OECD varuje: Biopaliva škodí životnímu prostředí

Dotace na biopaliva škodí přírodě a zvedají ceny nafty, benzinu i potravin. Státy by raději měly zavést technologicky neutrální ekologickou daň. To je závěr expertní studie Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) sdružující nejvyspělejší státy světa. Materiál nazvaný "Biopaliva: Je léčba horší než choroba?" byl předložen včera zástupcům členských zemí a expertům na zasedání "Kulatého stolu pro udržitelný rozvoj OECD" v Paříži. Informoval o tom list Financial Times.

Mluvčí OECD sdělil odbornému serveru FoodNavigator.com, že jde o pouhý materiál k diskusi a nikoliv oficiální doporučení. Výsledek diskuse OECD zatím nezveřejnila. Předpokládá se, že by tak mohla učinit po ukončení dnešního zasedání. Mluvčí českého ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar nebyl schopen materiál nijak komentovat. Zdůvodnil to tím, že zpráva byla zveřejněna teprve včera.

Cla proti třtině

Biopaliva nesnižují emise skleníkových plynů tolik, jak se předpokládalo, upozorňují autoři právě zveřejněné studie. Podle realistických odhadů by v roce 2050 mohla biopaliva tvořit 11 - 12 procent světové spotřeby. To by znamenalo snížení produkce oxidu uhličitého o pouhá tři procenta.

Důvodem, proč použití biopaliv vede jen k nepatrnému snížení emisí skleníkových plynů, je to, že na výrobu biopaliv se spotřebuje značné množství "klasických" surovin, jako je ropa či uhlí. A rostliny, z nichž se biopaliva vyrábějí, například cukrová třtina, navíc nejsou pěstovány na území, kde se jim nejlépe daří, tedy v tropech. Vývoz biopaliv z tropických rozvojových zemí totiž brzdí cla. Ta v hlavních členských zemích OECD zdražují biopaliva ze zahraničí minimálně o čtvrtinu. Pouze deset procent biopaliv spotřebovaných ve světě je proto "z dovozu".

Materiál zpochybňuje také účelnost závazku Evropské unie, podle nějž by v roce 2020 měla tvořit biopaliva 10 procent všech paliv používaných v dopravě. Do evropských plánů se přitom zapojila i Česká republika. Zavedla například od 1. září povinné přimíchávání dvou procent metylesteru řepkového oleje do motorové nafty. Podpora biopaliv je neuvěřitelně nákladná a neefektivní, uvádějí autoři studie.

Jde o "miliardy dolarů ročně". Samotné Spojené státy podporují své výrobce zhruba 7 miliardami dolarů (téměř 140 miliard korun). Snížení emisí oxidu uhličitého o jednu tunu tak vyjde americké daňové poplatníky na 500 dolarů (skoro 10 tisíc korun při výrobě etanolu z kukuřice) a v Evropě dokonce osmkrát tolik. Biopaliva navíc zvyšují cenu nafty, benzinu a potravin.

Horší než nafta

Ještě horší je to, že podpora pěstování rostlin na biopaliva vede k těžko vyčíslitelným škodám na životním prostředí. Pro farmáře jsou dotace na pěstování biopaliv impulzem pro využití pastvin a bažin, zvyšují se dávky hnojiv a pesticidů.

"Celkový dopad výroby bionafty a etanolu na životní prostředí může být horší než používání benzinu a nafty," varuje studie.

Pouze výroba etanolu z cukrové třtiny v Brazílii, z celulózy ve Švédsku, použití starých olejů na smažení a tuku zvířat může opravdu výrazně snížit emise skleníkových plynů, tvrdí se v materiálu. Nadějí jsou rovněž tak zvané technologie na výrobu biopaliv druhé generace (například nové metody zpracování celulózy). I ty však mají omezenou použitelnost, varuje studie.

Podle autorů studie by proto členské státy OECD měly přestat s podporou biopaliv a zavést "daň" z vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší. To by podle nich vedlo ke zlepšení současných technologií a k vývoji nových, "čistších" postupů.