Ekologický postřik zocelil škůdce jablek
Drobný motýlek obaleč jablečný je pro sadaře pohromou. Jeho housenky prožírají jablka a o „červivé“ plody obchodníci nestojí.
Ochranu nabízejí chemické postřiky. Sadaři, kteří by se rádi vyhnuli chemii, vsázejí na přirozené nepřátele obalečů. K nejspolehlivějším patřil donedávna bakulovirus označovaný jako CpGV. Namnožený virus je velice odolný k nepříznivým vlivům a lze jím chránit jabloně ve formě postřiku. Hmyz, který virus pozře, se nakazí a hyne.
Nejrůznější bakuloviry se v roli ekologických insekticidů používají déle než půl století a dnes se jimi stříkají dva až tři miliony hektarů polí, sadů i lesů.
Francouzští a němečtí ekologičtí sadaři si ale v posledních třech letech stěžovali, že virus CpGV ztrácí na síle a proti obaleči jablečnému nezabírá. I když razantně zvýšili dávky viru v postřiku, jablka červivěla čím dál tím víc.
Tým německých vědců vedený Johannesem Jahlem zjistil, že si obaleč vyvinul proti viru odolnost. Zprávu o jejich objevu otiskl vědecký týdeník Science.
Rezistence obaleče jablečného k bakuloviru CpGV je vyvolána změnou jediného genu a zvyšuje odolnost obaleče k viru až 100tisíckrát. Imunita k viru se zvyšuje na tisícinásobek už v případě, že obaleč zdědí mutovaný gen jen od jednoho z rodičů. Zpočátku převažovali mezi obaleči právě tito tisíckrát odolnější jedinci. Obaleči s plnou stotisícinásobnou odolností se vyskytovali velmi vzácně.
Právě v té chvíli však došli sadaři k závěru, že virus slábne, a zvýšili jeho koncentrace v postřiku. Virovému masakru padli za oběť částečně odolní motýlci a zbyli jen „neprůstřelní“ obaleči, kteří zdědili gen pro odolnost od obou rodičů. Původní nemutovaná varianta genu z populace škůdců zcela zmizela a v sadech pak už řádili jen nezničitelní obaleči.
Ještě nedávno byli odborníci na hubení škůdců přesvědčeni, že hmyz odolný k bakulovirům pod vlivem virových postřiků nemůže vzniknout. Teď jsou zaskočeni rychlostí, s jakou se obaleč přizpůsobil, a jak úspěšně se rozšířil.
Boj na frontě mezi bakulo viry a obaleči tím neskončil. Od roku 2006 testují francouzští a němečtí vědci nové typy bakulovirů a hledají ty, které jsou účinné proti obaleči jablečnému. V letošním roce už proběhlo rozsáhlé polní testování nejslibnějších bakulovirů v Německu, Itálii, Francii a ve Švýcarsku.
Vědci ve skrytu duše doufají, že by tyto viry mohly vyhubit i stávají obaleče nezmary. Zda se to podaří, není jisté. Pokud ano, budou nové bakuloviry v roli ekologických insekticidů úspěšně působit zřejmě jen po omezenou dobu. Lze očekávat, že si i na ně nakonec obaleči zvyknou.
JAROSLAV PETR
Zdroj: Lidové noviny