Ekofarmáři se bouří kvůli dotacím
Zemědělci z podhůří jsou rozhořčeni, protože jim stát údajně ubírá dotace. Jde
jim přitom o stamiliony korun.
Zemědělci z podhůří jsou rozhořčeni, protože jim stát údajně ubírá dotace. Jde jim přitom o stamiliony korun.
"Ekologické zemědělství v těchto oblastech bude stagnovat, možná ustupovat - i když se stát zavázal, že plochy naopak zvýší," prohlásil včera předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav a vyzval ministra zemědělství Petra Gandaloviče k jednání.
Svaz hájí zájmy téměř tří set podniků, hospodařících často ekologicky převážně v podhůří na ploše asi 170 tisíc hektarů. A bouří se i přesto, že dotace do ekologického zemědělství naopak počínaje letoškem výrazně stoupnou. Jenže rolníci původně počítali s ještě většími speciálními dotacemi na ekologické pěstování sena a pastvu skotu nebo ovcí pro produkci biomasa. Mohli dostávat 2650 korun na hektar, podle nového ministerského návrhu to budou ale necelé dva tisíce. Do loňska tato sazba přitom činila jen 1100 korun.
Svaz odmítá kritiku, že rolníci vystačí i s dvěma tisíci. Poukazuje na to, že v leckterých jiných zemích dostávají ekofarmáři ještě víc. Například v Rakousku je to málem čtyřnásobek, průměr celé Evropské unie je asi dvojnásobný.
Zároveň ovšem ekonom svazu Petr Krogman připustil následující údaje: od státu, případně z Bruselu, dostávají členové svazu průměrně osm až devět tisíc korun ročně na hektar. Čerpají totiž nejen speciální dotaci, o níž je teď spor, ale i další podpory. Farmář s výměrou tisíc hektarů, a podniky jsou často větší, tak dostane ročně od daňových poplatníků nejméně osm milionů korun jen na dotacích. Za to, že "bez chemie" chová v podhůří krávy nebo seká louky.
"Tyto peníze ale nejsou jen dotace. Část z nich musíte nazývat kompenzací. A zatímco my máme nakonec celkový zisk z hektaru dva až tři tisíce korun, rolníci v nížinách mívají pět tisíc," říká Krogman.
Podle ministra Gandaloviče je důvodem snížení sazby pro trvalé travní porosty neuspokojivá struktura ekologického zemědělství, kde v drtivé míře převládají právě louky a pastviny, a naopak jen menší část představuje orná půda. I z toho pak plyne nedostatečná nabídka biopotravin z domácích surovin.
"Ekologické zemědělství v těchto oblastech bude stagnovat, možná ustupovat - i když se stát zavázal, že plochy naopak zvýší," prohlásil včera předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav a vyzval ministra zemědělství Petra Gandaloviče k jednání.
Svaz hájí zájmy téměř tří set podniků, hospodařících často ekologicky převážně v podhůří na ploše asi 170 tisíc hektarů. A bouří se i přesto, že dotace do ekologického zemědělství naopak počínaje letoškem výrazně stoupnou. Jenže rolníci původně počítali s ještě většími speciálními dotacemi na ekologické pěstování sena a pastvu skotu nebo ovcí pro produkci biomasa. Mohli dostávat 2650 korun na hektar, podle nového ministerského návrhu to budou ale necelé dva tisíce. Do loňska tato sazba přitom činila jen 1100 korun.
Svaz odmítá kritiku, že rolníci vystačí i s dvěma tisíci. Poukazuje na to, že v leckterých jiných zemích dostávají ekofarmáři ještě víc. Například v Rakousku je to málem čtyřnásobek, průměr celé Evropské unie je asi dvojnásobný.
Zároveň ovšem ekonom svazu Petr Krogman připustil následující údaje: od státu, případně z Bruselu, dostávají členové svazu průměrně osm až devět tisíc korun ročně na hektar. Čerpají totiž nejen speciální dotaci, o níž je teď spor, ale i další podpory. Farmář s výměrou tisíc hektarů, a podniky jsou často větší, tak dostane ročně od daňových poplatníků nejméně osm milionů korun jen na dotacích. Za to, že "bez chemie" chová v podhůří krávy nebo seká louky.
"Tyto peníze ale nejsou jen dotace. Část z nich musíte nazývat kompenzací. A zatímco my máme nakonec celkový zisk z hektaru dva až tři tisíce korun, rolníci v nížinách mívají pět tisíc," říká Krogman.
Podle ministra Gandaloviče je důvodem snížení sazby pro trvalé travní porosty neuspokojivá struktura ekologického zemědělství, kde v drtivé míře převládají právě louky a pastviny, a naopak jen menší část představuje orná půda. I z toho pak plyne nedostatečná nabídka biopotravin z domácích surovin.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích
