Ekologické zemědělství v Chorvatsku
V roce 2006 v celé zemi ekologicky hospodařilo 340 certifikovaných farem s rozlohou 5000 hektarů, což odpovídá cca 0,6 % zemědělsky využívané půdy Chorvatska. Hlavními pěstovanými kulturami jsou obiloviny (pšenice a kukuřice), poté traviny, koření, ovoce, víno a olivy. K tomu je potřeba ještě připočíst na 17 000 hektarů tzv. ekologických „včelích pastvin“, jejichž certifikace je světovou zvláštností. Do této sumy není zahrnut sběr divokých rostlin, především bylin, borůvek a hub, který hraje relativně velkou roli.
V roce 2002 proběhla první státní registrace ekologických farem a v návaznosti na ekologické nařízení EU 2092/91 a na mezinárodní standardy IFOAM byly vydány první státní ekologické předpisy. V současnosti již existuje i národní logo pro ekologické výrobky. Příslušné ministerstvo taktéž udělilo akreditaci šesti kontrolním subjektům, které produkty testují podle chorvatské normy HRN EN 45004. Přesto tato země u Jaderského moře není na tzv. seznamu třetích zemí, protože chorvatský ekologický certifikační systém není plně v souladu se systémem EU. Z tohoto důvodu musí veškeré, na export určené výrobky atestovat vedle chorvatského kontrolního subjektu, také subjekt uznávaný v EU. Export bio produktů z Chorvatska je tudíž nutné včas naplánovat.
V případě malých chorvatských ekologických farem se většinou jedná o částečně soběstačná hospodářství, která produkují pro vlastní potřebu a přebytky prodávají přímo na farmě nebo na tržnicích, jsou to především čerstvé a snadno zpracovatelné výrobky jako je např. nakládaná zelenina. Kromě podniků, které konzervují okurky a papriky existují i dva vinaří produkující ekologická vína, dále několik producentů ekologických oliv a farem zpracovávajících kozí mléko. Zemědělské ekologické suroviny se taktéž využívají pro výrobu zdravých dětských potravin. Německá firma Hipp, která vyrábí potraviny pro děti, otevřela svoji výrobní provozovnu v Chorvatsku již před šesti roky.
Z důvodu ztížených exportních podmínek a malého objemu produkce se na trh EU dostává z Chorvatska jen nepodstatné množství ekologických výrobků, především koření, bobule a ořechy. Naopak nabízejí chorvatské obchody mnoho bio produktů z evropského zahraničí. V bio obchodech a mnohých supermarketech tak spotřebitelé naleznou širokou nabídku ekologických výrobků, ale jen několik domácích. Podle zdejších potravinářů roste zájem chorvatských spotřebitelů o ekologické produkty. Chorvatsko je díky tomu zajímavým a rostoucím trhem, který se obdobně jako v Česku a Slovinsku rychle rozvíjí.
Co podnikatel má udělat pro to, aby se dostal k žádanému zboží a mohl tak uspokojit rostoucí poptávku? Pro zpracovatelský podnik by smysluplnou, ale dlouhodobou a náročnou investicí mohla být podpora zemědělských výrobních družstev v určitých regionech, a to především formou intenzivního poradenství ohledně výrobních postupů a zajištění kvality. Takové projekty mají nejen trvalý sociální efekt a zvyšují hodnotu venkovského prostoru, ale jsou perspektivní i z ekonomického hlediska, protože oba partneři, zpracovatelský podnik a příslušní zemědělci, navazují dlouhodobou spolupráci a ceny surovin zůstávají atraktivní pro obě strany. Je to však běh na dlouhou trať a je potřeba investovat do proškolení a vzdělávání farmářů. Že jsou takové projekty smysluplné, ukazují velice dobře fungující příklady jako je ekologická výroba sýru Feta v Rumunsku nebo mnohé projekty Fair Trade.
Hlavními (exportními) produkty by se mohly stát např. víno, koření a speciální sýry. Zvláště zajímavé mohou být pro trh EU výrobky z ekologického medu a divoce rostoucí bobule, houby a byliny z certifikované neřízené setby, jak je tomu již v případě Rumunska. Firmy zajímající se o investování v Chorvatsku mohou získat až 50 % spolufinancování z dotačního programu SAPARD. Jedná se o podporu ze strukturálních fondů EU, která je určena pro kandidátské země a ze které lze v budoucnu podporovat vedle rozvoje infrastruktury, taktéž
výstavbu zpracovatelských kapacit ve venkovském prostoru, a tím tvořit pracovní místa.
Zdroj: EkoConnect - Mezinárodní centrum pro ekologické zemĕdělství střední a východní Evropy, informační zpravodaj – listopad 2007