MORAVSKÁ BIOVÍNA ZABODOVALA
K ochutnávce a posouzení předností vybraných biovín z České republiky, Francie, Itálie, Německa, Rakouska, Španělska, Švýcarska se sešlo ke stovce příznivců.
Pátého ročníku Spotřebitelského hodnocení biovín v Pavlově se zúčastnilo celkem 28 výrobců a vystavovatelů. 75 vzorků biovín bylo rozděleno do čtyř kategorií – bílá suchá, bílá polosuchá, červená suchá a polosuchá, sladká a dezertní vína plus sekty. Mezi vítěze z českých biovinařů se zařadili Miloš Michlovský – Vinselekt Michlovský a.s. z Rakvic, Vlastimil Peřina – Vinný sklep Eben z Lednice na Moravě a František Mádl z Velkých Bílovic. Podobně jako v předchozích letech dali hodnotitelé nejvíce hlasů biovínům sladkým.
Výsledky |
| |
|
|
|
Vína bílá suchá |
Vystavovatel | |
1. místo |
Rieslaner 2005, jakostní |
Weingut Rothe z Nordheimu, DE |
2. místo |
Malverina 2006, pozdní sběr |
Vinselekt Michlovský a.s. z Rakvic, CZ |
3. místo |
Naturvin bílý 2007, pozdní sběr |
František Mádl z Velkých Bílovic, CZ |
|
|
|
Vína bílá polosuchá |
Vystavovatel | |
1. místo |
Malverina 2005, jakostní |
Vinselekt Michlovský a.s. z Rakvic, CZ |
1. místo |
Malverina 2006, výběr hroznů |
Vinný sklep Eben Vlastimila Peřiny z Lednice na Moravě, CZ |
3. místo |
Hibernal 2006, výběr hroznů |
Vinný sklep Eben Vlastimila Peřiny z Lednice na Moravě, CZ |
4. místo |
Malverina 2007, pozdní sběr |
Vinný sklep Eben Vlastimila Peřiny z Lednice na Moravě, CZ |
|
|
|
Vína červená suchá a polosuchá |
Vystavovatel | |
1. místo |
Laurot 2005, jakostní |
Vinselekt Michlovský a.s. z Rakvic, CZ |
2. místo |
Laurot 2006, pozdní sběr |
Vinselekt Michlovský a.s. z Rakvic, CZ |
3. místo |
Ventura 2006 |
Musaragno, I |
|
|
|
Vína sladká a dezertní vína, sekty |
| |
1. místo |
Passito bianco 2005, výběr bobulí |
La Cantina Pizzolato z Villorby, I |
2. místo |
Scheurebe 2005, jakostní |
Weingut Rothe z Nordheimu, DE |
3. místo |
Naturvin 2006, výběr hroznů |
František Mádl z Velkých Bílovic, CZ |
Absolutní pořadí
1. místo: Passito bianco 2005, výběr bobulí – La Cantina Pizzolato z Villorby, I
2. místo: Scheurebe 2005, jakostní – Weigut Rothe z Nordheimu, DE
3. místo: Malverina 2005, jakostní – Vinselekt Michlovský a.s. z Rakvic, CZ
3. místo: Malverina 2006, výběr hroznů – Vinný sklep Eben Vlastimila Peřiny z Lednice na Moravě, CZ
5. místo: Naturvin 2006, výběr hroznů – František Mádl z Velkých Bílovic, CZ
Mezinárodní spotřebitelská ochutnávka biovín probíhá již tradičně v atraktivním jihomoravském vinařském prostředí na základě spotřebitelského hodnocení českých a zahraničních biovín. Cílem přehlídky je seznámit českou veřejnost, spotřebitele, obchodníky a zástupce vinoték s takovou specifickou komoditou, jako je biovíno. Pro vinaře jsou výsledky zajímavé z hlediska chuťových preferencí spotřebitele na biovíno. Účastníci mají možnost jednotlivá biovína ochutnat, porovnat a zhodnotit. Přehled i hodnocení vzorků jsou anonymní.
