Reakce SMO na odložení plateb LFA v roce 2012

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) aktuálně oznámil, že zpozdí proplácení prostředků kompenzujících újmu hospodaření deseti tisícům farmářů v méně příznivých oblastech, tzv. platby LFA a NATURA 2000. Jako údajný důvod uvádí, že "nemůže vydávat rozhodnutí dříve, než dojde k uzavření kontrol na místě podmínky 2. seče, která je legislativně stanovena na termín do 31. 10. 2012."

Na první pohled to vypadá, že si SZIF pouze zjednodušil práci a pilátovsky si umyl ruce, když použil široce oblíbenou výmluvu a schoval se za požadavky kontrol evropských orgánů. SZIF argumentuje, že v případě vydání rozhodnutí před uvedeným termínem a následného zjištění nedodržení podmínky druhé seče, musely být administrovány vratky plateb.

Skutečnost je bohužel horší: aby SZIF nemusel vymáhat vratku u několika málo zemědělců, tak zdrží platby deseti tisícům z nich. Naneštěstí se jedná o farmáře, pro které jsou platby LFA tržbou za jejich odvedenou práci ve prospěch životního prostředí. Tito farmáři nemají silné příjmy z lukrativních plodin jako je řepka či obilí. Smůlou těchto farmářů je, že pracují na státních zakázkách a peníze jim proplácí SZIF.

Pochybná je sama obava z vratek, které jsou zcela standardním nástrojem tam, kde se zpětně zjistí jakékoliv nesplnění podmínek. Je tedy s podivem, že by jinde byly vratky možné a zrovna u LFA nepřípustné. SZIF je přitom známý tím, že vratky vymáhá i 7 let od jejich zjištění. Jen díky "šikovnému" výkladu SZIFu nejsou tyto vratky promlčeny.

Jednání SZIFu jeví známky účelovosti a voluntarismu spíše než spravedlivého a zákonného přístupu. Na příkladu již existujících vratek je také vidět, že nejsou žádnou novinkou, natož problémem.
Pokrytecká je i argumentace SZIFu o tom, že zpožděním plateb hodlá snížit administrativní zátěž. O tomto fenoménu se hovoří především na straně podnikatelů a tak to má i být. Snaha SZIFu zjednodušit si práci se s podstatou věci míjí. Navíc dojde ke zjednodušení práce pravděpodobně u jednoho promile případů za cenu toho, že se odložením plateb zhorší podmínky pro 100 % dotčených farmářů. A je zřejmé, že administrativní i finanční náklady spojené s profinancováním cca čtvrtletního propadu cash flow farmářů v objemu 2,7 mld. Kč daleko převýší pofiderní úspory SZIFu.

Existuje ještě jeden logický důvod, proč se může jednat o zbytečné poškozování a matení zemědělců ze strany SZIF. Obdobná podmínka výšky travního porostu do 30 cm po 31. říjnu je společná pro všechny podpory, protože se jedná o podmínku Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Pokud nemusí čekat vydávání rozhodnutí na uvedenou podmínku u jiných podpor, nemusí čekat ani u platby LFA.
Uvedený případ plateb LFA ukazuje, že SZIF je velmi slabý, když má Evropské komisi vyargumentovat něco ve prospěch českých zemědělců a velmi snadno přejímá i případné nesmyslné "bruselské" požadavky a chová se pak k českým zemědělcům byrokratičtěji než platební agentury v jiných zemích. Je též s podivem, že takto závažná změna nebyla se zemědělci diskutována, přestože jsme se SZIFem a MZe v pravidelném kontaktu.

Uvedená změna jde opět proti chovatelům skotu, ovcí a koz, protože oblasti LFA jsou jejich doménou a platby LFA na travních porostech mají chovatelům nahradit chybějící tržby z orné půdy, o které přicházejí právě hospodařením na loukách a pastvinách. Vedle letošního zdržení a výrazného snížení plateb na přežvýkavce Top Up se jedná o další výzvu směrem k opouštění pro životní prostředí sice prospěšného, ale jinak ztrátového chovu skotu, ovcí a koz v horských a podhorských oblastech ČR. Je zřejmé, že uvedené změny ve výplatách podpor nejvíce pomohou stoprocentně polařícím zemědělcům bez hovězího dobytka. Místo platby LFA mají tržby z orné půdy, platby jejich dotací se jim nezpozdí a letošní Top Up se po realizaci modulace přesune z citlivých komodit včetně skotu na veškerou zemědělskou půdu.

Požadujeme proto zachovat stávající systém, protože SZIFem prosazované "zjednodušování" není ve veřejném zájmu. Věříme, že ministr zemědělství tento přešlap SZIF napraví a zasadí se tak nejen slovy o podporu zemědělství a zejména chovu skotu v LFA oblastech.

Svaz marginálních oblastí

Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí ČR zabývající se převážně živočišnou výrobou. Členy SMO či jeho členských organizací je více než 950 zemědělských farem.

Kontakt:
Svaz marginálních oblastí, Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368
předseda Ing. Milan Boleslav, tel: 737 284 225
Internet: www.lfa.cz, email: lfa@lfa.cz