OECD: Výroba a spotřeba biopaliv se do 10 let zdvojnásobí
Výroba a spotřeba biopaliv ve světě by se v příštích deseti letech měla
zdvojnásobit. Na jejich výrobu by ve střednědobém výhledu mohlo být věnováno 13
% světové produkce druhotných obilovin a asi pětina výroby rostlinných olejů.
Uvedla to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své
nejnovější studii o efektivitě politiky využívání biopaliv v členských zemích
vydané v červenci letošního roku.
Výroba a spotřeba biopaliv ve světě by se v příštích deseti letech měla zdvojnásobit. Na jejich výrobu by ve střednědobém výhledu mohlo být věnováno 13 % světové produkce druhotných obilovin a asi pětina výroby rostlinných olejů. Uvedla to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své nejnovější studii o efektivitě politiky využívání biopaliv v členských zemích vydané v červenci letošního roku.
Organizace upozornila, že v mnoha zemích se ještě nesplnily naděje, že kvůli zvyšování cen ropy se rentabilita výroby a spotřeby biopaliv zlepší. Výrobní náklady na jednotku energie z biopaliv jsou většinou mnohem vyšší než na jednotku vyrobenou z fosilních paliv, která mají být biopalivy nahrazována. V posledních dvou letech se náklady na biopaliva zvýšily kvůli prudkému vzrůstu cen zemědělských výrobků a surovin, uvádí OECD.
Hlavními výrobci etanolu na bázi obilovin a cukerných plodin byly loni USA a Brazílie se 48 a 31 % světové výroby. Evropská unie vyrobila asi 60 % světové produkce bionafty na bázi rostlinných olejů.
Ve většině zemí zůstávají podle OECD biopaliva silně závislá na veřejné podpoře. Ta v roce 2006 dosáhla v USA, Evropské unii a Kanadě 11 miliard dolarů (cca 165 miliard korun), ve střednědobém výhledu pro roky 2013 až 2017 by to mělo být už 25 miliard dolarů ročně.
Podpora má v zásadě formu rozpočtovou (například daňové zvýhodnění), státy také stanovují určité minimální cíle pro nahrazení fosilních paliv biopalivy a omezují obchodní výměnu, většinou dovoz, aby ochránily méně rentabilní domácí výrobu. První forma vede k rozpočtovým ztrátám, druhé dvě mají za následek vyšší ceny pro spotřebitele, upozornila OECD.
Univerzálně použitelná politika není, uvádí OECD. Snaha omezit potřebu fosilních paliv by se podle organizace měla soustřeďovat hlavně na snižování spotřeby energie, zvlášť v dopravě. Všeobecně jsou totiž náklady na snížení emisí skleníkových plynů cestou úspory energie zřetelně nižší než náklady na nahrazování určitých zdrojů energie jinými. Organizace dále uvádí, že růst cen zemědělských výrobků a surovin v kombinaci s podporou biopaliv by mohl v příštích letech vést k rozšíření obdělávaných ploch, zvlášť v Latinské Americe a v Africe.
Organizace upozornila, že v mnoha zemích se ještě nesplnily naděje, že kvůli zvyšování cen ropy se rentabilita výroby a spotřeby biopaliv zlepší. Výrobní náklady na jednotku energie z biopaliv jsou většinou mnohem vyšší než na jednotku vyrobenou z fosilních paliv, která mají být biopalivy nahrazována. V posledních dvou letech se náklady na biopaliva zvýšily kvůli prudkému vzrůstu cen zemědělských výrobků a surovin, uvádí OECD.
Hlavními výrobci etanolu na bázi obilovin a cukerných plodin byly loni USA a Brazílie se 48 a 31 % světové výroby. Evropská unie vyrobila asi 60 % světové produkce bionafty na bázi rostlinných olejů.
Ve většině zemí zůstávají podle OECD biopaliva silně závislá na veřejné podpoře. Ta v roce 2006 dosáhla v USA, Evropské unii a Kanadě 11 miliard dolarů (cca 165 miliard korun), ve střednědobém výhledu pro roky 2013 až 2017 by to mělo být už 25 miliard dolarů ročně.
Podpora má v zásadě formu rozpočtovou (například daňové zvýhodnění), státy také stanovují určité minimální cíle pro nahrazení fosilních paliv biopalivy a omezují obchodní výměnu, většinou dovoz, aby ochránily méně rentabilní domácí výrobu. První forma vede k rozpočtovým ztrátám, druhé dvě mají za následek vyšší ceny pro spotřebitele, upozornila OECD.
Univerzálně použitelná politika není, uvádí OECD. Snaha omezit potřebu fosilních paliv by se podle organizace měla soustřeďovat hlavně na snižování spotřeby energie, zvlášť v dopravě. Všeobecně jsou totiž náklady na snížení emisí skleníkových plynů cestou úspory energie zřetelně nižší než náklady na nahrazování určitých zdrojů energie jinými. Organizace dále uvádí, že růst cen zemědělských výrobků a surovin v kombinaci s podporou biopaliv by mohl v příštích letech vést k rozšíření obdělávaných ploch, zvlášť v Latinské Americe a v Africe.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích