Biolíh v Česku: vláda stále tápe

Přes miliardu korun investoval do výstavby nového lihovaru největší český cukrovar TTD Dobrovice. Téměř sedm set miliónů stála výstavby továrny na biolíh z obilí firmu Ethanol Energy ve Vrdech.
"V říjnu můžeme spustit provoz," potvrzuje šéf Dobrovic Oldřich Reinberger. Ve stejnou dobu bude připraven i lihovar Vrdy.
Jenže obě firmy zatím nevědí, kdo od nich bude biolíh brát. Vláda po letech dohadů opět zavedení plošného využívání biopaliv odložila. Rozhodnout má nový kabinet, jehož ustavení je ale ve hvězdách. Česko tak vůbec neplní cíl, který si vytklo: dosáhnout do roku 2010 podílu biopaliv aspoň 5,75 procenta.
Podle původního plánu už letos měl podíl přesáhnout tři procenta. Ve skutečnosti je ale neměřitelný, odhady hovoří o pár desetinách procenta.
Biolíh tak dosud proslul jen jako označení aféry, v níž šlo o úplatky pro některé budoucí výrobce. Ty vyšetřuje policie. Seriózní podnikatelé ale musí teď vyčkávat, zda se jim obrovské investice vůbec zhodnotí.

Zatím aspoň export
"Budeme schopni ročně vyrábět na dvě stě tisíc hektolitrů. Ale zatím sháníme kontrakty na odbyt marně. Nikdo neví, zda a jak se stát rozhodne biolíh podpořit," říká Reinberger.
Biopaliva jsou totiž dražší než paliva klasická. Buď proto stát dotuje jejich výrobce, případně prodejce - nebo si musí připlatit u pumpy sami motoristé. V Česku by šlo o desetihaléře na litr benzínu či nafty.
Také Reinbergrův konkurent, šéf lihovaru Vrdy Otakar Moťka, chce po vládě především rozhodnutí: stanovit plošné přidávání několika procent biopaliv do veškeré nafty a benzínu. Kvůli tomu, že akceschopnou vládu zřejmě země jen tak mít nebude, však oba podniky sázejí v prvních měsících aspoň na vývoz.
Export je už dlouho záchranou pro firmu Setuza, která vyrábí jinou surovinu pro biopaliva - řepkový metylester, jenž se přidává do nafty. Setuza vyváží do Německa.
Tam jsou biopaliva podpořena spotřební daní. Od příštího roku Němci zavedou přidávání biosložek do pohonných hmot plošně. A ropný koncern Shell se rozhodl v německém Lubminu postavit největší továrnu na výrobu bionafty na světě, za čtyři sta miliónů eur (asi 12 miliard korun).

Víme vůbec, co chceme?
Na první pohled se zdá, že neschopnost vlády rozhodnout o biopalivech má prostý důvod: Politici se neúspěšně přou o to, jakou lobby podpořit. Zda klasickou petrochemii, jíž nejsou biopaliva po chuti, nebo výrobce biopaliv.
Jenže podle odborníků je věc složitější. Chybí totiž základní analýza toho, co je opravdu ekonomicky výhodné.
"Ukazuje se, že v našich podmínkách je nejefektivnější výroba biolihu z potravinářských, zemědělských nebo dřevařských odpadů. Teprve dalším krokem by bylo pěstování plodin přímo pro produkci lihu," upozorňuje Tomáš Zídek z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky.
"A například výroba lihu z cukrovky je třikrát výhodnější než z obilí," dodává. Čeští rolníci přitom počítají s tím, že by na biopaliva využili hlavně své přebytky obilí.
Koncepci, založenou na ekonomické analýze, ovšem Česko nemá. Vláda stále jen marně předkládá a zase stahuje návrhy, jak biopaliva zavést. "Pokud Evropská komise shledá, že Česko směrnici o biopalivech neplní, budou následovat obvyklé kroky, jež mohou skončit i pokutou," konstatovala už na jaře mluvčí českého zastoupení komise Catherine Sustek.