Mexiko bojuje o kukuřici na tortilly: její cena roste

Když Mexičané hovoří o "vitamínu T", pak mají na mysli nejdůležitější potravinu v zemi: tortillu. Placky z kukuřičné mouky a vody jsou pro Mexičany to, co pro Evropana chléb či houska. Plněné fazolemi, masem či sýrem nebo samotné jako sytící příloha, jsou tortilly neodmyslitelnou součástí každého mexického jídla.
Nyní se ale v Mexiku o tortilly rozhořel hotový boj. Jen v Mexico City se totiž za posledních šest týdnů zvýšila cena jednoho kila placek ze 40 na 75 eurocentů. A jelikož je v rodné zemi kukuřice cenově dostupná tortilla něco jako jedno ze základních lidských práv, získala celá záležitost nejvyšší prioritu. Především z tortill je navíc živo zhruba 40 milionů chudých Mexičanů.

Proč se tortilla zdražuje
Důvodem neúměrného zdražení placek je cena kukuřice, která na světovém trhu drasticky roste.
Zatímco ještě před rokem byla v Mexiku jedna tuna k mání za zhruba 100 eur, stojí dnes již 250 eur. Jednou z příčin nárůstu je rostoucí zájem americké vlády o obnovitelné energie, mezi něž patří biolíh. A na výrobu této pohonné hmoty, který má do budoucna konkurovat klasickému benzínu, je zapotřebí právě kukuřice.
To, co Spojené státy oslavují jako průlom v přístupu k životnímu prostředí, tak u jižního souseda Mexika pomalu budí strach z nedostatku základní potravy. Pokud v budoucnu kukuřice bude putovat více do aut než na talíře, je podle Mexika možné, že bude ohrožena existence části obyvatelstva. Cenu navíc nahoru žene i fakt, že jsou její zásoby v současnosti na historickém minimu.

Křížová výprava Mexičanů
Rostoucí cena kukuřice tak rozpoutala hotovou tortillovou krizi. Na ulicích lidé demonstrovali s plakáty "Křížová výprava na obranu tortilly", rozběhly se četné politické debaty.
Celé záležitosti se proto již chopil i prezident Felipe Calderón. Na nedávném světovém ekonomickém fóru v Davosu slíbil, že pěstitele kukuřice podpoří pomocí státních subvencí a zároveň tak zabrání tomu, aby cena přespříliš zatěžovala ekonomiku. Již předtím se s výrobci a obchodníky dohodl na maximální ceně ve výši 60 centů za kilo tortilly.
Za problém si ale Mexiko do jisté míry může samo. Začíná pociťovat nevýhody Severoamerické obchodní zóny, prostřednictvím níž je od roku 1994 regulován obchod mezi Mexikem, USA a Kanadou. Do té doby si Mexičané svou spotřebu v zásadě pokrývali sami.
Již více než 12 let dodávají na jih subvencovanou kukuřici USA, což vedlo k poklesu cen v Mexiku až o 70 procent a donutilo tisíce pěstitelů kukuřice svou profesi pověsit na hřebík. Dnes tak v Mexiku farmáři vypěstují 20 milionů tun ročně, zatímco jejich kolegové ve Spojených státech se mohou chlubit úrodou 282 milionů tun.
Naděje, že se cena sníží, je podle odborníků nereálná. USA totiž chtějí nabídku alternativních pohonných hmot, jako je biolíh, výrazně zvýšit. Dnes více než 100 továren vyrobí 18 miliard litrů a dalších 60 továren se staví. Do produkce biolihu putuje 20 procent americké sklizně kukuřice, což by se mohlo ještě zvýšit. Pro Mexičany by to byla noční můra.