Faktor difuzního odporu smrkového dřeva v závislosti na objemové hmotnosti

Tato práce se zabývá problematikou propustnosti vodní páry dřevní hmotou u nejpoužívanější dřeviny pro stavební činnost – smrku ztepilého (Picea Abies). Difúze vodní páry je řešena v závislosti na hustotě materiálu, která je různá dle klimatických podmínek růstu stromů. Tyto rozdílné podmínky jsou v České republice charakterizovány zejména rozdílnou nadmořskou výškou pěstebního pásma. Propustnost vodní páry je v práci řešena pomocí metody pro měření difúzního odporu materiálů. Konkrétně se jedná o metodu mokré misky (wet–cup) a suché misky (dry-cup), která je provedena s využitím poznatků z ČSN EN ISO 12572 s využitím rad předešlých řešitelů této metody. Výsledné závěry byly konfrontovány s hodnotami uvedenými v české normě a posléze využity do typické skladby roubené stavby s ohledem na dnešní legislativu.