
Spalováním biomasy se sice stejně jako při používání fosilních paliv vytvářejí skleníkové plyny, ale jejich množství odpovídá kysličníku uhličitému vstřebanému rostlinami z atmosféry během jejich růstu. Biomasa tedy nepřispívá ke globálnímu oteplování a má proti klasickým palivům tu výhodu, že se dá každoročně vypěstovat na polích - je obnovitelným zdrojem energie. V případě neobnovitelných zdrojů, které se jednoho dne vyčerpají - uhlí, zemního plynu a ropy - se však jedná o uhlík, který pochází z doby prvohor a vytváří nebezpečný skleníkový efekt. Podle vědeckých poznatků je právě tento jev odpovědný za již znatelné zhoršení klimatické rovnováhy a mnohé přírodní katastrofy posledních let. Pokud lidstvo radikálním způsobem neomezí spalování fosilních paliv, hrozí taková změna globálního klimatu, kterou by ani nemuselo přežít. Technické konopí nabízí lidstvu řešení, jak překonat klimatickou hrozbu, a proto by se mělo jeho využívání co nejvíce rozšířit. Tato jednoletá průmyslová plodina roste prakticky ve všech klimatických pásmech, její pěstování je nenáročné, a navíc zúrodňuje a čistí zemědělskou půdu.
INDUSTRIÁLNÍ POTENCIÁL SUROVINY
V poslední době se konopí neobjevuje jen jako součást bionafty, ale narazíme na něj i na jiných místech v automobilovém průmyslu. Použití přírodních vláken na výrobu automobilů není žádnou novinkou. Přišel s ním už Henry Ford, který v interiéru svých vozů zapojil vlákno z bílkoviny sojových bobů. Nyní se k trendu přidaly automobilky jako Mercedes-Benz, BMW a Ford a začaly své vozy vybavovat konopnými přístrojovými deskami. Konopí a další přírodní vlákna jsou totiž lehká, mají výborné mechanické vlastnosti a jsou efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům. Tento průmysl je teprve v plenkách, ale má značný potenciál.
Z konopí je možno rovněž vyrábět umělé hmoty, které dokáží plně nahradit plasty vyráběné z ropných nebo uhelných produktů a jsou ekologicky nezávadné, protože se dají jako odpad lehce recyklovat. Recyklovatelné plasty na bázi konopí jsou v přírodě snadno rozložitelné. Krátká vlákna lze zpracovat na celofánový obalový materiál nebo z nich vyrábět jednorázové nádobí na jedno použití. Jejich výhodou je také jejich zdravotní nezávadnost, neuvolňují se z nich například zdraví silně škodlivé ftaláty a nevyvolávají alergické reakce. Z těchto plastů lze vyrobit instalační materiály potřebné při stavbě domu, které se jinak běžně dělají z PVC jako například potrubí a kolena. Konopí se již odedávna používalo jako podklad pod koberce a dají se z něj vyrábět lité podlahy, podlahové krytiny i nátěrové hmoty či nábytek. Z rozdrcených konopných stonků se vyrábějí stavební tepelné a zvukové izolace, řezivo, překližka či dřevotřískové desky. Upravená konopná vlákna se využívají také jako levnější náhrada skelné nebo minerální vlny. Z konopí se dá v podstatě postavit celý dům, a ještě jej zařídit většinou potřebného vybavení.
Popisovanou surovinu lze využít i pro oblast barev a laků. Konopný olej slouží k výrobě laků, fermeží a netoxických barviv, přidává se do nátěru k urychlení schnutí, lakovalo se jím dřevo. Z oleje lze rovněž získat tensidy, aktivní látky snižující povrchové napětí, které se používají při praní.
KONOPÍ A EKOLOGIE
Technické konopí je podle závěrů českých i zahraničních odborníků ideální ekologickou rostlinou, představitelem alternativního zdroje surovin a energie - biomasy. Mezi ostatními zdroji biomasy konopí vyniká hned několika "nej", které ho předurčují do pozice tahouna proměny společnosti směrem k trvale udržitelnému způsobu života. Nejefektivněji přitom hospodaří se sluneční energií, to znamená, že za relativně krátkou dobu (přibližně 120 dní) vyprodukuje na hektaru orné půdy až 12t různorodé biomasy.
Oproti výrobě z konvenčních materiálů je výroba z konopných surovin šetrnější k životnímu prostředí a splňuje bezezbytku požadavky kladené na trvale udržitelnou produkci. Získané výrobky se totiž vyznačují vysokou trvanlivostí na jedné a 100% biodegrabilitou na druhé straně. Tak například konopná látka spředená z těch nejdelších a nejpevnějších vláken v rostlinné říši sloužila dlouhá staletí k uskladnění potravin, které v ní vydržely dlouho čerstvé, chráněné před plísní. Konopné oděvy si dnes nacházejí věrné zákazníky mezi alergiky, jejichž citlivá pokožka ji dobře snáší. Starověcí Číňané z recyklované látky vyráběli jeden z prvních (a zároveň nejkvalitnějších) papírů na světě. Dnes se pro výrobu papíru v západních zemích používá spíše konopné pazdeří. Tento dřevu podobný "odpad" vzniká při zpracování stonku na vlákno a jeho uplatnění je opět rozličné. Jeden příklad za všechny: získaná směs i čisté pazdeří slisované do pelet či briket poskytuje komfortní palivo pro biokotle s vysokou výhřevností (cca 17 GJ/t pazdeří).
Technické konopí představuje snad nejperspektivnější rostlinný zdroj, jehož pomocí v absolutním souladu s principy trvale udržitelného rozvoje či života (lokální, obnovitelný zdroj, bezodpadové hospodářství, komplexnost) dokáže lidstvo komfortním způsobem uspokojovat své materiální potřeby bez negativního, ba naopak s pozitivním vlivem na životní prostředí.
Vzhledem k ohromným znalostem člověka v živých i neživých oblastech bádání je víc než pravděpodobné, že lidstvo dokáže vytvořit syntézu, skloubit nabyté znalosti s věděním našich předků. Tato syntéza se postupem času proměňuje ve skutečnost v podobě výrobků z konopí, kterých je v současnosti značná škála. Například ve Francii již pokročili tak daleko, že z této rostlinky vyvinuli kompletní soustavu stavebních materiálů, ze kterých je možno postavit prakticky celý dům.
TROCHA HISTORIE
Konopí pochází ze Střední Asie, v Evropě bylo známé už před sedmi tisíci lety. Nejvíc se ho ve světě pěstovalo v 17. až 19. století, mimo jiné na výrobu plachet, celt, lan, pytlů, provazů a oleje na svícení. Nahlédneme-li do naší historie, dříve se na našem území konopí pěstovalo ve velkém měřítku, dokonce na několika tisících hektarech, byla to základní textilní surovina jako například len. Za druhé světové války především americká armáda potřebovala konopí k výrobě plachet, sítí, lan a tak podobně. Po válce však přišel zákaz tuto surovinu k obdobným účelům využívat. Svou roli v tom pochopitelně sehrál vynález silonu. Zákaz využívání konopí k průmyslovým účelům - to byla vlastně odezva amerických zákonů. Evropa ten zákaz víceméně respektovala. To však neznamenalo, že se odborníci přestali tímto zemědělským produktem zabývat. Na to bylo konopí až příliš atraktivním artiklem, především pro své rozličné vlastnosti.
KONOPNÉ "ATRIBUTY"
Jedná se o jednoletou dřevitou bylinu rostoucí ve všech klimatických pásmech mimo extrémních. Je tedy vysoce přizpůsobivá (vyskytuje se v mnoha variacích), odolná vůči škůdcům a má blahodárné účinky na kvalitu půdy (rekultivační schopnosti), když dokáže absorbovat i některé těžké kovy. Rostlina se obejde bez speciálních přísunů vody i bez pesticidů. Je tedy ideální ekologickou plodinou poskytující suroviny k uspokojení biologických i sociálních potřeb člověka. V tomto směru zastávalo konopí hned několik funkcí.
První měla podobu duchovní, kdy rostlina sloužila v různých formách v mnoha kulturách k povznesení mysli celých společenstev. Hrála důležitou roli při rituálech, stala se prostředkem spojení s Bohy, ale i prostředkem zábavy a relaxace. Brzy byly u konopí objeveny také jeho léčebné účinky, medicína přitom využívala všech částí rostliny od květů po kořeny.
Nejrozšířenější funkcionalitu konopí ale představuje průmyslová tvář využití suroviny. Její charakter sahá od drobných předmětů denní spotřeby (potravinové doplňky, kosmetika, papír, obuv, oděvy, barvy, laky, obalové materiály...) přes stavbu a vybavení budov (izolační materiál, "betonové" a dřevotřískové desky, potrubí...) po průmyslové hi-tech využití (automobilový, letecký a kosmický průmysl, skate a snowboardy, palivo atd.).
KONOPÍ JAKO ÚČINNÉ MOTOROVÉ PALIVO
Slavný výrobce prvního masově vyráběné-ho automobilu Henry Ford již na počátku 20. století financoval výzkum biopaliva vyráběného z rostlinné hmoty, kterým by se jednak vyřešil problém zemědělských přebytků, a na druhé straně by se jím nahradilo palivo vyráběné z ropy, při jehož hoření se uvolňují zdravotně závadné a nevábně páchnoucí zplodiny.
Technické konopí lze využívat jako biomasu, která se dá snadno přeměnit na běžně používaná paliva jako metan, metanol nebo benzín. Využívání biomasy jako alternativního zdroje energie nahrazujícího spalování fosilních paliv je nejen ve světě, ale i u nás čím dál tím rozšířenější. V Americe se například ujal napohled poněkud kuriózní nápad - společnost KFC zdarma dodává použitý olej ze svých jídelen provozovatelům městské hromadné dopravy, kteří tento jinak obtížný a nevyužitelný odpad přemění v levné a ekologicky přijatelné palivo pro pohon městských autobusů.
Pyrolýzou biomasy se vyrábí metanol, který se dnes používá především k pohonu závodních aut. V první polovině 20. století však bylo jeho používání pod názvem dřevní líh velmi rozšířené i u osobních vozů. V dnešní době již byla v USA vyvinutá technologie přeměny metanolu na kvalitní vysokooktanový benzín, takže využití biomasy v automobilovém provozu má velmi slibnou budoucnost. Spalováním biomasy nebo paliv z ní získaných nevznikají žádné škodlivé plyny jako u benzínu nebo nafty, takže její využívání má i velmi příznivý dopad na čistotu ovzduší. Ze všech rostlin vhodných k použití na biomasu je nejvhodnější konopí, které dodává více než 4x větší objem rostlinné hmoty než běžné energetické plodiny. Tak například směs sestávající z 20 % bionafty a 80 % běžné nafty se rozloží o polovinu rychleji než samotná běžná nafta. V současné době se vědci a ekologové shodují, že bionafta je palivem budoucnosti.
BIOMASA VERSUS OVZDUŠÍ
Spalováním biomasy se sice stejně jako při používání fosilních paliv vytvářejí skleníkové plyny, ale jejich množství odpovídá kysličníku uhličitému vstřebanému rostlinami z atmosféry během jejich růstu. Biomasa tedy nepřispívá ke globálnímu oteplování a má proti klasickým palivům tu výhodu, že se dá každoročně vypěstovat na polích - je obnovitelným zdrojem energie. V případě neobnovitelných zdrojů, které se jednoho dne vyčerpají - uhlí, zemního plynu a ropy - se však jedná o uhlík, který pochází z doby prvohor a vytváří nebezpečný skleníkový efekt. Podle vědeckých poznatků je právě tento jev odpovědný za již znatelné zhoršení klimatické rovnováhy a mnohé přírodní katastrofy posledních let. Pokud lidstvo radikálním způsobem neomezí spalování fosilních paliv, hrozí taková změna globálního klimatu, kterou by ani nemuselo přežít. Technické konopí nabízí lidstvu řešení, jak překonat klimatickou hrozbu, a proto by se mělo jeho využívání co nejvíce rozšířit. Tato jednoletá průmyslová plodina roste prakticky ve všech klimatických pásmech, její pěstování je nenáročné, a navíc zúrodňuje a čistí zemědělskou půdu.
INDUSTRIÁLNÍ POTENCIÁL SUROVINY
V poslední době se konopí neobjevuje jen jako součást bionafty, ale narazíme na něj i na jiných místech v automobilovém průmyslu. Použití přírodních vláken na výrobu automobilů není žádnou novinkou. Přišel s ním už Henry Ford, který v interiéru svých vozů zapojil vlákno z bílkoviny sojových bobů. Nyní se k trendu přidaly automobilky jako Mercedes-Benz, BMW a Ford a začaly své vozy vybavovat konopnými přístrojovými deskami. Konopí a další přírodní vlákna jsou totiž lehká, mají výborné mechanické vlastnosti a jsou efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům. Tento průmysl je teprve v plenkách, ale má značný potenciál.
Z konopí je možno rovněž vyrábět umělé hmoty, které dokáží plně nahradit plasty vyráběné z ropných nebo uhelných produktů a jsou ekologicky nezávadné, protože se dají jako odpad lehce recyklovat. Recyklovatelné plasty na bázi konopí jsou v přírodě snadno rozložitelné. Krátká vlákna lze zpracovat na celofánový obalový materiál nebo z nich vyrábět jednorázové nádobí na jedno použití. Jejich výhodou je také jejich zdravotní nezávadnost, neuvolňují se z nich například zdraví silně škodlivé ftaláty a nevyvolávají alergické reakce. Z těchto plastů lze vyrobit instalační materiály potřebné při stavbě domu, které se jinak běžně dělají z PVC jako například potrubí a kolena. Konopí se již odedávna používalo jako podklad pod koberce a dají se z něj vyrábět lité podlahy, podlahové krytiny i nátěrové hmoty či nábytek. Z rozdrcených konopných stonků se vyrábějí stavební tepelné a zvukové izolace, řezivo, překližka či dřevotřískové desky. Upravená konopná vlákna se využívají také jako levnější náhrada skelné nebo minerální vlny. Z konopí se dá v podstatě postavit celý dům, a ještě jej zařídit většinou potřebného vybavení.
Popisovanou surovinu lze využít i pro oblast barev a laků. Konopný olej slouží k výrobě laků, fermeží a netoxických barviv, přidává se do nátěru k urychlení schnutí, lakovalo se jím dřevo. Z oleje lze rovněž získat tensidy, aktivní látky snižující povrchové napětí, které se používají při praní.
KONOPÍ A EKOLOGIE
Technické konopí je podle závěrů českých i zahraničních odborníků ideální ekologickou rostlinou, představitelem alternativního zdroje surovin a energie - biomasy. Mezi ostatními zdroji biomasy konopí vyniká hned několika "nej", které ho předurčují do pozice tahouna proměny společnosti směrem k trvale udržitelnému způsobu života. Nejefektivněji přitom hospodaří se sluneční energií, to znamená, že za relativně krátkou dobu (přibližně 120 dní) vyprodukuje na hektaru orné půdy až 12t různorodé biomasy.
Oproti výrobě z konvenčních materiálů je výroba z konopných surovin šetrnější k životnímu prostředí a splňuje bezezbytku požadavky kladené na trvale udržitelnou produkci. Získané výrobky se totiž vyznačují vysokou trvanlivostí na jedné a 100% biodegrabilitou na druhé straně. Tak například konopná látka spředená z těch nejdelších a nejpevnějších vláken v rostlinné říši sloužila dlouhá staletí k uskladnění potravin, které v ní vydržely dlouho čerstvé, chráněné před plísní. Konopné oděvy si dnes nacházejí věrné zákazníky mezi alergiky, jejichž citlivá pokožka ji dobře snáší. Starověcí Číňané z recyklované látky vyráběli jeden z prvních (a zároveň nejkvalitnějších) papírů na světě. Dnes se pro výrobu papíru v západních zemích používá spíše konopné pazdeří. Tento dřevu podobný "odpad" vzniká při zpracování stonku na vlákno a jeho uplatnění je opět rozličné. Jeden příklad za všechny: získaná směs i čisté pazdeří slisované do pelet či briket poskytuje komfortní palivo pro biokotle s vysokou výhřevností (cca 17 GJ/t pazdeří).
Technické konopí představuje snad nejperspektivnější rostlinný zdroj, jehož pomocí v absolutním souladu s principy trvale udržitelného rozvoje či života (lokální, obnovitelný zdroj, bezodpadové hospodářství, komplexnost) dokáže lidstvo komfortním způsobem uspokojovat své materiální potřeby bez negativního, ba naopak s pozitivním vlivem na životní prostředí.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích
