Andrej Babiš: "žralok" s jemnými způsoby
Když kolegyni - novinářce upadla na tiskovce Agrofertu propiska, sehnul se pro
ni Andrej Babiš mnohem hbitěji než všichni okolostojící. Majitel agrochemického
impéria, miliardář Babiš, je muž džentlmenského vzezření i chování. Zcela v
rozporu s tím, jak ho občas média titulují - totiž jako "žraloka českého
byznysu".
Když kolegyni - novinářce upadla na tiskovce Agrofertu propiska, sehnul se pro ni Andrej Babiš mnohem hbitěji než všichni okolostojící. Majitel agrochemického impéria, miliardář Babiš, je muž džentlmenského vzezření i chování. Zcela v rozporu s tím, jak ho občas média titulují - totiž jako "žraloka českého byznysu".
Jenže podnikatel právě teď dává najevo, že mu přinejmenším "žraločí apetit" - v podnikatelském slova smyslu - rozhodně nechybí. Zatímco dnes jiné firmy začínají skuhrat a omezovat investice, Babiš se vydává proti proudu a získává jedny ze svých nejvýznamnějších akvizic.
Jen před pár dny mu antimonopolní úřad posvětil vstup do největší moravské mlékárny Olmy. Jogurty a mléko zatím v Babišově portfoliu chyběly. Přidá je k pečivu z Penamu (dvojka oboru) anebo uzeninám z Kostelce (jednička mezi masokombináty).
A hned vzápětí Babiš ohlásil další krok - kupuje svého dosud největšího rivala v zemědělství, skupinu Agropol Group podnikatele Jiřího Malúše.
Tím získá i Jihočeskou drůbež Vodňany (jednička v kuřatech), ale i další podniky zemědělského obchodu. Celý Agrofert, k němuž patří ještě továrny na hnojiva a řada zemědělských firem, se tak stává jasným lídrem v zemědělství, agrární chemii a částečně i potravinářství ve střední Evropě.
Jak dnes čtyřiapadesátiletý Babiš svůj holding vybudoval? A jaké dopady má neustálý růst jeho impéria nejen na zemědělství, ale i na spotřebitele?
Začínali ve čtyřech
"Eseróčko" Agrofert se základním jměním sto tisíc korun založil Babiš 25. ledna 1993. Měl tehdy čtyři zaměstnance. Rok poté se firma mění na akciovku. Začíná vstupovat do podniků zemědělského zásobování a nákupu ZZN a agrochemických firem. Pak privatizuje chemičku Precheza, začíná spolupráci se slovenským Duslem.
Na klasickou otázku, jak dnešní čeští miliardáři svůj byznys odstartovali, platí i u Babiše klasická odpověď. Měl potřebné kontakty (v jeho případě i na bývalé spolupracovníky StB - což také není výjimka) a věděl, kde si půjčit.
Tajemství jeho úspěchu se ovšem skrývá v následujících patnácti letech. Jednak (na rozdíl od řady jiných podnikatelů) uměl své dluhy vždy splácet. Mimochodem - i dnes pracuje jeho holding s úvěry kolem 18 miliard korun.
A Babišovým specifikem je i to, že se nevrhal na akvizice s cílem levně koupit - a rychle dráž prodat. Naopak od počátku své budoucí impérium budoval cílevědomě, firmu po firmě. Dnes tak může dodávat zemědělské stroje, hnojiva i osivo jak vlastním zemědělským podnikům, tak dalším zemědělcům. Vlastní i největší sklady na obilí nebo řepku. Tyto produkty mohou jeho firmy buď prodávat dál, nebo je samy zpracovat. Ovládá tak celý řetězec - od polí po finální výrobu potravin.
Dnes dosahují desítky firem, kde má Agrofert nějaké podíly, tržeb kolem sto miliard korun. Loňský zisk přesáhl 3,7 miliardy. Ale přesto má Babiš jedno citlivé místo, jeden hodně bolavý neúspěch.
Propásl totiž privatizaci Unipetrolu. A to hned dvakrát. Nejprve, v roce 2001, už byl vítězem privatizace. Ale odstoupil, cena se mu zdála vysoká.
Poláci ho vypekli
Poté byl Babiš i u druhé privatizace Unipetrolu. Dohodl se přitom s polským gigantem PKN Orlen, že mu v Česku "připraví půdu". A až Orlen v privatizaci uspěje, měl by prodat Babišovi část podniků (hlavně Kaučuk). A ještě umožnit Agrofertu oplátkou vstup do polského byznysu s hnojivy.
Jenže Poláci Babiše vypekli. Orlen v privatizaci uspěl, ale Agrofertu pak nic neprodal - údajně byly dohodnuté ceny za odprodej podniků pro Poláky nevýhodné. Babiš sice Orlen žaluje v arbitráži o více než 20 miliard korun - ale spor se táhne dál.
"Považuji to, že jsem Unipetrol nekoupil, za svůj největší podnikatelský neúspěch," přiznal Babiš.
Vlastně ještě jedna věc se majiteli Agrofertu nepovedla.
Nezískal firmu Setuza, největšího výrobce jedlých olejů i surovin pro bionaftu v zemi. Jednal přitom i s údajnými bossy podsvětí - později zavražděným Františkem Mrázkem a Tomášem Pitrem, jenž se nyní vyhýbá pětiletému vězení. Oba Setuzu ovládali. "Dal jsem dobrou nabídku, ale nedomluvili jsme se," komentoval to Babiš. Pitr pak naopak rozpoutal kampaň o údajné korupci při privatizaci Unipetrolu.
Poukazoval přitom na blízké kontakty Babiše na sociální demokracii, zejména tehdejšího premiéra Stanislava Grosse. Pitrovým cílem bylo do kauzy "namočit" Babiše za to, že údajně díky jeho nadstandardním kontaktům na vládu Orlen Unipetrol získal. Kauzou se zabývali hlavně polští vyšetřovatelé, ale přes sliby o brzké odhalení korupce nevypátrali vůbec nic.
Ani epizody s Unipetrolem a Setuzou (Agrofert si teď ostatně staví vlastní továrnu na bionaftu) ovšem nesvedly Babiše z trpělivé cesty stát se vládcem českého zemědělství, a být na špici v potravinářství.
Vládce venkova
Po chystaném pohlcení Agropolu bude pozice Agrofertu v agrárním byznysu už neotřesitelná.
Stává se nejvýznamnějším dodavatelem vstupů, a zároveň největším odběratelem produkce. Poskytuje farmářům i takzvané "zelené úvěry". Na jaře dostanou osivo a hnojiva, a za to pak nákupním střediskům Agrofertu dodávají úrodu.
Někteří zemědělci z této závislosti nadšení nejsou. "Doufám, že Agrofert bude i po posílení o výkupní firmy Agropolu korektním partnerem," říká předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec.
Vliv Agrofertu v potravinářství zatím tak silný není. Obchodním řetězcům ani spotřebitelům závislost na zboží z Babišova holdingu nehrozí. Ale přesto může mít vliv na ceny, jeho pozice vůči odběratelům se totiž lepší. "Pro náš obor je to jen dobře, takovéhle lídry potřebujeme," tvrdí prezident Potravinářské komory Miroslav Toman.
