Čtvrtek, 28. března 2024

Televizní topoly

Firma s rizikovou investicí ze Dne D vyváží přes milion japonských topolů na Slovensko.

Televizní topoly

Jaroslav Kašpárek přišel do televizního pořadu Den D s nápadem na průmyslové pěstování japonských topolů. Jeho vize přítomné investory zaujala. Rizikový investor Michael Poplar vložil do projektu 280 tisíc korun, za které získal pětinu společnosti.

Investované peníze už nesou své první ovoce, tedy spíše topoly.

>>Máme osázeno asi osmnáct hektarů matečnými stromky a spustili jsme obchodní zastoupení pro Slovensko, kam na jaře expedujeme 1,2 milionu řízků japonských topolů,<< popisuje první výsledky spolupráce Jaroslav Kašpárek.

Jeho firma Pěstujte topoly se specializuje právě na produkci sazenic, ze kterých si pak zájemci založí vlastní plantáž.

Dřevní hmotu pěstitelé prodávají jako palivo pro teplárny či elektrárny. Kašpárkova firma přitom vedle sazenic zajišťuje i samotný odbyt vyprodukované biomasy.

Topoly nejsou

Vzhledem k tomu, že zájem o pěstování biomasy v posledních letech strmě roste, sazenic japonských topolů je na trhu nedostatek.

Podle Kašpárka se v Česku ročně vyprodukuje zhruba pět milionů sazenic topolů, oni sami jich ročně vypěstují dva miliony.

Podnikatele v tomto rostoucím byznyse lákají především vysoké státní dotace na pěstování a zajištěný odbyt.

Dokonce i energetické společnosti dostávají od státu příspěvky za spalování biomasy, takže se ji snaží vykupovat ve velkém.

>>Ročně jí spálíme stovky tisíc tun, ovšem cíleně pěstované rostliny, tedy i rychlerostoucí dřeviny a dřevní odpady, tvoří v současnosti méně než deset procent objemu,<< říká Martin Schreier, z oddělení komunikace ČEZ.

Vysázené hektary

Podle odhadů člena Komory pěstitelů biomasy Antonína Dočekala se v Česku pěstují japonské topoly přibližně na jednom tisíci hektarů půdy.

>>Registr Státního zemědělského intervenčního fondu uvádí 700 hektarů. Jde o plochy, na které pěstitel pobírá dotaci. Mimo evidenci - a tedy bez podpor - se rychlerostoucí dřeviny pěstují na dalších 200 až 300 hektarech,<< vypočítává Antonín Dočekal.

On sám pěstuje japonské topoly od roku 1999, původně pro vlastní potřebu na palivové dříví. Jenže postupem času se z toho stal regulérní byznys.

>>Štěpka z rychlerostoucích dřevin pěstovaných na zemědělské půdě je dobře placena energetickými společnostmi, v současnosti její cena značně převyšuje cenu klasického palivového dříví. Elektrárny a teplárny nejen u nás, ale i v sousedním Polsku totiž o ni mají velký zájem,<< vysvětluje Dočekal.

Změn zákona se nebojí

Pěstitelé topolů se nebojí ani případného snížení poptávky, kterou by mohla zapříčinit připravovaná novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů. Ta by měla zrušit, nebo minimálně upravit výši dotací na spoluspalování biomasy s uhlím pro výrobu elektřiny ve velkých zdrojích.

>>To je v pořádku, jelikož spoluspalování dává kvést podvodům s objemy spálené biomasy kvůli zeleným bonusům,<< přikyvuje změně Kašpárek.

I proto má firma Pěstujte topoly v záloze další plán. Japonské topoly se prý nehodí jen jako palivo do elektráren, ale i třeba myslivcům v krajích, kde není dostatek lesů.

>>Myslivci si mohou zasadit na poli topoly, a do pěti let mají vhodný les pro oboru nebo honitbu,<< popisuje firemní plány investor Poplar. Další variantou je zkvalitňování ploch kolem dálnic výsadbou těchto stromů.

>>Zkoušeli jsme s tím oslovit i Ředitelství silnic a dálnic, ale z nějakého důvodu jsou spokojeni se současným dodavatelem jiných dřevin za zhruba trojnásobnou cenu,<< diví se Poplar. Přesto si však svou investicí do topolů pochvaluje a dalším projektům z agrobyznysu by se nebránil.

AUTOR: Radan Dolejš

Japonský topol

  • - Rychlerostoucí dřevina s výhřevností převyšující hnědé uhlí.
  • - Po každé sklizni kmen znovu obrůstá.
  • - Sklízí se v pěti- až šestiletých cyklech.
  • - Plantáže mají při efektivním využití životnost 20 až 25 let.
  • - Pro zajištení vytápění a ohřevu vody běžného rodinného domu postačí půlhektarová plantáž s topoly.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů