ČEZ se chystá na rozdělení, ale ,,na ruby"

V těchto dnech v hlavních médiích opět rezonuje témě dělení největší energetické společnosti ČEZ. Bude to největší dilema i pro budoucí vládu, kterou již pravděpodobně brzy sestaví současný premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).  Navrhované dělení ČEZu je však poměrně sporné podle zástupců Komory OZE.Jak bude dělení ČEZ vypadat?Spekulace o možném dělení ČEZ jsou o něco konkrétnější. Vedení polostátního podniku usiluje o vyčlenění distribuce, obnovitelných zdrojů, prodeje energií drobným odběratelům a energetických služeb do nové firmy, napsaly Hospodářské noviny. Soukromým investorům by prý připadlo 49 % nové entity. Stát by svůj většinový podíl ale mohl časem redukovat, a to až na 25 %, napsal také deník. Nejlépe hodnocenou alternativou je transformační možnost, která odděluje jaderné a konvenční zdroje od distribuce a nové energetiky, říká studie, kterou si ČEZ nechal od týmu expertů zpracovat. Podle Hospodářských novin preferovaný scénář studie navrhuje, aby v rukou státu zůstala ze 100 procent jaderná aktiva, tradiční výroba elektřiny (tedy uhelné, plynové a velké vodní zdroje), těžba uhlí (tedy Severočeské doly) a velmi výnosný trading.Dělení na rubyÚvahy o rozdělení ČEZu na strategicky významnou a neperspektivní část po vzoru významných evropských utilit dávají smysl a bylo by dobře, kdyby k tomu došlo. Z toho, co jsme si o modernizaci struktury ČEZu mohli zatím přečíst, je zřejmé, že by mohla proběhnout podle úplně obrácené logiky a zcela utilitárně kvůli jednomu projektu. To je pro stát špatné, informuje Komora OZE v tiskové zprávě.RWE i O.En vyčlenili z majetku ty části, které slibují perspektivní byznys a zaměřují se na ně: obchod, energetické služby, provoz sítí a obnovitelné zdroje. Doly, uhelné a jaderné elektrárny se pro ně totiž stávají přítěží. Vedení ČEZu chystá něco jiného: prověřuje variantu samostatného podniku, kterému nadělí do vínku špinavé elektrárny, papírové projekty stavby nových jaderných bloků a otázku, kde stamiliardy potřebné k jejich výstavbě sehnat. A naopak úspěšná divize ESCO, které má podle ředitele ČEZ Daniela Beneše nakročeno stát se jedničkou v poskytování komplexních energetických řešení soukromým i státním subjektům ve střední Evropě" a zajistit tak nové zisky, se možná prodá. Neperspektivní část se starou energetikou by ČEZ hodil na krk státu. Dobře pro akcionáře, špatně pro stát a občany. Je pravděpodobné, že ČEZ už nikdy nebude mít v energetice tak dominantní pozici jako měl až donedávna. Podíl na výrobě elektřiny mu čím dál rychleji ubírají sami její spotřebitelé. Domácnosti, soukromníci, podniky a obce, kteří si začínají elektřinu vyrábět sami v pár panelech na střeše nebo koupí podíl v bioplynce, vodní či větrné elektrárně za humny. I v nové, na decentralizaci založené energetice ale má ČEZ stejně jako další giganti své výrazné místo.Je potřeba zmodernizovat a provozovat sítě pro obousměrný přenos proudu. Stavět a udržovat infrastrukturu pro elektromobily nebo na klíč dodávat střešní fotovoltaiky i s financováním. A také se podílet na dražších obnovitelných projektech, provozovat záložní zdroje či nabízet další energetické služby. Přesně tak o to usilují konkurenti z Innogy,  E.Onu a jinde. V Česku by šlo z obnovitelných zdrojů už ke konci příští dekády získávat klidně i čtvrtinu energie. Podle výpočtů prestižního Wuppertalského institutu může Česko v roce 2050 pokrýt 95 % své budoucí spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, z čehož asi desetina by pocházela z dovozu. Zbytek zajistí plynové elektrárny. Dilema o závislosti na dovozu energie aktuálně zní: buď budeme dovážet ohromná kvanta jaderného paliva z Ruska či Spojených států anebo rovnou elektřinu, ale jen desetinu spotřeby a navíc od nejbližších partnerů - z okolních států EU. Při scénáři založeném na chytrém, ale důsledném růstu obnovitelných zdrojů česká závislost dokonce nepatrně poklesne: z dnešních 43 na asi 41 %. A to díky nahrazení dovážené ropy spotřebovávané v dopravě z velké části vlastní elektřinou a díky snížení (nikoliv zvýšení) spotřeby plynu a jejího přesunu z vytápění do flexibilní výroby elektřiny.  Energetičtí stratégové, investoři a poradci v Asii, Francii, Spojených státech či jinde se mohou samozřejmě mýlit, když sázejí na budoucnost založenou na obnovitelných zdrojích a decentralizované energetice. Kdybych ale byl na místě zodpovědných politiků v tuzemsku, věřil bych spíš jim a snažil se podpořit demokratizaci energetiky a zapojení veřejnosti do výroby čisté energie i v Česku. Domácnosti i stát z toho budou profitovat. V opačném případě hrozí, že se Česko uvrtá do stamiliardových ztrát.