Impérium Agrofert
- Bezmála 200 firem, a to nejen v České republice, kde má Agrofert nějaký podíl
- Celkové tržby přes 100 miliard korun Zisk: 3,7 miliardy korun Úvěry: 17,8 miliardy korun Přes 20 tisíc zaměstnanců
- Zemědělství: Podniky ZZN, obchodující s obilím, chemií a osivy (v Česku a Německu) výrobny krmných směsí zemědělské firmy s výměrou přes 30 tisíc hektarů
- Potravinářství: Kostelecké uzeniny, Maso Planá, pekárny Penam, Hyza (Slovensko), mlékárna Olma Olomouc, Jihočeská drůbež *
- Chemie: Deza, Duslo (Slovensko), Fatra, Lovochemie, Precheza, SKW Piesteritz (Německo)
- Zemědělské stroje: Agrotec, Agri CS
Jenže podnikatel právě teď dává najevo, že mu přinejmenším "žraločí apetit" - v podnikatelském slova smyslu - rozhodně nechybí. Zatímco dnes jiné firmy začínají skuhrat a omezovat investice, Babiš se vydává proti proudu a získává jedny ze svých nejvýznamnějších akvizic.
Jen před pár dny mu antimonopolní úřad posvětil vstup do největší moravské mlékárny Olmy. Jogurty a mléko zatím v Babišově portfoliu chyběly. Přidá je k pečivu z Penamu (dvojka oboru) anebo uzeninám z Kostelce (jednička mezi masokombináty).
A hned vzápětí Babiš ohlásil další krok - kupuje svého dosud největšího rivala v zemědělství, skupinu Agropol Group podnikatele Jiřího Malúše.
Tím získá i Jihočeskou drůbež Vodňany (jednička v kuřatech), ale i další podniky zemědělského obchodu. Celý Agrofert, k němuž patří ještě továrny na hnojiva a řada zemědělských firem, se tak stává jasným lídrem v zemědělství, agrární chemii a částečně i potravinářství ve střední Evropě.
Jak dnes čtyřiapadesátiletý Babiš svůj holding vybudoval? A jaké dopady má neustálý růst jeho impéria nejen na zemědělství, ale i na spotřebitele?
Začínali ve čtyřech
"Eseróčko" Agrofert se základním jměním sto tisíc korun založil Babiš 25. ledna 1993. Měl tehdy čtyři zaměstnance. Rok poté se firma mění na akciovku. Začíná vstupovat do podniků zemědělského zásobování a nákupu ZZN a agrochemických firem. Pak privatizuje chemičku Precheza, začíná spolupráci se slovenským Duslem.
Na klasickou otázku, jak dnešní čeští miliardáři svůj byznys odstartovali, platí i u Babiše klasická odpověď. Měl potřebné kontakty (v jeho případě i na bývalé spolupracovníky StB - což také není výjimka) a věděl, kde si půjčit.
Tajemství jeho úspěchu se ovšem skrývá v následujících patnácti letech. Jednak (na rozdíl od řady jiných podnikatelů) uměl své dluhy vždy splácet. Mimochodem - i dnes pracuje jeho holding s úvěry kolem 18 miliard korun.
A Babišovým specifikem je i to, že se nevrhal na akvizice s cílem levně koupit - a rychle dráž prodat. Naopak od počátku své budoucí impérium budoval cílevědomě, firmu po firmě. Dnes tak může dodávat zemědělské stroje, hnojiva i osivo jak vlastním zemědělským podnikům, tak dalším zemědělcům. Vlastní i největší sklady na obilí nebo řepku. Tyto produkty mohou jeho firmy buď prodávat dál, nebo je samy zpracovat. Ovládá tak celý řetězec - od polí po finální výrobu potravin.
Dnes dosahují desítky firem, kde má Agrofert nějaké podíly, tržeb kolem sto miliard korun. Loňský zisk přesáhl 3,7 miliardy. Ale přesto má Babiš jedno citlivé místo, jeden hodně bolavý neúspěch.
Propásl totiž privatizaci Unipetrolu. A to hned dvakrát. Nejprve, v roce 2001, už byl vítězem privatizace. Ale odstoupil, cena se mu zdála vysoká.
