Čtvrtek, 28. března 2024

Nový Bt-toxin – pojistka proti rezistenci

Nový Bt-toxin – pojistka proti rezistenci

Nová forma ekologického pesticidu by mohla dát zemědělcům do rukou mocnou zbraň proti škůdcům. Zabírá i proti hmyzu, který si ke stávající formě pesticidu vyvinul odolnost. Novým pesticidem by se mohla stát modifikovaná verze tzv. Bt-toxinů. Ty jsou produkovány bakterií Bacillus thuringiens a právě počáteční písmena z názvu tohoto mikroba nesou ve svém názvu.

Bt-toxiny byly objeveny v roce 1918 poté, co se bakteriemi Bacillus thuringiensis v roce 1901 nakazily japonské chovy bource morušového. Housenky bource požíraly spolu s morušovým listím i spory bakterie nabité toxiny a masově hynuly. Zvířata chovaná v blízkosti bourcových farem ani lidé, kteří přicházeli s nakaženými housenkami do styku přitom netrpěli žádnými zdravotními potížemi. Už to naznačovalo, že toxiny ze spor Bacillus thuringiensis jsou pro ostatní živočichy včetně člověka zcela bezpečné. Následně se ukázalo, že bílkovinné molekuly toxinů působí specificky jen na určité skupiny hmyzu.

Genoví inženýři posunuli frontu boje proti škůdcům pomocí Bt-toxinů dále tím, že vnesli vybrané geny z Bacillus thuringiensis do dědičné informace rostlin. Sója, kukuřice nebo bavlník si samy vyrábějí Bt-toxin ve svých buňkách. Hmyzí škůdci, kteří se pokusí živit na těchto rostlinách, konzumují i toxin a otráví se jím.

Toxiny z Bacillus thuringiensis, ať už jsou používány ve formě ekologických postřiků nebo v geneticky modifikovaných plodinách, vytvářejí na populace škůdců silný tlak. Ten dramaticky zvýhodňuje nositele takových  mutací dědičné informace, jež zaručují odolnost k toxinům.

Hmyz odolný k Bt-toxinům se už na polích a ve sklenících skutečně objevil. Jde například o motýly zápředníčka polního (Plutella xylostella) a kovolesklece cizokrajného (Trichoplusia ni). Housenky obou druhů patří ke škůdcům zeleniny. Další motýl rezistentní k Bt-toxinům je skladištní škůdce zavíječ paprikový (Plodia interpunctella) nebo významný škůdce bavlníku černopáska Heliothis virescens. Je zajímavé, že rezistentní motýli se objevili na polích a ve skelnících ošetřovaných ekologickým postřikem na bázi Bt-toxinů

Tzv. delta-enodtoxin
se mění  v toxickou látku až ve chvíli, kdy se dostane do střeva hmyzu a tam se z obou jejích konců odštěpí řetězce o určité délce. Příhodné podmínky pro takové štěpení delta-enodotoxinu panují především ve střevu housenek motýlů, kde je zásadité prostředí. Molekula vzniklá štěpením delta-endotoxinu se může vázat na molekuly pokrývající povrch buněk hmyzího střeva.

Navázané Bt-toxiny se následně shloučí a vytvoří ve střevní stěně otvor. Hmyz pak hyne obvykle během 2 až 5 dní. Příčinou smrti je buď  těžké porušení střeva a následné hladovění nebo průnik bakterií narušenou střevní sliznicí dále do těla, kde vyvolají sepsi. Rezistentní hmyz má díky mutaci pozměněný gen, podle kterého se ve střevu syntetizuje bílkovina, jež je cílem pro „aktivovaný“ Bt-toxin. Bez vazby nemůže toxin hmyzu uškodit a projde bez následků celým trávicím traktem.
 
Tým vědců vedený Mariem Soberónem a Alejandrou Bravovou z university v mexickém Moralesu nyní vyvinul novou verzi Bt-toxinu, která působí i na hmyz, který je k tradičním Bt-toxinům odolný. Pro účinek Bt-toxinů je nezbytné, aby se spojilo několik jejich molekul. Tradiční Bt-toxiny se mohou spojit (oligomerovat) pouze po navázání na specifické molekuly na povrchu střevních buněk (tzv. kadheriny). Nová molekula postrádá úsek, který je zodpovědný za vazbu toxinu na kadherin, a přesto je s to vytvářet toxické oligomery a narušit  střevo hmyzu. Účinkuje tedy bez ohledu na to, jaké molekuly si škůdce na střevních buňkách  podle svých genů vyrábí či zda se kadheriny ve střevu vůbec vyskytují.

Naštěstí nepředstavují Bt-toxiny nové generace jedinou možnost, jak řešit problémy s rezistencí. V některých zemích už se pěstují geneticky modifikované plodiny vybavené dvěma různými formami tradičních Bt-toxinů, z nichž každá se ve střevu škůdce váže na jiný typ kadherinů. Pokud se dědičná informace škůdce změní tak, že hmyz získá odolnost  k jednomu Bt-toxinu, druhý toxin jej stále ještě dokáže zabít. Pravděpodobnost vzniku rezistentních škůdců se tak dramaticky snižuje.

Zdroj: www.inovace .cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů