Co musí letos vyřešit ministr zemědělství Petr Gandalovič
Ministerstvo udržím
Nalézt nový model pro správu státních lesů, začít debatovat o osudu Budvaru, zasadit se o příliv peněz na obnovu venkova a zajistit náhrady lidem, kteří doplatili na transformaci družstev. To musí letos vyřešit ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Spekuluje se, a to i mezi koaličními poslanci, že vaše pozice v čele resortu není nijak pevná.
Bude tak pevná, jak budu schopen pracovat. Pro mě je důležité, aby starostové měli pocit, že evropské peníze přicházejí přes mé ministerstvo včas a dobře se využívají. A že si hejtmani budou dál myslet, že s nimi otevřeně diskutuji o rozvoji venkova. Například minulý rok jsme se zabývali Setuzou. Po létech tápání a politických křečí jsme problém odstranili během čtyř měsíců. Podaří-li se mi podobné situace i nadále uspokojivě řešit, svou pozici uhájím.
Necítíte ale rostoucí tlak lidovců? Ti si resort zemědělství tak trochu nárokují i teď.
Je to pro mě další výzva, abych o své práci přesvědčil veřejnost, parlament i premiéra.
A přesvědčil jste premiéra?
Mirek Topolánek je můj šéf. Musí být kritický a mít velké nároky.
Nekomplikuje vaše postavení fakt, že jste spíše zástupcem české ODS, zatímco Mirek Topolánek představuje moravskou větev strany?
Myslím, že to dělení na českou a moravskou ODS je za námi. Premiér je předsedou celé ODS. Má silnou podporu jak na severu Čech, tak i na severu Moravy. Jde přece o profesionalitu a ne o to, odkud jste.
Část lesů může stát prodat
Co když vámi jmenovaný ředitel Státních lesů ČR Jiří Novák, neuspěje? Bude to pak na demisi?
Mám i jiné úkoly. A z nominací, za něž nesu odpovědnost, je to druhá v pořadí. Jeho předchůdce pan Holický navíc odešel na vlastní žádost. Uznávám odpovědnost za stav v Lesích ČR. Chci ale zdůraznit, že řada věcí je špatně nastavena z minula. Hraji podle pravidel, která nejsou pro les výhodná. Zákon o zadávání veřejných zakázek je dobrý třeba pro stavebnictví, kde pozastavení řízení nic neznamená. U lesů je takové zdržení ohromný problém, tam musí práce pokračovat průběžně. Další otázkou je struktura podniku. Je nesmírně centralizovaná, a proto chceme přenést větší kompetence na krajský článek.
A co se týká sporů o dumpingové ceny...
Výběrová řízení probíhají pod dohledem Úřadu pro hospodářskou soutěž. U poloviny smluvních jednotek bylo shledáno, že jsou v pořádku. Více než polovinu těžby mohou Lesy ČR zahájit tento měsíc. Věřím, že i druhá část prověrky skončí dobře.
Jak si představujete privatizaci Lesů ČR?
Pracujeme na návrhu zákona o státních lesích. Zákon o státním podniku se hodí pro výrobní podnik, ale nemyslím, že i pro Lesy ČR. Chceme dát státnímu lesnictví standardní právní formu. Součástí nové legislativy by měl být způsob, jak prodávat hospodářské lesy. Proč český stát musí držet 70 procent lesních porostů, když například v Německu jich má stát okolo 30 procent a v Rakousku ještě méně?
Kolik procent by to mělo být?
O tom teď nebudu hovořit. A pokud se chcete zeptat na časový horizont, ještě několik let to potrvá. Výběrová řízení jsou dojednaná na tři roky. Po tuto dobu by se o zákonu mělo diskutovat.
Hodlá letos kabinet pokročit při privatizaci Budvaru?
V žádném případě nebudeme letos Budvar privatizovat. Měl by se jen přeměnit z národního podniku na akciovou společnost. Vypadá to jako formalita, ale není to jen přemalování cedule. Národní podnik je integrální státní vlastnictví a řídí se zákonem o státním podniku. Kdežto akciová společnost i se stoprocentní účastí státu je samostatný právní subjekt. Do tohoto problému zatím nikdo nekousl. Budvar si de facto nemůže vzít žádný úvěr, nemůže do něj vstoupit žádný strategický partner, stát si ani nemůže vybrat spravedlivý podíl na zisku z dividend.
A co bude dál?
Do Budvaru by měl vstoupit strategický partner. Osobně si myslím,že stát žádný pivovar vlastnit nemusí. Kdyby ale skutečně chtěl držet nějaký kontrolní balík, je to věcí politické diskuse a budoucí vlády.
Může tím partnerem být i Anhauser-Busch?
V tuto chvíli nepotřebuji na takovou otázku vůbec odpovídat. Mým úkolem je očistit Budvar od sporů o ochrannou známku a zcela vyjasnit jeho právní postavení.
Hájím národní zájmy
Čeští zemědělci získávají na dotacích 36 miliard korun ročně. ODS volá po jejich utlumení, po změně evropských pravidel. Když se ale v Bruselu začalo mluvit o nižších dotacích velkým zemědělským firmám, otočil jste.
Balík peněz pro zemědělství se skládá ze dvou částí. Z nárokových dotací pro zemědělské podniky, které zatím závisejí na objemu obdělávané půdy. A kolem 13 miliard z celkové sumy představují finance na rozvoj venkova. Ty většinou nárokové nejsou. Dávají se za činnost navíc. Za zpracované projekty nebo ekologické chování. Kabinet rovněž prosazuje, aby se peníze přelévaly právě na tyto účely. S tím jdeme na jednání o změnách evropské zemědělské politiky.
To je ale něco jiného...
Kdyby měla být nároková dotace závislá na velikosti farmy, mohlo by se nakonec stát, že by prostředky na zemědělství v dnešním objemu nemusely do republiky vůbec doputovat. To je pro nás nepřijatelné. Máme větší farmy než v jiných zemích. Pokud by se stropy doplnily tím, že peníze v Česku zůstanou a budou jen přesunuty " ve prospěch rozvoje venkova, byla by to ještě věc k debatě. Ale stejně: Ve chvíli, kdy české zemědělské podniky dostanou v průměru nižší přímé platby, okamžitě se to promítne do jejich ekonomiky. V porovnání s farmami z okolních států by měly potíže s vysokými cenami při prodeji mléka, pšenice či vepřového i hovězího masa.
Takže za ty velké skutečně bojujete. Větší farmy by přišly až o polovinu dotací a ve hře je osm miliard korun.
Mně se nelíbí novinářské zkratky typu: Gandalovič kope za velké agrární podnikatele. Pravda je, že hájím české národní zájmy a konkurenceschopnost našeho zemědělství jako celku.
Zemědělci připouštějí, že dotace rostou. Stěžují si ale, že nemají odpovídající zisky. Peníze podle nich končí u zpracovatelů a obchodních řetězců. Můžete s tím něco udělat?
Myslím, že ne. Nejsem tu od toho, abych řešil vztahy mezi jednotlivými články tohoto řetězce. To je věc trhu. Do jisté míry podporujeme sdružování prvovýrobců. Víc - i jako politik, který trhu docela věří - bych ale dělat nechtěl.
ODS opakovala, že je nutné hospodařit na úrodné půdě a pozemky ve vyšších polohách zatravňovat a zalesňovat. Platí to?
Ano. V minulém roce jsme připravovali program rozvoje venkova. Podmínky, za nichž se peníze rozdělují zemědělcům, ale i starostům obcí a měst. Zjednodušili jsme čerpání dotací a zaměřili je na zalesňování, na trvalé travní porosty. Zrovna připravujeme databázi stromořadí, remízků a jiných krajinotvorných prvků. Aby se mohlo kontrolovat, zda je dotace vyplácena v souladu s pravidly. Jedná se o největší posun v tvorbě krajiny za poslední dobu.
Není však na místě, v souvislosti s výrobou biopaliv a čínskými a indickými nákupy potravin, vrátit se k podpoře normálního zemědělství? Nehrozí nedostatek potravin?
Ne. Obhospodařujeme asi 3,5 milionu hektarů. Je spočítáno, že pro úplnou soběstačnost by stačily 2,2 milionu. To nehovořím o neustálém zvyšování výnosů. Chtěl bych ale rozběhnout program revitalizace zavlažovacích systémů. Měli jsme skoro 200 tisíc zavlažovaných hektarů, ty byly privatizací a transformací de facto zničeny. Nyní máme jen 20 tisíc hektarů. Sucho je jedním z největších problémů. Chodí si k nám třeba stěžovat zemědělci z úrodných polabských regionů, že mají poloviční úrodu.
Takže o intenzivní zemědělské výrobě ve vyšších polohách neuvažujete.
Pro krajinu v podhorských oblastech je nejlepší extenzivní hospodaření. Zatravnění a chov dobytka.
Co když si lidé, nespokojení s cenou potravin, budou myslet, že by nám pomohla mírná nadprodukce?
Ceny komodit jako pšenice a podobně se odvíjejí od světového trhu. Jestli se tu vypěstuje o deset procent víc obilí, nic to neovlivní.
Neobává se ale vláda, že biopaliva a čínské nákupy přece jen představují určité bezpečnostní riziko?
Já v tom vidím hlavně výkyv trhu. Po době stagnace šly ceny nahoru. A myslím si, že se trh začne postupně stabilizovat. Je ovlivněn globální produkcí a zeměmi, jako jsou Spojené státy, a do budoucna pravděpodobně i Ukrajinou. Naše produkce je zanedbatelná. Uzavřený trh, intervence a vytváření velkých zásob je minulost. Teď jsme součástí jednotné evropské zemědělské politiky.
A co si myslíte o biopalivech?
Měli bychom být obezřetní. Cena obilí je sice dána celosvětovým trendem, ale na druhé straně bychom neměli státními subvencemi či masivními úlevami zbytečně motivovat zemědělce u nás či v Evropě k výrobě biolihu.
Absolutní řešení neexistuje
Ministerstvo zemědělství připravilo návrh zákona, jenž by měl pomoci lidem, kteří při transformaci družstev dosud nedostali zpět svůj majetek. Dopadl by nově na firmy, na něž se družstva přetvořila. Projde ale vládou a hlavně Poslaneckou sněmovnou?
Řešíme problém, s nímž se měli v minulosti vyrovnat jiní. Táhne se to od roku 1993. Aktivní majetek byl při transformaci družstev často vyveden do akciových společností a na náhrady nezbylo. Teď by platit měly i tyto akciovky, které zatím zůstávaly mimo. Vím, že předkládáme kontroverzní návrh, který v levicové části Sněmovny i mezi lidovci nemá zatím velkou podporu. Chci jednat a vysvětlit, že nejde jen o vypořádání majetkových podílů. Když neuděláme nic, hrozí, že se lidé začnou obracet na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Budou žalovat stát.
Restituenti nejsou návrhem nadšeni. Podporuje je i opozice. Nový zákon neodstraní soudní spory a získání majetku potrvá delší čas. Chtějí peníze hned a většinou od státu.
Od levice je to logický požadavek. Vždy chce, aby se staral stát. Jde ale o peníze, které měly vyplatit podnikatelské subjekty. Není žádný důvod, aby se na náhradách podíleli daňoví poplatníci. Stejně tak chápu, že i firmy mají zájem, aby za ně závazky uhradil stát. I když by na splátky měly pět let.
V některých případech, kdy majetek nenávratně zmizel při konkurzu, připouštíte pomoc státu i vy.
Za takové situace si to skutečně dovedu představit. Do hry by mohl vstoupit Pozemkový fond ČR, který získává peníze při privatizaci státní půdy a dalšího zemědělského majetku. Bylo by to podobné, jako když Fond národního majetku hradil za soukromé společnosti ekologické škody.
O kolik peněz jde?
Nevyplacené transformační nároky se odhadují celkem na deset miliard korun. Kolik by nakonec zaplatil stát, by záviselo na rozhodnutí o míře jeho spoluúčasti.
Šéf poslanců ČSSD Michal Hašek zřejmě přijde s konkurenčním návrhem, podle kterého by náhrady zaplatil stát. Budete s ním jednat?
Průnik by mohl být právě v těch případech, kde se nenajde žádný, na bývalé družstvo navazující subjekt a kde by musel nastoupit Pozemkový fond.
A co představa, že náhrady vyplatí stát a peníze si pak od zemědělských firem vymůže?
To ne. Bylo by to strašně byrokratické a ze všech by se stali dlužníci státu. Přineslo by to ohromné potíže. Například pro poskytnutí dotací musejí zemědělci prokazovat, že nic nedluží.
Družstevní lobby říká, že jde o jasný záměr ji poškodit.
Jde o nápravu křivd z dřívějška. Vždyť i parlament se tím několikrát zabýval a bohužel nikdy ke správnému řešení nedošel Jen se snažím, aby se přijalo rozumné východisko. Kompromis se nalezl třeba i u deregulace nájemného. Nějaké "absolutní řešení", které by vyšlo vstříc jen jedné straně sporu, možné není.
Kdy o návrhu bude jednat vláda?
Ještě teď začátkem roku. Byl bych rád, aby se zákon letos schválil a v příštím roce nabyl účinnosti.
Havránkovou vyvlastnit nemůžeme
V jaké fázi je rozhodnutí, že stát kvůli dostavbě dálnice do Hradce Králové vymění Ludmile Havránkové 13 hektarů za 250 hektarů náhradních pozemků?
Spolu s Ministerstvem dopravy to předkládáme do vlády. Předpokládám, že se rozhodne v únoru. My dodáme potřebné státní pozemky. Smlouvu mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a paní Havránkovou musí ale garantovat Ministerstvo dopravy.
S principem souhlasíte?
Nemám na výběr. Pokud chci, aby do Hradce Králové vedla dálnice, je jasné, že to jinak nepůjde. Jak říkával Jára Cimrman: Můžeme se rozčilovat, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno. I kdybychom se nakrásně rozhodli spustit vyvlastňovací řízení, potáhne se řadu let. Co do té doby s dálnicí? Navíc by byl takový postup v případě paní Havránkové morálně velice sporný. Její rodina při kolektivizaci trpěla a bylo by dějinným paradoxem, aby právě ona byla novým režimem vyvlastněna. V porovnání s tím, na kolik přijde celá dálnice, není cena za těch 13 hektarů zas tak veliká.
K dohodě mohlo dojít už dávno. Kdyby ovšem Pozemkový fond neprodal pozemky a půda se nemusela složitě hledat.
Napravujeme to, co bylo možné udělat daleko dříve. Teď jsme v časové tísni. Škody na dopravě před Hradcem Králové jsou přinejmenším stejně velké, jako je pro některé nepoměr mezi vyměňovanými pozemky.
AUTOR: JOSEF PRAVEC
AUTOR: JIŘÍ KOUDA
Petr Gandalovič (43) zastává vedle funkce ministra zemědělství i post místopředsedy ODS. Do své první vlády ho premiér Topolánek povolal na resort místního rozvoje. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, do roku 1990 učil na gymnáziu. V době pádu komunistického režimu vstoupil do politiky, od roku 1991 je členem ODS. Má zkušenosti z diplomacie a z komunální sféry. Byl generálním konzulem v New Yorku a řadu let primátorem Ústí nad Labem.
Spekuluje se, a to i mezi koaličními poslanci, že vaše pozice v čele resortu není nijak pevná.
Bude tak pevná, jak budu schopen pracovat. Pro mě je důležité, aby starostové měli pocit, že evropské peníze přicházejí přes mé ministerstvo včas a dobře se využívají. A že si hejtmani budou dál myslet, že s nimi otevřeně diskutuji o rozvoji venkova. Například minulý rok jsme se zabývali Setuzou. Po létech tápání a politických křečí jsme problém odstranili během čtyř měsíců. Podaří-li se mi podobné situace i nadále uspokojivě řešit, svou pozici uhájím.
Necítíte ale rostoucí tlak lidovců? Ti si resort zemědělství tak trochu nárokují i teď.
Je to pro mě další výzva, abych o své práci přesvědčil veřejnost, parlament i premiéra.
A přesvědčil jste premiéra?
Mirek Topolánek je můj šéf. Musí být kritický a mít velké nároky.
Nekomplikuje vaše postavení fakt, že jste spíše zástupcem české ODS, zatímco Mirek Topolánek představuje moravskou větev strany?
Myslím, že to dělení na českou a moravskou ODS je za námi. Premiér je předsedou celé ODS. Má silnou podporu jak na severu Čech, tak i na severu Moravy. Jde přece o profesionalitu a ne o to, odkud jste.
Část lesů může stát prodat
Co když vámi jmenovaný ředitel Státních lesů ČR Jiří Novák, neuspěje? Bude to pak na demisi?
Mám i jiné úkoly. A z nominací, za něž nesu odpovědnost, je to druhá v pořadí. Jeho předchůdce pan Holický navíc odešel na vlastní žádost. Uznávám odpovědnost za stav v Lesích ČR. Chci ale zdůraznit, že řada věcí je špatně nastavena z minula. Hraji podle pravidel, která nejsou pro les výhodná. Zákon o zadávání veřejných zakázek je dobrý třeba pro stavebnictví, kde pozastavení řízení nic neznamená. U lesů je takové zdržení ohromný problém, tam musí práce pokračovat průběžně. Další otázkou je struktura podniku. Je nesmírně centralizovaná, a proto chceme přenést větší kompetence na krajský článek.
A co se týká sporů o dumpingové ceny...
Výběrová řízení probíhají pod dohledem Úřadu pro hospodářskou soutěž. U poloviny smluvních jednotek bylo shledáno, že jsou v pořádku. Více než polovinu těžby mohou Lesy ČR zahájit tento měsíc. Věřím, že i druhá část prověrky skončí dobře.
Jak si představujete privatizaci Lesů ČR?
Pracujeme na návrhu zákona o státních lesích. Zákon o státním podniku se hodí pro výrobní podnik, ale nemyslím, že i pro Lesy ČR. Chceme dát státnímu lesnictví standardní právní formu. Součástí nové legislativy by měl být způsob, jak prodávat hospodářské lesy. Proč český stát musí držet 70 procent lesních porostů, když například v Německu jich má stát okolo 30 procent a v Rakousku ještě méně?
Kolik procent by to mělo být?
O tom teď nebudu hovořit. A pokud se chcete zeptat na časový horizont, ještě několik let to potrvá. Výběrová řízení jsou dojednaná na tři roky. Po tuto dobu by se o zákonu mělo diskutovat.
Hodlá letos kabinet pokročit při privatizaci Budvaru?
V žádném případě nebudeme letos Budvar privatizovat. Měl by se jen přeměnit z národního podniku na akciovou společnost. Vypadá to jako formalita, ale není to jen přemalování cedule. Národní podnik je integrální státní vlastnictví a řídí se zákonem o státním podniku. Kdežto akciová společnost i se stoprocentní účastí státu je samostatný právní subjekt. Do tohoto problému zatím nikdo nekousl. Budvar si de facto nemůže vzít žádný úvěr, nemůže do něj vstoupit žádný strategický partner, stát si ani nemůže vybrat spravedlivý podíl na zisku z dividend.
A co bude dál?
Do Budvaru by měl vstoupit strategický partner. Osobně si myslím,že stát žádný pivovar vlastnit nemusí. Kdyby ale skutečně chtěl držet nějaký kontrolní balík, je to věcí politické diskuse a budoucí vlády.
Může tím partnerem být i Anhauser-Busch?
V tuto chvíli nepotřebuji na takovou otázku vůbec odpovídat. Mým úkolem je očistit Budvar od sporů o ochrannou známku a zcela vyjasnit jeho právní postavení.
Hájím národní zájmy
Čeští zemědělci získávají na dotacích 36 miliard korun ročně. ODS volá po jejich utlumení, po změně evropských pravidel. Když se ale v Bruselu začalo mluvit o nižších dotacích velkým zemědělským firmám, otočil jste.
Balík peněz pro zemědělství se skládá ze dvou částí. Z nárokových dotací pro zemědělské podniky, které zatím závisejí na objemu obdělávané půdy. A kolem 13 miliard z celkové sumy představují finance na rozvoj venkova. Ty většinou nárokové nejsou. Dávají se za činnost navíc. Za zpracované projekty nebo ekologické chování. Kabinet rovněž prosazuje, aby se peníze přelévaly právě na tyto účely. S tím jdeme na jednání o změnách evropské zemědělské politiky.
To je ale něco jiného...
Kdyby měla být nároková dotace závislá na velikosti farmy, mohlo by se nakonec stát, že by prostředky na zemědělství v dnešním objemu nemusely do republiky vůbec doputovat. To je pro nás nepřijatelné. Máme větší farmy než v jiných zemích. Pokud by se stropy doplnily tím, že peníze v Česku zůstanou a budou jen přesunuty " ve prospěch rozvoje venkova, byla by to ještě věc k debatě. Ale stejně: Ve chvíli, kdy české zemědělské podniky dostanou v průměru nižší přímé platby, okamžitě se to promítne do jejich ekonomiky. V porovnání s farmami z okolních států by měly potíže s vysokými cenami při prodeji mléka, pšenice či vepřového i hovězího masa.
Takže za ty velké skutečně bojujete. Větší farmy by přišly až o polovinu dotací a ve hře je osm miliard korun.
Mně se nelíbí novinářské zkratky typu: Gandalovič kope za velké agrární podnikatele. Pravda je, že hájím české národní zájmy a konkurenceschopnost našeho zemědělství jako celku.
Zemědělci připouštějí, že dotace rostou. Stěžují si ale, že nemají odpovídající zisky. Peníze podle nich končí u zpracovatelů a obchodních řetězců. Můžete s tím něco udělat?
Myslím, že ne. Nejsem tu od toho, abych řešil vztahy mezi jednotlivými články tohoto řetězce. To je věc trhu. Do jisté míry podporujeme sdružování prvovýrobců. Víc - i jako politik, který trhu docela věří - bych ale dělat nechtěl.
ODS opakovala, že je nutné hospodařit na úrodné půdě a pozemky ve vyšších polohách zatravňovat a zalesňovat. Platí to?
Ano. V minulém roce jsme připravovali program rozvoje venkova. Podmínky, za nichž se peníze rozdělují zemědělcům, ale i starostům obcí a měst. Zjednodušili jsme čerpání dotací a zaměřili je na zalesňování, na trvalé travní porosty. Zrovna připravujeme databázi stromořadí, remízků a jiných krajinotvorných prvků. Aby se mohlo kontrolovat, zda je dotace vyplácena v souladu s pravidly. Jedná se o největší posun v tvorbě krajiny za poslední dobu.
Není však na místě, v souvislosti s výrobou biopaliv a čínskými a indickými nákupy potravin, vrátit se k podpoře normálního zemědělství? Nehrozí nedostatek potravin?
Ne. Obhospodařujeme asi 3,5 milionu hektarů. Je spočítáno, že pro úplnou soběstačnost by stačily 2,2 milionu. To nehovořím o neustálém zvyšování výnosů. Chtěl bych ale rozběhnout program revitalizace zavlažovacích systémů. Měli jsme skoro 200 tisíc zavlažovaných hektarů, ty byly privatizací a transformací de facto zničeny. Nyní máme jen 20 tisíc hektarů. Sucho je jedním z největších problémů. Chodí si k nám třeba stěžovat zemědělci z úrodných polabských regionů, že mají poloviční úrodu.
Takže o intenzivní zemědělské výrobě ve vyšších polohách neuvažujete.
Pro krajinu v podhorských oblastech je nejlepší extenzivní hospodaření. Zatravnění a chov dobytka.
Co když si lidé, nespokojení s cenou potravin, budou myslet, že by nám pomohla mírná nadprodukce?
Ceny komodit jako pšenice a podobně se odvíjejí od světového trhu. Jestli se tu vypěstuje o deset procent víc obilí, nic to neovlivní.
Neobává se ale vláda, že biopaliva a čínské nákupy přece jen představují určité bezpečnostní riziko?
Já v tom vidím hlavně výkyv trhu. Po době stagnace šly ceny nahoru. A myslím si, že se trh začne postupně stabilizovat. Je ovlivněn globální produkcí a zeměmi, jako jsou Spojené státy, a do budoucna pravděpodobně i Ukrajinou. Naše produkce je zanedbatelná. Uzavřený trh, intervence a vytváření velkých zásob je minulost. Teď jsme součástí jednotné evropské zemědělské politiky.
A co si myslíte o biopalivech?
Měli bychom být obezřetní. Cena obilí je sice dána celosvětovým trendem, ale na druhé straně bychom neměli státními subvencemi či masivními úlevami zbytečně motivovat zemědělce u nás či v Evropě k výrobě biolihu.
Absolutní řešení neexistuje
Ministerstvo zemědělství připravilo návrh zákona, jenž by měl pomoci lidem, kteří při transformaci družstev dosud nedostali zpět svůj majetek. Dopadl by nově na firmy, na něž se družstva přetvořila. Projde ale vládou a hlavně Poslaneckou sněmovnou?
Řešíme problém, s nímž se měli v minulosti vyrovnat jiní. Táhne se to od roku 1993. Aktivní majetek byl při transformaci družstev často vyveden do akciových společností a na náhrady nezbylo. Teď by platit měly i tyto akciovky, které zatím zůstávaly mimo. Vím, že předkládáme kontroverzní návrh, který v levicové části Sněmovny i mezi lidovci nemá zatím velkou podporu. Chci jednat a vysvětlit, že nejde jen o vypořádání majetkových podílů. Když neuděláme nic, hrozí, že se lidé začnou obracet na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Budou žalovat stát.
Restituenti nejsou návrhem nadšeni. Podporuje je i opozice. Nový zákon neodstraní soudní spory a získání majetku potrvá delší čas. Chtějí peníze hned a většinou od státu.
Od levice je to logický požadavek. Vždy chce, aby se staral stát. Jde ale o peníze, které měly vyplatit podnikatelské subjekty. Není žádný důvod, aby se na náhradách podíleli daňoví poplatníci. Stejně tak chápu, že i firmy mají zájem, aby za ně závazky uhradil stát. I když by na splátky měly pět let.
V některých případech, kdy majetek nenávratně zmizel při konkurzu, připouštíte pomoc státu i vy.
Za takové situace si to skutečně dovedu představit. Do hry by mohl vstoupit Pozemkový fond ČR, který získává peníze při privatizaci státní půdy a dalšího zemědělského majetku. Bylo by to podobné, jako když Fond národního majetku hradil za soukromé společnosti ekologické škody.
O kolik peněz jde?
Nevyplacené transformační nároky se odhadují celkem na deset miliard korun. Kolik by nakonec zaplatil stát, by záviselo na rozhodnutí o míře jeho spoluúčasti.
Šéf poslanců ČSSD Michal Hašek zřejmě přijde s konkurenčním návrhem, podle kterého by náhrady zaplatil stát. Budete s ním jednat?
Průnik by mohl být právě v těch případech, kde se nenajde žádný, na bývalé družstvo navazující subjekt a kde by musel nastoupit Pozemkový fond.
A co představa, že náhrady vyplatí stát a peníze si pak od zemědělských firem vymůže?
To ne. Bylo by to strašně byrokratické a ze všech by se stali dlužníci státu. Přineslo by to ohromné potíže. Například pro poskytnutí dotací musejí zemědělci prokazovat, že nic nedluží.
Družstevní lobby říká, že jde o jasný záměr ji poškodit.
Jde o nápravu křivd z dřívějška. Vždyť i parlament se tím několikrát zabýval a bohužel nikdy ke správnému řešení nedošel Jen se snažím, aby se přijalo rozumné východisko. Kompromis se nalezl třeba i u deregulace nájemného. Nějaké "absolutní řešení", které by vyšlo vstříc jen jedné straně sporu, možné není.
Kdy o návrhu bude jednat vláda?
Ještě teď začátkem roku. Byl bych rád, aby se zákon letos schválil a v příštím roce nabyl účinnosti.
Havránkovou vyvlastnit nemůžeme
V jaké fázi je rozhodnutí, že stát kvůli dostavbě dálnice do Hradce Králové vymění Ludmile Havránkové 13 hektarů za 250 hektarů náhradních pozemků?
Spolu s Ministerstvem dopravy to předkládáme do vlády. Předpokládám, že se rozhodne v únoru. My dodáme potřebné státní pozemky. Smlouvu mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a paní Havránkovou musí ale garantovat Ministerstvo dopravy.
S principem souhlasíte?
Nemám na výběr. Pokud chci, aby do Hradce Králové vedla dálnice, je jasné, že to jinak nepůjde. Jak říkával Jára Cimrman: Můžeme se rozčilovat, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno. I kdybychom se nakrásně rozhodli spustit vyvlastňovací řízení, potáhne se řadu let. Co do té doby s dálnicí? Navíc by byl takový postup v případě paní Havránkové morálně velice sporný. Její rodina při kolektivizaci trpěla a bylo by dějinným paradoxem, aby právě ona byla novým režimem vyvlastněna. V porovnání s tím, na kolik přijde celá dálnice, není cena za těch 13 hektarů zas tak veliká.
K dohodě mohlo dojít už dávno. Kdyby ovšem Pozemkový fond neprodal pozemky a půda se nemusela složitě hledat.
Napravujeme to, co bylo možné udělat daleko dříve. Teď jsme v časové tísni. Škody na dopravě před Hradcem Králové jsou přinejmenším stejně velké, jako je pro některé nepoměr mezi vyměňovanými pozemky.
AUTOR: JOSEF PRAVEC
AUTOR: JIŘÍ KOUDA
Petr Gandalovič (43) zastává vedle funkce ministra zemědělství i post místopředsedy ODS. Do své první vlády ho premiér Topolánek povolal na resort místního rozvoje. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, do roku 1990 učil na gymnáziu. V době pádu komunistického režimu vstoupil do politiky, od roku 1991 je členem ODS. Má zkušenosti z diplomacie a z komunální sféry. Byl generálním konzulem v New Yorku a řadu let primátorem Ústí nad Labem.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