O biovíně
Biovíno je připraveno z vinných hroznů vypěstovaných, zpracovaných a expedovaných podle zásad ekologického zemědělství. Při pěstování vinné révy se nepoužívají herbicidy, akaricidy ani jiné syntetické přípravky, jsou nahrazeny dravými roztoči, slunéčky či dalším dravým hmyzem, který pomáhá udržet zdravou rovnováhu ve vinici. Na případná plísňová onemocnění se používají v omezeném množství měďnaté a sirnaté přípravky. Ekologický pěstitel vína se soustředí především na maximální kvalitu a cukernatost hroznů a využívá přirozené úrodnosti půdy. Pro dosažení těchto vlastností vína je také důležitý výběr odrůdy s požadovanou odolností a ochotou tvořit cukry. Biovíno s cukernatostí více než 19°NM (měří se hustota hroznového moštu) se řadí do vín přívlastkových, které se dále stupňovitě označuje jako tzv. kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí. Samotné zpracování hroznů na biovíno se obejde bez šlechtěných kvasinek, enzymů a dalších syntetických čeřících či stabilizačních látek. Proces výroby probíhá přirozeným způsobem, který je sice zdlouhavější a pracnější, zato však bez chemických reziduí. Biovíno je stále živé, proto je náročnější na kvalitní skladování. Biovíno je náležitě certifikováno a poznáte jej podle ochranné známky BIO tzv. zelené biozebry a kódu příslušné kontrolní organizace (CZ-KEZ-01, CZ-ABCERT-02 nebo CZ-BIOKONT-03), stejně jako další biopotraviny. Pěstitel a výrobce se řídí vinařským zákonem a prováděcí vyhláškou, Nařízením Rady (EHS) č. 2092/91 a zákonem o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb., je kontrolován inspekční a certifikační organizací pro ekologické zemědělství pověřenou Ministerstvem zemědělství České republiky.
KDE KOUPIT BIOVÍNO V ČESKÉ REPUBLICE
Biovíno lze zakoupit přímo u ekologicky hospodařících vinařů, ve vybraných vinotékách a prodejnách biopotravin. V České republice se produkcí biovína zabývají:
· František Mádl z Velkých Bílovic - biovíno pod značkou Naturvin, přímý prodej nebo prostřednictvím PRO-BIO obchodní spol. s r.o., tel.: 602 780 364, malyvinar@slunce.cz
· Josef Abrle z Pavlova - biovíno odrůd Pálava, Muškát moravský, Cabernet Moravia, André, Ryzlink rýnský, přímý prodej nebo prostřednictvím vybraných vinoték a prodejen, tel.: 519 515 394, josef.abrle@tiscali.cz, www.bio-produkty.cz
· Miloš Michlovský, Vinselekt Michlovský a.s. v Rakvicích - biovíno odrůd Laurot a Malverina, prodej přímo z vinařského podniku nebo ve vybraných vinotékách a prodejnách, možnost degustace, tel.: 519 350 525, michlovsky@michlovsky.com , www.michlovsky.com
· Vlastimil Peřina, Vinný sklep Eben v Lednici na Moravě - výroba biovín odrůd Malverina, Laurot, Hibernal, vinný sklep a prodej vína, tel.: 519 340 250, perinova@mpo.cz
Jjsou členy PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, celostátní nevládní neziskové organizace sdružující zemědělce, zpracovatelské a obchodní organizace, spotřebitele, školy a podniky služeb zaměřující se na ekologické zemědělství a biopotraviny.
Výrazný nárůst ekofarem v České republice
Ekologické zemědělství dosahuje v České republice výrazného rozvoje. Počet českých ekologicky hospodařících zemědělců se v roce 2007 zvýšil téměř o 45 % a překročil hranici 1 300 ekofarem. Za první tři měsíce roku 2008 došlo opět k navýšení na celkový počet 1 564 farem, počet výrobců biopotravin vzrostl o 44 podniků na celkových téměř 300 výrobců. Podíl ekologicky obhospodařované plochy na celkové výměře zemědělské půdy činí více než 7,5 %. Výměra travních porostů v EZ dosáhla přes 260 000 ha. Výměra orné půdy se zvýšila na 31 194 ha. Došlo také k výraznému zvýšení počtu ekologických sadařů a vinařů, výměra ekologických sadů je v současné době 1 737 ha, výměra ekologicky obhospodařovaných vinic 353 ha. Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce. Za razantním zvýšením zájmu o ekologické zemědělství stojí zejména zvýhodněná bonifikace ekozemědělců a výrobců biopotravin v novém Programu rozvoje venkova (PRV 2007-2013). Významnou roli hraje i zvýšení poptávky po biosurovinách ze strany výrobců biopotravin, které je také způsobeno zvýšeným zájmem zahraničních odběratelů. Z pohledu marketingu a obecné propagace biopotravin sehrály v roce 2007 zásadní roli masivní spotřebitelské kampaně maloobchodních řetězců propagující své privátní značky biopotravin. Jako jeden z programů udržitelné spotřeby a výroby byl v roce 2007 připraven a 10.5.2007 Radou vlády pro udržitelný rozvoj schválen program udržitelné spotřeby a výroby „Ekologické zemědělství a biopotraviny“. Tento program stanovuje řadu opatření na podporu rozvoje ekologického zemědělství a spotřeby biopotravin v ČR.
Aktuální statistické údaje
|
1.1.2008 |
31.3.2008 |
Nárůst za leden-březen 2008 |
Počet ekofarem |
1318 |
1564 |
246 |
Výměra zemědělské půdy v ekologickém zemědělství (ha) |
312 890 |
322 396 |
9 506 |
Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy (%) |
7,35 |
7,57 |
0,22 |
Výměra orné půdy (ha) |
29 505 |
31 194 |
1 689 |
Výměra trvalých travních porostů (ha) |
257 899 |
267 189 |
9 290 |
Výměra trvalých kultur (sady) (ha) |
1 625
|
1 737 |
112 |
Výměra trvalých kultur (vinice) (ha) |
245 |
353 |
108 |
Ostatní plochy (ha) |
23 616 |
21 923 |
- 1693 |
Počet výrobců biopotravin |
253 |
297 |
44 |
Zdroj: MZe ČR
Extrémně stoupl počet vinařů, kteří vstoupili do systému EZ. Ke 31.10.2007 bylo zaregistrováno 215 ha vinic a předpokládá se jejich další rozšíření. Důvodem zvýšeného zájmu vinařů je zejména nenasycený trh s biovíny v Evropě, motivací je i navýšená dotace na ekologické vinohradnictví v PRV na 849 Eur/ha. Většina nových zájemců se rekrutuje z vinařů registrovaných v systému integrované produkce révy vinné. Obtížný přechod na ekologický systém usnadňuje aktivní osvěta a cílené poradenství ze strany Svazu integrované produkce hroznů a vína, odkud pochází většina nových biovinařů. Významná je také role firmy Biocont Laboratory Brno, která působí hlavně v oblasti systému biologické ochrany proti chorobám i škůdcům. V průběhu roku 2007 se zvýšil také počet ekologických sadařů, výměra ekologických sadů v současné době činí 1 625 ha.
Vinařská reforma byla definitivně schválena eu
Reforma má zvýšit konkurenceschopnost evropského vinařství v soutěži s víny z Jižní Ameriky, Spojených států či Austrálie. EU je jedním z hlavních producentů, konzumentů, dovozců i vývozců vína. Ve vinařské reformě se počítá mimo jiné s likvidací některých vinic, se zrušením dotací na destilaci přebytků či se postupným zrušením omezujícího systému práv na výsadbu. Z reformy nakonec vypadl zákaz doslazování vína řepným cukrem, kterého se obávali čeští vinaři. Všechny nutné předpisy by měly začít platit 1. srpna letošního roku. Česku by měla reforma přinést větší dotace na restrukturalizace vinic. Příští rok by to mělo být proti původně plánovaným 1,6 milionu eur (asi 40 milionů korun) celkem tři miliony eur (75 milionů korun). Od roku 2015 by se dotace měly zvýšit až na 5,2 milionu eur (zhruba 130 milionů korun). "Nyní můžeme pokračovat v závěrečných přípravách, aby mohl nový systém v srpnu vstoupit v platnost. Namísto plýtvání penězi na odstraňování nežádoucích přebytků nám reforma umožní soustředit se na boj s konkurenty a opětovné získání tržního podílu," řekla novinářům eurokomisařka pro zemědělství Mariann Fischer Boelová. Nejkontroverznějším bodem reformy bylo likvidování vinic. V původním návrhu Evropské komise stálo, že by v Evropské unii zmizelo celkem 400.000 hektarů vinic, tedy zhruba desetina. Po protestech řady států ovšem konečný kompromis počítá s likvidací 175.000 hektarů vinic. Likvidace, neboli klučení má trvat celkem tři roky s tím, že vinaři dostanou náhradou finanční prémii. Změny čeká i v Česku sledované doslazování vín. Původně navrhovaný zákaz doslazování řepným cukrem sice z reformy vypadl, ale některá zpřísnění přeci jenom nastanou. Bude totiž stanovena maximální míra doslazení ať už cukrem či moštem. Pokud by státy chtěly doslazovat víno více kvůli špatným klimatickým podmínkám, budou muset požádat Evropskou komisi. Dovoz vín z jiných koutů světa do unie neustále stoupá, zatímco spotřeba vín vyrobených v unii klesá. Cílem reformy je také omezení nadprodukce v unii, neboť likvidace nadbytků stojí unii každý rok až půl miliardy eur (asi 12,5 miliardy korun) z 1,3 miliardy eur (32,5 miliardy korun), které unie dává na vinařství.
Zdroj: iHNed.cz, 29.04.2008
Vladimíra Červená, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, www.pro-bio.cz