Krejcar (ERÚ): Blíží se doba, kdy fotovoltaické elektrárny budou konkurenceschopné bez dotací

19. září 2018 19:30

Solární energie

Rozvoj fotovoltaiky v Česku dále pokračuje, a to i v éře bez tradičních dotací. Přispívá k tomu nejen pokles investičních nákladů, ale také i růst cen silové elektřiny na trhu, říká Ing. Rostislav Krejcar,  Ph.D., člen Rady ERÚ v rozhovoru pro náš portál www.solarninovinky.cz.Problematiku rozvoje fotovoltaiky můžete diskutovat s Ing. Rostislavem Krejcarem,  Ph.D., během jeho přednášky na konferenci Smart Energy Forum v Praze dne 7. listopadu 2018.Jak se dívá na budoucí rozvoj fotovoltaických elektráren (FVE) v České republice? Má podle něj smysl zvažovat zavedení Net-Meteringu?  Na tyto a další otázky získáte fundovanou odpověď v níže uvedeném rozhovoru, jehož první část naleznete níže.SN: Fotovoltaika v České republice prošla poněkud trnitou cestou. V letech 2008-2010 jsme zažili obří boom pozemních FVE, pak v roce 2011 přišel kolaps trhu. V letech 2012-2013 se dynamicky rozvíjely střešní FVE, následoval další kolaps trhu v roce 2014, kdy skončil tradiční systém podpory na bázi pevných výkupních cen. Co podle Vás čeká českou solární energetiku do roku 2020? Dočkáme se konečně znovu boomu střešních FVE na bázi trvale udržitelného a smysluplného rozvoje?Nejprve si dovolím zareagovat v krátkosti na ten historický vývoj. Pravdou je, že v roce 2014 byla podpora zastavena. Ale týkalo se to nejen fotovoltaiky, ale i dalších kategorií obnovitelných zdrojů energie (OZE). Bylo to dáno mj. tím, že Česká republika byla a je na správné cestě v oblasti rozvoje OZE do roku 2020, a není důvod z pohledu konečných zákazníků tyto nové zdroje zatím podporovat. Co se týká budoucnosti, je třeba zmínit, že některé druhy OZE jsou již částečně konkurenceschopné. Zde bych se rád vrátil k fotovoltaice, kdy pro malé střešní instalace, které v některých případech nepotřebují licence, jsou tyto projekty ekonomicky rentabilní. Zde se příznivě projevuje hlavní uplatnění těchto zdrojů, kdy se vyrobená elektřina v místě spotřebuje. Samozřejmě to předpokládá, že je zdroj dobře navržený. Tím pokrývá značnou část spotřeby objektu a právě tímto vzniká úspora za nenakoupenou elektřinu z tradiční sítě. To je podle mne správný směr, kterým by se OZE měly ubírat. A je dobře, že takto to vnímá i nově připravovaná legislativa EU v rámci tzv. Zimního energetického balíčku, který počítá s podporou prosumerů (tj. samovýrobců elektřiny) a dalších nových subjektů na trhu. SN: Největší brzda české fotovoltaiky je stále poměrně velká byrokratická náročnost spojená s přípravou nových FVE. Celý proces žádosti o připojení je velmi komplikovaný a také finančně nákladný. Chystá ERÚ ve spolupráci s MPO či provozovateli distribučních sítí například zjednodušení technických podmínek pro připojování nových FVE do sítě?V tomto ohledu ERÚ v minulosti nelenil. Ve vyhlášce o připojování nových zdrojů (tzv. PPDS) a jejího aktuálního znění zcela konkrétně rozvedl tzv. zjednodušené připojování malých zdrojů. Pokud se někdo rozhodne, že nepotřebuje licenci v případě zdrojů do 10 kWp,  pak s tím spojená byrokracie je značně zjednodušená. To je myslím správný směr z hlediska budoucího rozvoje malých OZE. Ideálně tak, aby byly životaschopné bez podpory, a mohly být realizovány s co nejmenšími byrokratickými bariérami.SN: Podle aktuální Roční zprávy ERÚ o vývoji energetiky v loňském roce česká fotovoltaika stagnovala. Roční přírůstek instalovaného výkonu ve fotovolaice činil podle prezentovaných dat za rok 2017 zanedbatelných 1,6 MW oproti roku 2016. Zahrnuje toto číslo skutečný růst fotovoltaickéhu trhu, nebo je v něm zahrnuto i např. problematické odnímání licencí pro některé velké FVE postavené do roku 2010?To číslo představuje tzv. licencované zdroje. V současnosti se v Česku rozvíjí fotovoltaický trh v oblasti nelicencovaných zdrojů, přičemž ERÚ nedisponuje přehledem, kolik těchto instalací bylo zprovozněno. To znamená, že sice, dle Zprávy o provozu ERÚ, rozvoj fotovoltaického trhu stagnuje, avšak podle našich informací rozvoj fotovoltaiky v ČR pokračuje, a to zejména tam, kam by to mělo směřovat, tj. v segmentu malých střešních instalací. SN: Náš průzkum trhu mezi předními dodavateli FV komponentů, instalačními firmami, dospěl k závěru, že se  u nás loni instalovalo cca 8-10 MW nových FVE. Česká fotovoltaika nicméně silně pokulhává za sousedním Polskem, kde se v segmentu malých FVE postavilo cca 60 MW díky zavedení Net-Meteringu. Jaký je Váš názor na Net-Metering? Je podle Vás žádoucí, aby Net-Metering byl zaveden i v ČR?Byl bych velmi opatrný u pojmu Net-Metering s tím, že je nutné si definovat, co vlastně Net-Metering znamená. Spíše bych se vyjádřil k tomu, že v současné době, pokud se provozovatel FVE rozhodne zdroj provozovat bez licence, a za určitých podmínek, které vyhoví legislativě, mu budou umožněny tzv. přetoky. Neboli když někdo (obchodník s elektřinou) převezme odpovědnost za odchylku v jeho odběrném místě, pak by samozřejmě problém z pohledu elektrizační soustavy neměl nastat. Koneckonců, když se vracíme k otázce budoucího rozvoje, tak i s tím počítá nový Zimní energetický balíček, který připravuje Evropská unie.SN: Podle aktuální prezentované studie americké poradenské společnosti GTM Research klesnou náklady na nové utilitní (velkokapacitní) FVE ze současných cen ve výši 1,00 USD/Wp na cca 0,70 USD/Wp do roku 2022. Kdy podle Vás bude fotovoltaika v Česku konkurenceschopná formou aukcí, nebo zcela bez dotací?Zdůraznil bych, že pokud se podíváme pouze na fotovoltaiku, tak v segmentu malých střešních FVE se již stává konkurenceschopnou. Případné investiční dotace jsou jako bonus pro provozovatele, neboť slouží jako pozitivní motivace. Navíc jde o vhodnou formu podpory, protože náklady na FVE jsou nejvyšší při jejím pořízení, provoz je již poměrně levný.Nicméně, odpověď na tuto otázku úzce souvisí s vývojem ceny silové elektřiny na trhu. V okamžiku, kdy cena silové elektřiny poroste, k čemuž v současnosti dochází, pak to samozřejmě uspíší ten zlomový okamžik, kdy i větší instalace (platí to nejen pro fotovoltaiku, ale i pro další zdroje v kategorii OZE), budou zcela konkurenceschopné.________________________________________Stručné představení- Ing. Rostislav Krejcar,  PhD., (člen Rady ERÚ)Absolvoval České vysoké učení technické v Praze, Fakultu elektrotechnickou, se zaměřením na ekonomiku a řízení energetiky, kde získal i vědeckou hodnost. V letech 2002 až 2012 pracoval na Energetickém regulačním úřadě v odboru elektroenergetiky, kde od roku 2006 zastával vedoucí funkci. V minulosti byl Rostislav Krejcar členem řady odborných skupin při CEER a ERGEG v Bruselu a ve Vídni se zaměřením na obnovitelné zdroje a mezinárodní obchod s přenosovými kapacitami. Po odchodu z ERÚ nastoupil na krátký čas na rodičovskou dovolenou. Od roku 2012 Rostislav Krejcar pracuje na částečný úvazek na ČVUT, Fakultě elektrotechnické, na které vede předmět Rozvoj energetických systémů. Krom výuky se v letech 2013 - 2017 věnoval konzultační činnosti v energetice jako OSVČ.Členem Rady ERÚ je od roku 2017, kdy se Rada ERÚ ujala vedení regulátora.
19.3.
18.3.

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů