Pátek, 29. března 2024

Hlavní cíl dotací? Udržet lidi na venkově

Hlavní cíl dotací? Udržet lidi na venkově
Zemědělci kritizují své ministerstvo. Ekologičtí farmáři tvrdí, že je úřad připravil o tři sta miliónů korun dotací. Agrární komora prohlašuje, že změna dotačních pravidel ohrozí řadu podniků.
Profesní svaz zemědělců hospodařících v podhůří zase úřad viní, že ohrožuje zaměstnanost na venkově a blokuje přísun peněz z Fondu rozvoje venkova, z něhož mohou v příštích sedmi letech získat až sto miliard korun.
"Kritika je neoprávněná," brání ministerstvo zemědělství jeho první náměstek Tomáš Doucha. "Od letoška se u významné části podpor mění podmínky pro jejich poskytování. Změny vyžadují čas a pečlivou přípravu, ale zemědělci o peníze nepřijdou," vysvětluje.
Právě letos totiž startuje etapa, která může v konečných důsledcích vyústit v zásadní přeměnu celého evropského zemědělství - k přesunu produkčních dotací na podporu zaměstnanosti a péči o životní prostředí a krajinu.


HN: Proč nechcete dál dotacemi zvýhodňovat takzvanou ohroženou produkci - chmel, len nebo chov skotu? Agrární komora tvrdí, že bez speciální podpory nemohou tyto obory konkurovat zahraničí.
Evropská unie řeší, jak do zemědělství pustit více trhu, jak snížit uměle vyvolávanou nadvýrobu. Jedním ze základních předpokladů je zrušit dotace, vázané na konkrétní produkci. Cílově by tak zemědělci měli dostávat jeden balík peněz na farmu nebo na obdělávané hektary půdy, a s nimi dělat, co uznají za vhodné. Tahle změna čeká i nás, ale letos k ní ještě nepřistoupíme. Musíme dát zemědělcům čas na přizpůsobení.


HN: Co to udělá třeba s chmelem?
Bude prostě více vystaven trhu. Teď zemědělci vyrábějí hlavně to, co je nejvíce dotováno - ale třeba nemá na trhu uplatnění. V budoucnu se zaměří na to, pro co budou mít nejlepší podmínky.


HN: Ale někteří odborníci tvrdí, že třeba chov krav by si v Česku speciální podporu zasloužil. Tyhle "živé travní sekačky" jsou přece nejvhodnější do domácí kopcovité krajiny, která se nějak udržovat musí.
Chovatelé skotu by přece nadále brali jednak standardní dotace, jako ostatní rolníci, a to i na krmné plodiny, a jednak další podpory právě pro podhorské a horské oblasti. Naším cílem ale není jen opečovávat krajinu, ale také zajistit na venkově zaměstnanost.


HN: Jak chce stát lidi přimět, aby na venkově zůstali?
K tomu může pomoci nový evropský fond EAFRD. Je určen i na podporu nezemědělského podnikání na venkově.


HN: Jenže tentýž fond má i program na modernizaci zemědělských firem. Když modernizujete, tak zvýšíte produktivitu práce - a můžete propustit přebytečné lidi.
Fond je kompromisem mezi zájmy různých skupin. Kromě obou zmíněných programů má i programy na podporu ekologicky šetrného zemědělství. Od nich si slibujeme, že takové zemědělství bude například vyrábět i více biopotravin, ale zaměstná také více lidí. Ekologická výroba bez chemie je náročnější na lidskou práci - takže zase šance pro další lidi.
Právě snaha vyvážit i protikladné dopady působení fondu, řádně připravit rozdělování nových podpor i jejich kontrolu vedla k rozhodnutí, že žádosti o některé dotace na období 2007 až 2013 začneme přijímat později.

Za ekologické dotace chceme víc biopotravin


HN: Jenže právě ekozemědělci si stěžují, že kvůli tomu letos dostanou o 300 miliónů korun méně.
Zřejmě počítali už s vyššími sazbami v ekologických dotacích. Ale jejich zavedení musíme důkladně prověřit právě proto, aby přinesly i tlak na větší zaměstnanost a produkci biopotravin.


HN: Ekozemědělci ale tvrdí, že 150 firem letos přijde kvůli administrativním zdržením o dotace úplně.
Připouštím, že k určité újmě by mohlo dojít - u farmářů, kteří se loni přihlásili k ekozemědělství s vírou, že dotace dostanou už za letošek. Všichni ostatní ekozemědělci ale i letos dotace dostanou.


HN: Takže ti noví mají smůlu?
Hledáme cesty, jak jim újmu kompenzovat. Se svazem PRO-BIO jednáme o tom, aby případná ztráta byla na základě podrobnějších informací znovu propočítána.


HN: Česko ale návrh, jak chce postupovat při čerpání peněz z Fondu rozvoje venkova, už Bruselu k schválení předalo. To máte nějaké signály, že je třeba v něm něco změnit, když potřebujete ještě několik měsíců času?
Máme signály například o tom, že bychom měli přitvrdit v některých kritériích pro poskytování ekologických dotací, včetně jejich vazeb na zaměstnanost venkova.


HN: Zavedení dotací z Fondu rozvoje venkova je jistě náročnější změnou dotačního systému, než jaký země zažila při vstupu do unie. Ale přesto, anebo právě proto: Česko přece vědělo dopředu, že prioritami bude ekologie nebo zaměstnanost na venkově. Jak to, že se na to ministerstvo nepřipravilo včas?
Některé změny nám naznačuje Brusel. A také předchozí vedení ministerstva mohlo mít i jiné priority než my. Připravili jsme například dva nové dotační tituly. Jednak na údržbu zeleně v obcích - třeba sekání příkopů nebo údržbu remízků, a také na zakládání krajinných prvků.
Ty by měly nejen zlepšovat vzhled krajiny, ale působit i jako protierozní opatření. Jde o výsadbu stromořadí nebo i opětné zřizování mezí tam, kde eroze z velkých lánů smývá půdu.

Co přinášejí dotace - jen problémy s nadvýrobou?


HN: Celé zemědělství se točí kolem dotací. V tuzemsku jde ročně o desítky miliard korun, v celé unii o desítky miliard eur. Co za to ale daňoví poplatníci dostávají - kromě problémů s nadbytky potravin a stesků rolníků, že podpory jsou malé?
Poplatníci v daních a spotřebitelé si díky vysoké ochraně trhu ve vyšších cenách potravin platí takzvané veřejné zboží. To znamená něco pozitivního, co trh nemůže zemědělci uhradit.


HN: Takže veřejným zbožím je nadprodukce, udržovaná vývozními dotacemi a vysokou ochranou trhu - a díky tomu například máme mnohokrát dražší cukr než ve světě?
Zhruba do šedesátých let minulého století byly veřejným zbožím skutečně samotné potraviny, takzvaná potravinová bezpečnost Evropy. Tenhle důvod ale opravdu už dávno pominul.


HN: Co tedy dostáváme jako veřejné zboží od zemědělců teď?
Čistý liberál by asi řekl, že by to měly být nadstandardně příznivé ekologické účinky zemědělství, péče o krajinu, o její vodní režim, o udržení lidí na venkově.


HN: Ale v dotacích si přece pořád platíme i velkou ochranu trhu, vývozní podpory a zvyšování produkce - což jde často přímo proti ekologickým a jiným cílům.
To je samozřejmě klíčový problém agrární politiky unie. Zastaralý dotační systém se tu usadil a je velmi obtížné s ním pohnout. Tlaky Světové obchodní organizace a vnitřní rozpočtové problémy unie jsou však hnacími silami žádoucích změn.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů