Pátek, 29. března 2024

Pryč se cly

Sten Tolgfors o problémech obchodu s biopalivy.
Pryč se cly
U veřejnosti, podobně jako u politiků oprávněně sílí obavy z klimatických změn a jejich důsledků. Boj s klimatickými změnami je enormním a vskutku globálním problémem, který vyžaduje akci na místní, národní, stejně jako na mezinárodní úrovni. Musíme se do něj všichni pustit, pokud možno efektivně a zároveň naléhavě.

Klíčovou součástí plnění našich klimatických cílů je minimalizace škodlivých účinků dopravy na životní prostředí. Takzvaná "biopaliva", jako jsou bioetanol a biodiesel, tak jako vývoj další generace biopaliv musejí hrát v tomto procesu roli. Koneckonců každý litr benzinu nahrazený biopalivem prospívá životnímu prostředí.

Mnoho zemí po celém světě je producenty biopaliv, nebo se jimi postupně stává. Globální produkce rapidně stoupá. Například celosvětová produkce bioetanolu se v letech 2000 až 2004 zdvojnásobila. Další zdvojnásobení se očekává do roku 2010.

S rostoucím objemem výroby biopaliv musejí politici zajistit, aby byly celosvětové zásoby efektivně a hladce rozmístěny mezi země, které je produkují a spotřebovávají. Volné a otevřené podmínky pro mezinárodní obchod jsou nejúčinnějším způsobem, jak globální zdroje alokovat, protože tento způsob plně využívá komparativních výhod jednotlivých zemí. Tento princip platí také pro vznikající trh s biopalivy.

Dnes je však obchod s biopalivy omezený. Podle Konference o obchodu a rozvoji Organizace spojených národů představoval globální obchod s bioetanolem v roce 2004 necelých deset procent celosvětové produkce, což svědčí o velkém nevyužitém potenciálu obchodu. Část vysvětlení je možné bezpochyby nalézt v přítomnosti značných obchodních bariér.

Na biopaliva a suroviny pro jejich výrobu jsou například často uvalována vysoká cla - ta v některých případech dosahují až pětapadesáti procent ceny bioetanolu. K podněcování domácí produkce se navíc velmi často využívá dotací. Daňové pobídky pak mají stimulovat spotřebu, stejně jako prosadit požadavek na povinné mísení. Kromě toho se uplatňují odlišné standardy a podmínky pro certifikaci.

Mnohá z těchto opatření se sice zavádějí z legitimních důvodů ekologické politiky, avšak i tak představují pro obchod s biopalivy nemalý problém. Jako první krok směrem k odbourání zbytečných bariér je nezbytné, abychom prohloubili naše chápání dopadů těchto opatření na obchod s biopalivy, abychom stimulovali jejich výrobu a spotřebu.

Švédsko a Nizozemsko nedávno převzaly iniciativu za další analýzu této otázky ze strany OECD. Výchozím stanoviskem Švédska je přitom přesvědčení, že je zapotřebí výrazně liberálnější obchodní režim v kombinaci s globálně platnými standardy. A jako první opatření navrhuje Švédsko odbourání veškerých cel na etanol.

Kromě ekologických ohledů má rozšíření globálního obchodu s biopalivy také další významné výhody. Obecně vzato, mezinárodní obchod je silným rozvojovým nástrojem. Několik rozvojových zemí má při výrobě etanolu - jakož i jiných biopaliv - komparativní výhodu. Ukázkovým příkladem je Brazílie, která je v současné době největším světovým výrobcem a zároveň vývozcem etanolu.

Existují však i další rozvojové země, které již dnes biopaliva vyvážejí, a ještě další, které je pokládají za významný zdroj budoucích příjmů. Obchodní politika by měla ambice těchto zemí podporovat, nikoli jim brát půdu pod nohama.

Někteří lidé pochopitelně vyjadřují nahlas své obavy z možných ekonomických, sociálních a ekologických dopadů v případě silného zvýšení poptávky po biopalivech. V neposlední řadě se tyto obavy týkají rozvojových zemích. Přestanou-li se například kvůli produkci surovin na výrobu biopaliv na příliš mnoha pozemcích pěstovat potraviny, bude hrozit prudké zvýšení jejich ceny, přičemž spotřebu biopaliv ve velkém měřítku musejí navíc provázet dostatečné ekologické standardy.

Podobná znepokojení jsou podstatná rovněž pro spotřebitele biopaliv, kteří budou v konečném důsledku určovat poptávku po nich. Přiměřená národní politika spolu se silnou mezinárodní spoluprací se stanou nutností, aby se minimalizovala veškerá možná rizika a plně využilo výhod, které existence trhů s biopalivy rozvojovým zemím přináší. Vytvoření efektivního trhu za účelem rozšíření globálního obchodu s biopalivy je politikou budoucnosti, která prospěje životnímu prostředí i všeobecnému rozvoji. Rozšířený obchod, ochrana životního prostředí a odbourávání chudoby mohou a musejí jít ruku v ruce.
(c) Project Syndicate 2007

www.project-syndicate.org

Sten Tolgfors (41) je členem švédské Umírněné koaliční strany a od října 2006 ministrem zahraničního obchodu v kabinetu Fredrika Reinfeldta. Je autorem publikace Upgrade Baltic Sea Policy (1998).
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů