Miscantus - energetická rostlina budoucnosti ?
Peter Holub, Arrach, Německo
V minulých číslech Alternativní energie jsme představili některé zemědělské plodiny vhodné pro energetické využití. Nejvíce zkušeností máme s pěstováním šťovíku s označením Rumex OK 2, přibližně 7 let, dalšími plodinami jsou Amarantus (laskavec), saflor a sveřep bezbranný. Všechny plodiny mají své zastánce i odpůrce, ale ukazuje se, že i přes vhodné pěstitelské podmínky vyžaduje práce s těmito plodinami specifické agrotechnické normy. Ty jsme popsali stručně v AE 6/2006. V evropských pěstitelských střediscích se zkouší a ověřuje další plodina, která si říká o svou budoucnost.
Ozdobnice čínská (Miscanthus giganteus)
Nejlepší poměr „INPUT/OUTPUT energie“ ve střední Evropě
Ozdobnice je vytrvalá tráva vysokého (4m)vzrůstu. Původně pochází z východní Ásie (Japonsko, Čína). Botanicky se řadí do čeledi lipnicovité (Poaceae), tribus vousatkovité (Andropogoneae). Hybrid Giganteus je kříženec Miscanthus sachariflorus a sinensis. Velmi rozšířený výraz sloní tráva je falešný. Taková rostlina existuje, ale nemá s ozdobnicí nic společného. Miscanthus se dostal do Evropy už začátkem 30-tých let 20. století, jako ozdobná rostlina. Až 1989 začaly pokusy s využitím jako obnovitelného zdroje energie a materiálu na průmyslové využití. Hlavně v Německu a Rakousku probíhala řada výzkumů jeho pěstování a rozmnožování. Je to vytrvalá rostlina typu C4, což znamená že dokáže optimálně využít vody, živin a světla na asimilaci. Pokud vám stačí průměrné výnosy, není zapotřebí hnojit. Semeno v naších podmínkách nedozraje, proto se množí podzemními oddenky (rhizomy). Oddenek je dřevnatý a ročně naroste kolem 10 až 20 nových. Počet chromozomů: 2n = 38. Odrůda giganteus je odolná na vymrzání a dosáhne za příznivých podmínek výnosu sušiny i 40 tun z hektaru. Průměr výnosu je kolem 15 až 18 t/ha. Je odolná proti chorobám a škůdcům. Zatím nejsou žádné známy. Miscanthus je v České republice povolený jako energetická rostlina a nejsou k jeho pěstování výhrady pro nepříznivé vlivy na životní prostředí, jako např. u křídlatky.
Nároky na stanoviště
Ozdobnici se nejlépe daří na lehčích půdách, spíše v teplejších oblastech, do nadmořské výšky 700 m, a s množstvím srážek kolem 500 až 600 mm/rok. Je lepší vyšší hladina podzemní vody, ale ne více než 60 cm. Nesnáší podmočené půdy. Přesto při dosahování 40 tun sušiny z hektaru je třeba aspoň 1 000 mm srážek, nebo podzemní zavlažování. Optimální pH půdy je 5 až 6,5.
Osevní postup
Miscanthus jako vytrvalá rostlina by měla být založena minimálně na 15 až 25 let. Na podzim se provede orba do hloubky ca. 20 cm a půda se připraví stejně jako u kukuřice nebo brambor. Dobré výsledky byly dosaženy přihnojením kejdou hned na podzim.
Protože se oddenky získají až z jara, musí se postupovat rychle se zasetím do půdy, aby nevyschly. Jsou totiž citlivé na výsušky a proto je lepší je dostat do půdy už v dubnu.
S důvodu dostatečné vláhy se doporučuje i vysetí v říjnu až do listopadu.
Rhizomy je možné zasadit ručně do strouhy, mezi 5 až 8 cm hloubky a přišlápnout nohou, nebo za použití poloautomatického sázeče brambor, který se musí trochu přizpůsobit na velikost rhizomů. Je možné použít i stroje na výsadbu lesních stromků. Šířka řádků se přizpůsobí mechanizaci, doporučeno je 80 až 90 cm. Vzdálenost rostlin se řídí záměrem pěstování. Všeobecně se sází 1 rostlina na m². Na hektar je zapotřebí kolem 10 – 12 tisíc kusů rhizomů. Velmi důležité je přiválcování, aby se oddenky mohly zásobit vlhkem přes kapilární systém v půdě a nevyschly.
Ochrana rostlin
Použití herbicidů proti plevelům se doporučuje proti dvouděložným plevelům jako přípravek Lanacil v dávce 1 kg/ha, nebo Roudup(2-3 l/ha). Herbicid působí značně dlouhou dobu. Zaplevelení v prvém roce, začátkem července, je možno předejít mechanickým hubením plevelů např. pomocí prutových bran. Druhým rokem většinou už není třeba používat herbicidy, protože opadávající listová hmota vytváří vrstvu mulče, která zabraňuje růstu plevelů.
Hnojení
Miscanthus nepotřebuje hnojit vůbec, pokud máte dostatek živin v půdě a budete spokojeni s průměrnými výnosy kolem 15 t/ha. Na chudších půdách se doporučuje hnojit druhým rokem na jaře jednorázově 70 kg/ha K, 40 kg/ha P a 50 - 80 kg/ha N. Samozřejmě je možno hnojit organickými hnojivy, třeba kejdou skotu v dávce 30 - 40m3 /ha.
Sklizeň
Sklizeň se provádí samochodnými řezačkami na kukuřici, v březnu až dubnu, jakmile můžete vyjet na pole. Slámu je možno balíkovat. V prvních 22 měsících po výsadbě se nesklízí, v druhém roce dává do 9 t sušiny(12-15% zbyt. vlhkosti), v dalších letech mezi 15-25 t/ha sušiny, při intenzivním hospodaření i více než 30 t/ha. Pro konečnou likvidaci porostu je možno použít několika metod. Jednou je chemická likvidace nově rašících výhonků na jaře, další možností je vyorání rhizomů na podzim(rotačním kultivátorem) na povrch půdy, kde rhizomy přes zimu vymrznou.
Využití produktu
přímé spalování (spalné teplo celých rostlin = 19 MJ/kg)
výroba briket a peletek na topení, nebo podestýlka pro koně
výroba buničiny (vysoký obsah celulózy kolem 40 %) důležité na výrobu biolihu
stavební materiál (dřevovláknité desky, květináče, rakve, izolační lehký beton, apod.) ekologické obalové materiály
Při pokusech ve výzkumném ustavu ATZ v Německu, bylo tepelně-tlakovou hydrolýzou dosaženo výroby kolem 6000 l/ha bioethanolu. To stačí menšímu vozidlu na celý rok.
Ekonomika
Miscanthus je nejekonomičtější plodina ve střední Evropě v poměru vložené energie na pěstování a sklizeň k výnosu energie ze získané hmoty. Následní tabulka (VURV v Linci), znázorňuje poměr k jiným rostlinám.
Sadba představuje největší nákladovou položku. Pokud bychom zakládali porost z oddenků, dal by se pořídit hektar za 90,000 Kč. Pokud bude k dispozici sadba z vlastních rhizomů, vyjde založení porostu ještě levněji. V tom leží také možnost vydělat, pokud stoupne poptávka po této velmi ekonomické rostlině. Protože naroste ročně desetinásobek rhizomů, zúročí se investice ročně o desetinásobek. Lze to vidět jako koupi akcie „Miscanthus“ s rozdílem, že její hodnota klesnout nemůže, jedině stoupnout!
Kontakt: pffh@gmx.de (česky)
Zdroj: Časopis Alternativní energie - www.alen.cz