Poláci ho vypekli
Poté byl Babiš i u druhé privatizace Unipetrolu. Dohodl se přitom s polským gigantem PKN Orlen, že mu v Česku "připraví půdu". A až Orlen v privatizaci uspěje, měl by prodat Babišovi část podniků (hlavně Kaučuk). A ještě umožnit Agrofertu oplátkou vstup do polského byznysu s hnojivy.
Jenže Poláci Babiše vypekli. Orlen v privatizaci uspěl, ale Agrofertu pak nic neprodal - údajně byly dohodnuté ceny za odprodej podniků pro Poláky nevýhodné. Babiš sice Orlen žaluje v arbitráži o více než 20 miliard korun - ale spor se táhne dál.
"Považuji to, že jsem Unipetrol nekoupil, za svůj největší podnikatelský neúspěch," přiznal Babiš.
Vlastně ještě jedna věc se majiteli Agrofertu nepovedla.
Nezískal firmu Setuza, největšího výrobce jedlých olejů i surovin pro bionaftu v zemi. Jednal přitom i s údajnými bossy podsvětí - později zavražděným Františkem Mrázkem a Tomášem Pitrem, jenž se nyní vyhýbá pětiletému vězení. Oba Setuzu ovládali. "Dal jsem dobrou nabídku, ale nedomluvili jsme se," komentoval to Babiš. Pitr pak naopak rozpoutal kampaň o údajné korupci při privatizaci Unipetrolu.
Poukazoval přitom na blízké kontakty Babiše na sociální demokracii, zejména tehdejšího premiéra Stanislava Grosse. Pitrovým cílem bylo do kauzy "namočit" Babiše za to, že údajně díky jeho nadstandardním kontaktům na vládu Orlen Unipetrol získal. Kauzou se zabývali hlavně polští vyšetřovatelé, ale přes sliby o brzké odhalení korupce nevypátrali vůbec nic.
Ani epizody s Unipetrolem a Setuzou (Agrofert si teď ostatně staví vlastní továrnu na bionaftu) ovšem nesvedly Babiše z trpělivé cesty stát se vládcem českého zemědělství, a být na špici v potravinářství.
Vládce venkova
Po chystaném pohlcení Agropolu bude pozice Agrofertu v agrárním byznysu už neotřesitelná.
Stává se nejvýznamnějším dodavatelem vstupů, a zároveň největším odběratelem produkce. Poskytuje farmářům i takzvané "zelené úvěry". Na jaře dostanou osivo a hnojiva, a za to pak nákupním střediskům Agrofertu dodávají úrodu.
Někteří zemědělci z této závislosti nadšení nejsou. "Doufám, že Agrofert bude i po posílení o výkupní firmy Agropolu korektním partnerem," říká předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec.
Vliv Agrofertu v potravinářství zatím tak silný není. Obchodním řetězcům ani spotřebitelům závislost na zboží z Babišova holdingu nehrozí. Ale přesto může mít vliv na ceny, jeho pozice vůči odběratelům se totiž lepší. "Pro náš obor je to jen dobře, takovéhle lídry potřebujeme," tvrdí prezident Potravinářské komory Miroslav Toman.
Impérium Agrofert
- Bezmála 200 firem, a to nejen v České republice, kde má Agrofert nějaký podíl
- Celkové tržby přes 100 miliard korun Zisk: 3,7 miliardy korun Úvěry: 17,8 miliardy korun Přes 20 tisíc zaměstnanců
- Zemědělství: Podniky ZZN, obchodující s obilím, chemií a osivy (v Česku a Německu) výrobny krmných směsí zemědělské firmy s výměrou přes 30 tisíc hektarů
- Potravinářství: Kostelecké uzeniny, Maso Planá, pekárny Penam, Hyza (Slovensko), mlékárna Olma Olomouc, Jihočeská drůbež *
- Chemie: Deza, Duslo (Slovensko), Fatra, Lovochemie, Precheza, SKW Piesteritz (Německo)
- Zemědělské stroje: Agrotec, Agri CS
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích
