Počet ekofarem na Vysočině loni stoupl skoro na dvojnásobek
Na Vysočině za uplynulý rok přibylo asi 50 ekofarem. Na začátku tohoto roku bylo
v kraji evidováno celkem 113 šetrně hospodařících zemědělců. Vyplývá to z údajů,
které zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Do ekologického zemědělství v kraji
patřilo přes 4000 hektarů pozemků, dalších 2860 hektarů půdy bylo na zařazení do
tohoto systému připravováno. Podle farmářů, které dnes oslovila ČTK, jim zatím
hospodářská krize odbyt výrazněji nepoškodila.
Výměra ekologicky obhospodařované půdy na Vysočině patří v republikovém
srovnání k nejnižším, menší rozlohu takové půdy vykazují jen kraje Pardubický a
Středočeský. V celé zemi bylo na konci minulého roku evidováno přes 1800
ekofarem, které měly zhruba 320.000 hektarů pozemků. Ve většině regionů ale
převládá chov zvířat na pastvinách, na Vysočině se pěstuje víc plodin. Trvalé
travní porosty se loni na celkové rozloze ekologicky obhospodařovaných polí v
republice podílely více než čtyřmi pětinami, na Vysočině jen asi polovinou.
Počet ekofarem na Vysočině stoupá hlavně v posledních dvou letech. Na
začátku roku 2007 jich v kraji bylo necelých 40. K jejich rozvoji přispěla
hlavně stoupající tuzemská spotřeba biopotravin. Podle Josefa Sklenáře z
ekologické farmy Sasov u Jihlavy poptávka po těchto potravinách trvá. "Krize ten
růst jen pozastavila. Kdo se rozhodl, že bude jíst zdravě, ten se bude stravě
stravovat i dál," míní.
Stoupající poptávku potvrzuje také ekofarma v Holubí Zhoři na Žďársku, která
se věnuje hlavně pěstování obilí, brambor, zeleniny a bylin. "S odbytem potíže
nemáme, spíš je problém sehnat pracovní síly," podotkla farmářka Ludmila
Pospíšilová.
Tradiční zemědělci si v poslední době stěžují na propad cen u své produkce a
na klesající odbyt. Na ekofarmách jsou podle Sklenáře tyto výkyvy daleko nižší,
protože se tam například nepoužívají chemická hnojiva a postřiky, jejichž
zdražování zvyšuje výrobní náklady. "Ekologické zemědělství je také víc
regionálně zaměřené, těžko někdo bude vozit třeba biomléko z Číny," podotkl.
Sasovská farma se zabývá hlavně chovem prasat a skotu, na trh dodává i brambory,
cibuli a pohanku.
Na Vysočině za uplynulý rok přibylo asi 50 ekofarem. Na začátku tohoto roku bylo v kraji evidováno celkem 113 šetrně hospodařících zemědělců. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Do ekologického zemědělství v kraji patřilo přes 4000 hektarů pozemků, dalších 2860 hektarů půdy bylo na zařazení do tohoto systému připravováno. Podle farmářů, které dnes oslovila ČTK, jim zatím hospodářská krize odbyt výrazněji nepoškodila.
Výměra ekologicky obhospodařované půdy na Vysočině patří v republikovém srovnání k nejnižším, menší rozlohu takové půdy vykazují jen kraje Pardubický a Středočeský. V celé zemi bylo na konci minulého roku evidováno přes 1800 ekofarem, které měly zhruba 320.000 hektarů pozemků. Ve většině regionů ale převládá chov zvířat na pastvinách, na Vysočině se pěstuje víc plodin. Trvalé travní porosty se loni na celkové rozloze ekologicky obhospodařovaných polí v republice podílely více než čtyřmi pětinami, na Vysočině jen asi polovinou.
Počet ekofarem na Vysočině stoupá hlavně v posledních dvou letech. Na začátku roku 2007 jich v kraji bylo necelých 40. K jejich rozvoji přispěla hlavně stoupající tuzemská spotřeba biopotravin. Podle Josefa Sklenáře z ekologické farmy Sasov u Jihlavy poptávka po těchto potravinách trvá. "Krize ten růst jen pozastavila. Kdo se rozhodl, že bude jíst zdravě, ten se bude stravě stravovat i dál," míní.
Stoupající poptávku potvrzuje také ekofarma v Holubí Zhoři na Žďársku, která se věnuje hlavně pěstování obilí, brambor, zeleniny a bylin. "S odbytem potíže nemáme, spíš je problém sehnat pracovní síly," podotkla farmářka Ludmila Pospíšilová.
Tradiční zemědělci si v poslední době stěžují na propad cen u své produkce a na klesající odbyt. Na ekofarmách jsou podle Sklenáře tyto výkyvy daleko nižší, protože se tam například nepoužívají chemická hnojiva a postřiky, jejichž zdražování zvyšuje výrobní náklady. "Ekologické zemědělství je také víc regionálně zaměřené, těžko někdo bude vozit třeba biomléko z Číny," podotkl. Sasovská farma se zabývá hlavně chovem prasat a skotu, na trh dodává i brambory, cibuli a pohanku.
Výměra ekologicky obhospodařované půdy na Vysočině patří v republikovém srovnání k nejnižším, menší rozlohu takové půdy vykazují jen kraje Pardubický a Středočeský. V celé zemi bylo na konci minulého roku evidováno přes 1800 ekofarem, které měly zhruba 320.000 hektarů pozemků. Ve většině regionů ale převládá chov zvířat na pastvinách, na Vysočině se pěstuje víc plodin. Trvalé travní porosty se loni na celkové rozloze ekologicky obhospodařovaných polí v republice podílely více než čtyřmi pětinami, na Vysočině jen asi polovinou.
Počet ekofarem na Vysočině stoupá hlavně v posledních dvou letech. Na začátku roku 2007 jich v kraji bylo necelých 40. K jejich rozvoji přispěla hlavně stoupající tuzemská spotřeba biopotravin. Podle Josefa Sklenáře z ekologické farmy Sasov u Jihlavy poptávka po těchto potravinách trvá. "Krize ten růst jen pozastavila. Kdo se rozhodl, že bude jíst zdravě, ten se bude stravě stravovat i dál," míní.
Stoupající poptávku potvrzuje také ekofarma v Holubí Zhoři na Žďársku, která se věnuje hlavně pěstování obilí, brambor, zeleniny a bylin. "S odbytem potíže nemáme, spíš je problém sehnat pracovní síly," podotkla farmářka Ludmila Pospíšilová.
Tradiční zemědělci si v poslední době stěžují na propad cen u své produkce a na klesající odbyt. Na ekofarmách jsou podle Sklenáře tyto výkyvy daleko nižší, protože se tam například nepoužívají chemická hnojiva a postřiky, jejichž zdražování zvyšuje výrobní náklady. "Ekologické zemědělství je také víc regionálně zaměřené, těžko někdo bude vozit třeba biomléko z Číny," podotkl. Sasovská farma se zabývá hlavně chovem prasat a skotu, na trh dodává i brambory, cibuli a pohanku.
Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích
