Čtvrtek, 28. března 2024

Budování bioplynové stanice prý životní prostředí neohrozí

Budování bioplynové stanice prý životní prostředí neohrozí

Rožmitál/ V areálu zemědělské farmy u Zalán poblíž Rožmitálu má vyrůst bioplynová stanice na výrobu elektrické energie. Ačkoliv se proti záměru společnosti Bierhanzl Bioggas, která o výstavbu stanice usiluje, ohradili někteří lidé z Rožmitálu, stavbě nyní žádné dotčené orgány nebrání.

Záměr firmy byl několikrát podroben posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) a nyní prošel ještě podrobnějším procesem EIA.
„Ano, dostali jsme kladný posudek a výstavbě by nemělo už nic bránit,“ potvrdil spolumajitel firmy Bořek Bierhanzl. Podle Bierhanzla byly do posouzení zahrnuty i požadavky lidí, kteří mají obavy z toho, že by stanice měla negativní vliv na životní prostředí. „Rada města i na základě připomínek některých obyvatel odsouhlasila, aby projekt prošel důkladnějším posouzením z pohledu vlivu na životní prostředí, takzvanou velkou EIA,“ řekl před časem Deníku starosta Rožmitálu Josef Vondrášek.
Kladné posouzení ale příliš neuklidnilo Huberta Hoyera z Rožmitálu, který se věnuje meteorologii. Má obavy z možné změny mikroklimatu a početnější tvorby mlh kvůli teplotním inverzím v rožmitálské kotlině. Obává se spolu s dalšími kritiky bioplynové stanice, že může dojít ke kontaminaci spodních vod. „V blízkosti jsou významné zdroje pitné vody,“ uvedl Hoyer s tím, že může mít stanice nepříznivý vliv i na dopravu. „Nějak tu biomasu musejí na místo dopravit a podle mě to značně zvýší provoz,“ domnívá se Hoyer a poukazuje i na případnou havárii stanice, která by podle něho byla velkým průšvihem. „Na první pohled se může zdát, že je spád opačný a voda by nemohla z farmy téct směrem k Sedlici, ale když se projdete terénem, uvidíte to. Také se mi nelíbí, že nebyli účastníky řízení obyvatelé bytovky u farmy,“ dodal Hubert Hoyer s tím, že připomínky sice odborníci vzali v potaz, ale zpracování bylo příliš povrchní.
Když položíme lidem bydlícím v okolí zalánské farmy otázku, co by jim na stanici vadilo, shodnou se většinou, že podobné stavby jsou a budou zdrojem zápachu.
Také kvůli silážním jamám u farmy, kde bude uložena kukuřice, se lidé obávají zápachu a možného úniku silážní šťávy do spodních vod.
„Odpadní vody ale v této technologii neexistují,“ reaguje na tyto názory Bierhanzl a dodává, že jdou i šťávy ze siláže do výroby. „Navíc v rámci projektu jsou silážní jámy zrekonstruované. Nedomnívám se, že by zápach mohl někoho obtěžovat. Snad ze siláže, ale to jen v případě, že by byla někde vedle jámy vysypaná. Zápach, který uniká jinde z jámy, naopak potřebujeme zachytit, spálit a proměnit na elektřinu,“ řekl Bierhanzl.
V úterý odpoledne bude následovat veřejné projednání záměru. Jednání povedou pracovníci krajského úřadu a seznámí všechny se situací a výsledky procesu EIA.
„Náš záměr splňuje všechna kritéria a posuzovány byly skutečně všechny připomínky. Navíc jsme přistoupili na použití osvědčené technologie, aby se vyloučily jakékoliv negativní dopady na životní prostředí. Změnili jsme i množství biomasy z kukuřičné siláže a travní senáže. Plochy s pěstováním kukuřice se nezvýší, budou stejné jako doposud,“ tvrdí Bořek Bierhanzl. Firma prý přehodnotila složení surovin, aby byl zvýšen přínos k ochraně životního prostředí. Mezi nejdůležitější změny patří i snížení výkonu, a také množství surovin. Nepočítá se s využitím slámy a produktů z výroby bionafty. Sníženo je množství kukuřičné siláže, kejdy i hnoje. „Využíván bude pouze hnůj a kejda, které vznikají přímo na farmě,“ doplnil spolumajitel firmy Bořek Bierhanzl.
Při realizaci projektu dojde podle investora k nárůstu dopravy v průměru o šest průjezdů za den. To bude představovat navýšení pět procent z nákladní dopravy a jedno procento z celkové dopravy po komunikaci III. třídy. Výkon biostanice poklesne z původních 1 200 kilowat na 700.
K výrobě elektřiny z biomasy je zapotřebí metan. Ten se uvolňuje při rozkladu biomasy. Teplo, vznikající chlazením agregátu, se dá využít i na vytápění objektů. Podobných stanic je v provozu ve Středočeském kraji už celá řada, jedna z posledních byla zprovozněna na podzim na Příbramsku v Kosově Hoře.
Podle investora neovlivní navržené úpravy ani současný krajinný ráz.
Stavby nebudou s výjimkou fermentorů převyšovat stávající objekty. Navíc výsadbou zeleně má vzniknou ochranné pásmo oddělující zemědělský areál.

Zdroj:Příbramský deník
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů