Čtvrtek, 28. března 2024

Zelené zlato? Amarant neboli laskavec

Jeho využití podporuje i Evropská unie.
Zelené zlato? Amarant neboli laskavec

Odbyt, velké zisky a malá konkurence. To vše čeká na zemědělce, kteří se v České republice rozhodnou pěstovat rostlinu amarant. Její využití podporuje i Evropská unie.

Amarant neboli laskavec v České republice zatím pěstují především zahrádkáři jako okrasnou rostlinu. V nedalekém Maďarsku však už roste na šesti stech hektarech a díky jejím unikátním vlastnostem, vysoké poptávce a nenáročnosti je jen otázkou času, kdy zaplaví i zdejší pole. Kdysi pomohla přežít Inkům a Aztékům španělský vpád. Teď by mohla výjimečně hodnotně a zdravě krmit celé lidstvo. Zemědělci, kteří by ji teď zaseli, se mohou těšit na zisk téměř třiceti tisíc korun z hektaru.



Na konci srpna se v Praze sešli odborníci z celého světa, kteří se zabývají výživou člověka a jejími poruchami. Hlavním tématem přednášek byla právě amarant „Amarant je odolný proti škůdcům, nutričně hodnotný, je mimořádný v ojedinělém složení aminokyselin. Například obsahuje velké množství lysinu, který jinak bývá v bílkovinách živočišného původu. Vegetariáni a vegani se tak mohou dostat k látce, která je jinak jen v mase,“  popisuje přednosti rostliny jeden z účastníků setkání  a odborník na výživu Zdeněk Zadák. Lysin potřebují děti k tvorbě nových buněk, starší lidem zase pomáhá regenerovat organismus.

Amarant však také jako jediná hospodářská plodina obsahuje látku skvalen, která se běžně vyskytuje v játrech žraloků. Skvalen váže volné radikály. Zpomaluje tak stárnutí a snižuje riziko vzniku rakoviny. „Potraviny z rostliny navíc snižují hladinu cholesterolu, působí jako prevence proti rakovině tlustého střeva, proti stresu, cukrovce, osteoporóze a infarktu,“ dodává Zadák. Amarant celkově obsahuje více nutričně důležitých minerálních látek než obiloviny a co víc, není v něm lepek. S výrobky z této rostliny se zatím lidé setkají především v lékárnách.  A to ve formě čajů z květu, přípravků na bázi amarantového oleje nebo s vlákninou z této plodiny. Mouka umletá ze semínek je příjemně oříškové chuti a lze ji použít jako mouku pšeničnou, do omáček i do pečiva.

Při vaření lze využít i nemleté zrno a  listy, které se dají připravit podobně jako špenát. Laskavec má vysokou biologickou hodnotu, to znamená obsah nepostradatelných látek pro výživu lidského těla. Směs amarantu a pšenice dokáže organismu dodat téměř sto procent potřebných živin a prvků. Amarantový škrob dodává potravinám jemnou krémovitou texturu, soudržnost a stabilitu. Tělo ho dokáže strávit pětkrát rychleji než kukuřičný škrob.



Od loňského roku Evropská unie platí kvůli prospěšnosti laskavce pro zdraví projekt na podporu jeho pěstování nazvaný „Amaranth: Future – Food“ . Brusel na něj vyčlenil téměř dva miliony eur. Podle Bedřicha Matúše ze společnosti AMR Amarant činí náklady na hektar amarantu zhruba osmnáct tisíc korun, výnos je necelé dvě tuny a cena tuny amarantu je dvacet pět tisíc korun. Přesto v současné době pěstují tuto hospodářskou plodinu v ČR pouze dva zemědělské podniky na celkové ploše dvaceti hektarů.

 „Zájem o amarantovou mouku je obrovský, jen z Německa registrujeme objednávky na tisíc tun amarantu v kvalitě bio. A to nemluvím o amarantu vyprodukovaném běžným způsobem. Rádi bychom používali surovinu z České republiky, musíme ale nakupovat v Maďarsku,“ diví se váhání českých zemědělců Matúš.

V České republice se navíc paradoxně laskavec využívá především jako palivo. Hodonínská elektrárna uzavřela před třemi lety kontrakt se společnosti Agromoravia, a. s., která jí od té doby amarant dodává. Spalováním biomasy spolu s lignitem získávají v Hodoníně elektrickou energii.

Zemědělci amarant řadí mezi velmi produktivní a současně nenáročnou rostlinu. Má sice vyšší nároky na teplo, na druhou stranu však nepotřebuje příliš hnojiva, protože efektivně využívá minerální látky půdě. 

Experti na zemědělství testují spolu s laskavcem řadu dalších nezvyklých plodin. „Mouku z amarantu přidávám do chleba, dodává mu bílkoviny, esenciální kyseliny a další látky, které v normální pšeničné mouce nejsou,“ popisuje vlastní praktické zkušenosti zemědělská inženýrka Dagmar Janovská z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze. Zjišťuje, kterým rostlinám by se u nás mohlo dařit a k čemu by mohly být dobré. Na experimentálním poli ústavu roste i quinoa, cizrna a další rostliny, které evropští vědci vybrali jako možné plodiny budoucnosti. Jsou totiž chutné, zdravé a výživné.

Vegetační doba Výnos zrna Termín výsevu Nároky
120-150 dní 2,0-2,5 t/ha konec dubna-začátek května citlivý na mráz, vhodný do oblastí se suchými léty, regulace zaplevelení, kvalitní půda

 

Zdroj: www.inovace.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů