zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Danajský dar: Proč solárnící žalují Evropskou komisi kvůli notifikaci podpory?

03.01.2018
Energie
Solární energie
V letech 2015-20165 trval ostrý souboj mezi bývalou šéfkou ERÚ Vitáskovou a provozovateli solárních elektráren o notifikaci provozní podpory OZE postavených v minulosti. Brusel nakonec v listopadu 2016 podporu notifikoval, ale také Česko zaúkoloval, aby provedlo kontrolu přiměřenosti podpory (KPP) pro OZE.O tom, že notifikace je spíše danajský (nechtěný) dar svědčí skutečnost, že hned několik velkých provozovatelů fotovoltaických elektráren v roce 2017 zažalovalo Evropskou komisi kvůli sporné notifikaci.Žaloba na Evropskou komisiTéměř tři desítky žalobců v čele s majiteli FVE Holýšov I s.r.o. se obrátilo na Evropský soudní dvůr (ESD) s žalobou, v rámci které požadují, aby ESD rozhodl o neplatnosti notifikačního rozhodnutí Evropské komise C(2016) 7827 v konečném znění ze dne 28. listopadu 2016, číslo podpory SA.40171 (2015/NN). Žalobní důvody vycházejí z tvrzení, že byla porušena právní očekávání žalobců a právní jistota. Žalobci dále prohlašují, že příslušný český režim podpory není státní podporou, či že napadené rozhodnutí přinutilo Českou republiku k zavedení rozsáhlé KPP, která porušuje legitimní očekávání žalobců ve spolehlivost systému.Hlavní argumenty žalobcůPrvní žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Komise již v dopise z července 2004 adresovaném příslušným průmyslovým sdružením rozhodla, že režim podpory obnovitelných zdrojů v České republice nepředstavuje státní podporu a Komise je z právního hlediska vázána tímto rozhodnutím, které nezrušila a ani jej není oprávněna zrušit. Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že byla porušena právní očekávání žalobců a právní jistota. Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že příslušný český režim podpory není státní podporou. Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že napadené rozhodnutí přinutilo Českou republiku k zavedení rozsáhlého přezkumného mechanismu, který porušuje legitimní očekávání žalobců ve spolehlivost systému. Pátý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném posouzení skutkového stavu v tom smyslu, že shledalo existenci povinnosti provozovatelů soustavy přenést náklady na obnovitelné zdroje na zákazníky energií. Podle českého práva žádná taková povinnost neexistovala. Šestý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že napadené rozhodnutí porušuje čl. 5 odst. 1 Smlouvy o EU (vymezení pravomocí zásadou svěření pravomocí). Sedmý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že napadené rozhodnutí je založeno na zjevně nesprávném posouzení.Existuje ještě 1 (osmý) důvod, proč se žalobci (majitelé velkých elektráren) obrátili žalobou na ESD kvůli zneplatnění notifikace podpory OZE. KPP se bude posuzovat podle výše vnitřního výnosového procenta (IRR). Maximální povolená výše vnitřního výnosového procenta za celou dobu poskytování podpory nemá přesáhnout 8,4 procenta v případě solárních elektráren, v případě biomasy a bioplynu 10,6 procenta ročně. Není vyloučeno, že některé zelené projekty ukazatel IRR překračují. V případě prokázání překompenzace hrozí buď vrácení poskytnutých dotací nebo zkrácení doby, po kterou bude podpora vyplácena.Zbytečná prověrkaShodou okolností je, že celé téma překompenzace podpory se z velké části odehrává zcela zbytečně. Notifikaci národní podpory pro obnovitelné zdroje požaduje Evropská komise pro elektrárny spuštěné po roce 2012 (tzn, že se netýká velké většiny solárních elektráren). Do té doby pro ně platila bloková výjimka, až v případě zdrojů spouštěných od roku 2013 se evropští úředníci začali zajímat o to, zda podmínky v jednotlivých zemích nejsou příliš štědré.Dalším důvodem pro zbytečnost potřeby kontrol překompenzace OZE je skutečnost, že v posledních letech Evropská komise notifikavala podporu pro zelenou energii v Německu, Francii či Polsku. Ani v jednom případě zde nebylo vyžadováno kontrola překompenzace dotací pro zelenou energii.Ministerstvo průmyslu a obchodu intenzivně pracuje na novele zákona, která provedení KPP. Tato novela brzy zamíří do poslanecké sněmovny. Samotné kontroly mají být v letošním roce zaměřeny hlavně na firmy, jež čerpaly v minulosti investiční i provozní dotaci. Jedná se především o provozovatele bioplynových stanic, elektráren na biomasu a malých vodních elektráren. Kontrola přiměřenosti podpory má být provedena do deseti let po uvedení zařízení do provozu, u zdrojů spuštěných v období 2006 až 2008 pak do konce února 2019.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?
Další zprávy z internetu
Dnes
15. června 2018
14. června 2018
13. června 2018
12. června 2018
11. června 2018




Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí