Je biomléko zdravější? Ne vždy

Vejce za trojnásobek běžné ceny, mouka za šestinásobek, dvakrát dražší mléko. Stále víc lidí v tuzemsku takhle "předražené" potraviny kupuje - jsou totiž označeny přídomkem bio.
Jak je to ale s kvalitou samotných biopotravin? Koupíte si za víc peněz také skutečně výrazně lepší, zdravější zboží?

Salát lépe chutná
Biopotraviny jsou dražší proto, že ekologičtí zemědělci například při pěstování obilí nesmějí používat chemická hnojiva ani žádnou chemii proti škůdcům nebo plevelům. Krávy musí chovat na pastvě. A třeba v biojogurtu nesmějí výrobci použít jinak běžné konzervační látky.
"Vyšší výrobní náklady jsou sice zmírňovány vyššími dotacemi, ale výsledný produkt i tak bohužel musí být dražší," prohlašuje Pavel Trávníček ze svazu ekologických zemědělců Pro-Bio. Sám chová ve Starém Městě pod Smrkem na ekofarmě ovce a kozy na maso a mléko.
Zákon přitom neumožňuje propagovat bioprodukty pod heslem, že jsou zdravější. Nemusí to také být pravda. Pro biopotraviny totiž platí úplně stejné normy, jako pro běžné zboží.
"Není myslím přesvědčivě prokázáno, že by například obsahovaly více vitamínů, jak se často tvrdí. Rostlinné bioprodukty mohou dokonce obsahovat méně živin, pokud se v ekologickém zemědělství hnojí méně dusíkem. Biopotraviny bez chemických konzervačních látek jsou také více náchylné na mikrobiální znečištění," upozorňuje Jana Dostálová z Ústavu chemie a analýzy potravin při pražské Vysoké škole chemicko-technologické.
Bioprodukty mají také často kratší dobu trvanlivosti. Neobsahují totiž různá "éčka". Ta sice umějí potraviny konzervovat, ale nesporné přitom je, že méně chemie je lidskému tělu v zásadě ku prospěchu.
"Většinu biopotravin ovšem poznáte i podle toho, že mají lepší chuť. Třeba salát nehnojený dusíkem obsahuje více sušiny, a to je při jídle znát," dodává Trávníček.

Záruka za čistotu výroby
Záruku, že je biopotravina zdravější, ovšem spotřebitel nemá. Co si ale s jistotou za vyšší cenu kupuje, je šetrný vztah výrobců k přírodě. V tom se shodují ekozemědělci i potravinářští odborníci.
To znamená, že ekofarmář nezahlcuje pole chemií, že hospodaří v oblasti bez velkých emisí. Chová krávy a býčky bez stresů na pastvinách. A výrobce biojogurtů nepoužívá nejdrastičtější konzervační látky.
Ekologický výrobní proces garantuje spotřebitelům stát. Schválený výrobek poznáte podle označení bio a nápisu "produkt ekologického zemědělství". Na požádání musí prodavač ukázat příslušný certifikát. Rostoucího zájmu o biopotraviny využívají už i podvodníci. V rozporu se zákonem použili značku bio třeba někteří výrobci jogurtů, nápojů a vajec.
Další fikaní podnikatelé zase používají na zboží nápisy "ekopotravina" nebo "produkt zdravé výživy". To ale nevypovídá nic nejen o kvalitě výrobku, ale ani o tom, zda byl vyroben skutečně ekologicky.

Víc peněz na osvětu
Kontrolní organizace nepovolí farmářům a biopotravinářům používat označení bio, když nesplní dost tvrdé podmínky. Pokud jim ale vyhoví, mají podnikatelé nárok i na vyšší dotace.
Tuzemské ekofarmáře přitom teď čekají tučnější léta. Díky agrární politice Bruselu jim například stoupnou speciální dotace na hektar pastvin z 1100 korun na více než dvojnásobek. To jsou dotace navíc, spolu s ostatními rolníky k tomu berou ještě podpory "normální". Na biozeleninu se zvyšuje ekologická dotace z jedenácti tisíc na více než patnáct a půl tisíce.
Přesto je a v nejbližších letech ještě bude domácích biopotravin na trhu málo. Více než polovina spotřeby je dnes z dovozu.
"Vedle dotací farmářům bychom měli dávat víc i samotným výrobcům biopotravin. Ale nejdůležitější je podpořit reklamu a osvětu. Silný tlak spotřebitelů na obchodníky přiměje k větší produkci i domácí potravináře," domnívá se Trávníček. Časem některé biopotraviny zřejmě i podraží. Například biohovězí se teď kvůli lepším cenám často vyváží do Německa.