Dětem chutná bio
Stravování ve školních jídelnách je zastaralé - musí se změnit a začít využívat
nutričně bohatší a pestřejší nabídku.
Stravování ve školních jídelnách je zastaralé - musí se změnit a začít využívat nutričně bohatší a pestřejší nabídku.
Tvrdí to Tomáš Václavík, autor pilotního projektu Biopotraviny do škol, který z iniciativy Spolku poradců v ekologickém zemědělství ČR EPOS probíhal v uplynulých dvou letech v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina.
Podle Tomáše Václavíka by naprostá většina pedagogů (celých 95 procent) i rodičů by přivítala, kdyby se ve školních jídelnách podávaly pokrmy připravené z biopotravin . Výzkum zjistil, že 37 % rodičů je v takovém případě ochotno za školní obědy platit o 20 % a více než v současnosti. "Pozitivně se také rodiče stavějí k zavedení tématu zemědělství do výuky a k návštěvě ekologické farmy v rámci vyučování. To jsou vše dobré předpoklady pro úspěch projektu," říká Tomáš Václavík. I on však připouští, že je to právě cena, která je největší překážkou pro vyšší zastoupení biopotravin ve školním jídelníčku. "Pokud by se vařilo pouze z biopotravin , zdražily by se školní obědy opravdu výrazně," připouští. Ovšem to není reálné. Ani v Německu či Rakousku se nevaří ve školách stoprocentně z biosurovin, ale pouze z 25 až 35 %. Cena oběda se při tomto poměru zvedla asi o 10 procent. I v České republice se musí postupovat pomalu, po krocích. Nejdříve zaměnit ty suroviny, které jsou nejsnáze dostupné a relativně levné a které kuchyně běžně používají: brambory, těstoviny, sezonní kořenovou zeleninu a sezonní ovoce.
Projekt Biopotraviny do škol také ukázal, že pro tuto iniciativu lze získat angažované skupiny obyvatelstva a že může ovlivnit legislativu k podpoře biopotravin ve školách. "Právní normy řídící stravování ve školách jsou zastaralé a musí se změnit k podpoře nutričně bohatší, pestřejší stravy vyrobené udržitelným způsobem ze surovin pocházejících z místního ekologického zemědělství," tvrdí Tomáš Václavík. "Věřím proto, že iniciativa Biopotraviny do škol může napomoci tomu, aby se legislativa v České republice změnila tak jako v některých evropských zemích, v nichž biopotraviny ve školách podporuje."
V Británii už začali
Bioovoce a biozelenina by se například brzy mohly stát běžnou součástí školního stravování britských dětí - a to po zkušenostech z pilotního projektu v západním Walesu. Rada hrabství Carmarthenshire nedávno zkoušela zavedení bioproduktů a hledá nyní cesty, jak zajistit, aby se biopotraviny staly trvalou součástí školního stravování. Rozšíření pilotního projektu bude záviset na tom, zda se radě podaří nakupovat biosuroviny v rámci jejího stávajícího rozpočtu. Hrabství Carmarthenshire je dlouhou dobu v čele snah o zdravější školní stravování. Zdravější menu nyní doplňují denně čerstvé ovoce a zelenina. Od zavedení změn se počet vydaných obědů zvýšil o 40 procent.
Projekty vytvářejí nové místní trhy
Díky programu španělského Ministerstva zemědělství, životního prostředí a vzdělávání budou mít žáci ve více než 100 školách v Andalusii k obědu jídla připravená z biopotravin . Program, který hodlá přímo oslovit více než 10 800 strávníků, také pokrývá pilotní projekt zavádění biopotravin do dvou velkých studentských kolejí a jedné nemocnice v Granadě a je otevřený všem andaluským školám, které připravují jídla přímo ve školních kuchyních. Cílem je připravit obědy obsahující minimálně 60 % biosurovin.
Téměř 11 tisíc škol ve 34 státech USA je zapojeno do programu Farm-to-school (Z farmy do školy), což znamená, že nakupují potraviny do školních jídelen přímo od místních a regionálních farem. Uvedený program má vlastní webovou stránku, která nabízí seznam všech zapojených iniciativ a škol, pořádaných akcí a farem. Důležité je i to, že Farm-to-school vytváří nové místní trhy.
Švédové jdou ještě dál
Tvrdí to Tomáš Václavík, autor pilotního projektu Biopotraviny do škol, který z iniciativy Spolku poradců v ekologickém zemědělství ČR EPOS probíhal v uplynulých dvou letech v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina.
Podle Tomáše Václavíka by naprostá většina pedagogů (celých 95 procent) i rodičů by přivítala, kdyby se ve školních jídelnách podávaly pokrmy připravené z biopotravin . Výzkum zjistil, že 37 % rodičů je v takovém případě ochotno za školní obědy platit o 20 % a více než v současnosti. "Pozitivně se také rodiče stavějí k zavedení tématu zemědělství do výuky a k návštěvě ekologické farmy v rámci vyučování. To jsou vše dobré předpoklady pro úspěch projektu," říká Tomáš Václavík. I on však připouští, že je to právě cena, která je největší překážkou pro vyšší zastoupení biopotravin ve školním jídelníčku. "Pokud by se vařilo pouze z biopotravin , zdražily by se školní obědy opravdu výrazně," připouští. Ovšem to není reálné. Ani v Německu či Rakousku se nevaří ve školách stoprocentně z biosurovin, ale pouze z 25 až 35 %. Cena oběda se při tomto poměru zvedla asi o 10 procent. I v České republice se musí postupovat pomalu, po krocích. Nejdříve zaměnit ty suroviny, které jsou nejsnáze dostupné a relativně levné a které kuchyně běžně používají: brambory, těstoviny, sezonní kořenovou zeleninu a sezonní ovoce.
Projekt Biopotraviny do škol také ukázal, že pro tuto iniciativu lze získat angažované skupiny obyvatelstva a že může ovlivnit legislativu k podpoře biopotravin ve školách. "Právní normy řídící stravování ve školách jsou zastaralé a musí se změnit k podpoře nutričně bohatší, pestřejší stravy vyrobené udržitelným způsobem ze surovin pocházejících z místního ekologického zemědělství," tvrdí Tomáš Václavík. "Věřím proto, že iniciativa Biopotraviny do škol může napomoci tomu, aby se legislativa v České republice změnila tak jako v některých evropských zemích, v nichž biopotraviny ve školách podporuje."
V Británii už začali
Bioovoce a biozelenina by se například brzy mohly stát běžnou součástí školního stravování britských dětí - a to po zkušenostech z pilotního projektu v západním Walesu. Rada hrabství Carmarthenshire nedávno zkoušela zavedení bioproduktů a hledá nyní cesty, jak zajistit, aby se biopotraviny staly trvalou součástí školního stravování. Rozšíření pilotního projektu bude záviset na tom, zda se radě podaří nakupovat biosuroviny v rámci jejího stávajícího rozpočtu. Hrabství Carmarthenshire je dlouhou dobu v čele snah o zdravější školní stravování. Zdravější menu nyní doplňují denně čerstvé ovoce a zelenina. Od zavedení změn se počet vydaných obědů zvýšil o 40 procent.
Projekty vytvářejí nové místní trhy
Díky programu španělského Ministerstva zemědělství, životního prostředí a vzdělávání budou mít žáci ve více než 100 školách v Andalusii k obědu jídla připravená z biopotravin . Program, který hodlá přímo oslovit více než 10 800 strávníků, také pokrývá pilotní projekt zavádění biopotravin do dvou velkých studentských kolejí a jedné nemocnice v Granadě a je otevřený všem andaluským školám, které připravují jídla přímo ve školních kuchyních. Cílem je připravit obědy obsahující minimálně 60 % biosurovin.
Téměř 11 tisíc škol ve 34 státech USA je zapojeno do programu Farm-to-school (Z farmy do školy), což znamená, že nakupují potraviny do školních jídelen přímo od místních a regionálních farem. Uvedený program má vlastní webovou stránku, která nabízí seznam všech zapojených iniciativ a škol, pořádaných akcí a farem. Důležité je i to, že Farm-to-school vytváří nové místní trhy.
Švédové jdou ještě dál
Švédská vláda jde ještě dál: Dala si za cíl, aby do roku 2010 pocházelo 25 procent surovin pro přípravu jídel nejen ve školách, ale ve všech veřejných institucích z ekologického zemědělství. Některé městské či místní úřady si stanovily vlastní cíle, které požadují, aby v jejich stravovacích zařízeních pocházelo z ekozemědělství od 5 do 25 procent a více. Například v Malmö se denně vaří 35 tisíc obědů a město má vizi, že ve školních jídelnách se bude vařit stoprocentně z biopotravin tam, kde se už před dvěma lety dosáhlo 25 procent. Podle průzkumu švédské organizace nabízí šest procent restaurací a jídelen menu uvařené z biosurovin. |
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích