zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Norsko jako ,,baterie Evropy"? Realita může být zcela jiná

09.08.2018
Energie
Solární energie
Norsko je dnes zemí s jedním z nejvyšších podílů obnovitelných zdrojů: 98 %. A to zejména díky vodním elektrárnám, které poskytují většinu elektřiny. Tyto vodní elektrárny měly původně sloužit i k akumulaci energie z větrných elektráren ze severu Německa. Norská vláda však pozastavila vydávání licencí na výstavbu dalších podmořských přenosových kabelů. Pozastavení projektuPremiérka Erma Solbergová prohlásila, že její kabinet nebude schvalovat další podmořská vedení, dokud ta již rozestavěná nebudou v provozu a dokud nebude vyhodnocen jejich přínos. Vychází tak vstříc protestům norských firem a odborových organizací, které děsí možný nárůst cen elektřiny. Rozhodnutí přichází nedlouho poté, co byla zahájena pokládka 623 km dlouhého kabelu, který povede pod mořským dnem a vytvoří přímé spojení mezi energetickými soustavami Německa a Norska. Vedení NordLink s kapacitou 1400 MW by mělo začít fungovat v roce 2020 a náklady na jeho výstavbu se vyšplhají na 1,5 až 2 miliardy eur. Německo tak získá odbyt pro elektřinu z baltských a severomořských větrníků v případě nadbytku během větrného počasí. Zároveň bude moci díky novému vedení v době nedostatku odebírat relativně levný proud z norských vodních elektráren, které vyrábějí až 95 % tamní elektřiny. Norský energetický sektor zase ve výstavbě podmořských kabelů vidí příležitost pro další rozvoj vodních zdrojů a export přebytků zelené elektřiny do Evropy. Projekt ale vzbuzuje i negativní reakce.Největšími přebytky energie disponují v Norsku severní a západní regiony, které následně zásobují jih země. Levná energie do těchto regionů již dříve přilákala výrobní podniky náročné na spotřebu elektřiny. Působí zde například společnost Norsk Hydro zpracovávající hliník. Projekt pokládky podmořských kabelů podle názoru jejích zástupců může vést ke ztrátě konkurenční výhody, kterou levná energie firmě poskytuje. V důsledku stavby a exportu přebytků energie do sousedních zemí by totiž mohlo dojít k růstu cen domácího proudu. Norský provozovatel rozvodné sítě Statnett skutečně připouští, že do roku 2025 jen nově budované spojení NordLink do Německa zvýší cenu elektřiny v Norsku přibližně o euro za megawatthodinu.Propojení s Německem to ale nekončí. Konsorcium soukromých firem NorthConnect plánuje do roku 2023 vybudovat stejnojmenné vedení o kapacitě 1400 MW mezi severozápadním Norskem a Skotskem. Právě toto vedení je nyní největším jablkem sváru. Firmám působícím v západních regionech Norska je proti srsti, že by spoj měl vést z těchto nejvíce přebytkových regionů a tak odčerpat tak další levnou energii. V Británii je totiž elektřina v běžném období o zhruba 50 % dražší a cenová hladina mezi zeměmi by se stavbou druhého podmořského spojení mohla začít vyrovnávat. Jiné spojení s názvem North Sea Link o stejné kapacitě buduje mezi Norskem a Anglií nedaleko od plánovaného NorthConnectu státem vlastněný Statnett.Obavy z dražší elektřinyZ Norska by se tak díky velmi silným podmořským spojům mohlo stát překladiště energie mezi Evropou a Británií. Norské výrobní firmy argumentují, že udržení stability elektrické sítě v severozápadních regionech si při takovém způsobu užívání sítě vyžádá ohromné investice. Ty se pak budou muset promítnout do konečných cen pro spotřebitele a povedou k dalšímu zdražování proudu. Na poplach bijí také odborové organizace, zaměstnanecké svazy a některé opoziční strany. Žádají vládu, aby znemožnila soukromému kapitálu vlastnit podmořské přenosové kabely. Tyto spoje by podle nich měl stavět a provozovat pouze státem vlastněný Statnett. Soukromý kapitál by podle odpůrců mohl poškodit zájmy země. Mluvčí pro energetiku z opoziční labouristické strany začátkem roku k tématu prohlásil, že soukromé vedení z Norska nikdy nebude. I to je důvodem, proč současná norská vláda odložila další rozhodování o této věci až na dobu po vyhodnocení reálných zkušeností s využitím nyní budovaných vedení.Baterie pro evropský vítrNorsko produkuje až 95 % veškeré své energie z vodních elektráren. Propojením do celoevropské sítě mohou severské přehrady nejen zásobovat další evropské země energií v době jejího nedostatku, ale také akumulovat jejich přebytky z větrných či slunečních elektráren. Norsko je proto nadneseně označováno za baterii Evropy. Země má navíc stále rostoucí přebytky zelené energie, které plánuje uplatnit na zahraničních trzích. V minulém roce vyprodukovaly norské elektrárny 148 TWh elektrické energie, zatímco spotřeba činila 133 TWh. V celoevropském měřítku hraje větrná energie významnou roli: nyní pokrývá zhruba 11 % celoevropské spotřeby. Evropská agentura pro větrnou energii (EWEA) navíc očekává, že toto číslo do roku 2030 vzroste na 25 %. Větrné elektrárny zároveň představují 44 % veškerého výkonu nově instalovaných elektráren v Evropě. Průkopníkem je především Německo. V roce 2017 dodaly větrné a solární zdroje do německé rozvodné sítě 26,4% veškeré energie. V první polovině letošního roku podíl energie z těchto zdrojů dále rostl. Dominantní roli hraje vítr s podílem bezmála 20 %.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?
Další zprávy z internetu
Včera
13. prosince 2018
12. prosince 2018
11. prosince 2018
10. prosince 2018




Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí