Stav životního prostředí v Česku se zlepšuje, ale kvalita ovzduší je stále špatná

Česká vláda minulý týden schválila Zprávu o životním prostředí ČR za rok 2017, kterou vydává resort Ministerstva životního prostředí.  Díky rozvoji technologií a zaváděným opatřením nadále klesá zátěž, kvalita ovzduší je ale stále špatná.Problémem zůstávají emise i suchoZpráva o životním prostředí České republiky 2017 shrnuje co nejvíce ovlivňuje kvalitu životního prostředí u nás. Jmenovitě se zabývá ovzduším, vodohospodářstvím, přírodou a krajinou, lesy, půdou a zemědělstvím, průmyslem a energetickou, dopravou i odpady.Emise znečišťujících látek do ovzduší se meziročně opět snížily, kvalita ovzduší zůstává přesto neuspokojivá. V loňském roce ji ovlivnily smogové situace v souvislosti s aktuálními rozptylovými podmínkami, ovzduší znečišťuje zejména silniční doprava ve městech a vytápění domácností, situace je nadále neuspokojivá i v místech koncentrace průmyslových podniků.Situaci by měla v budoucnu pomoci výměna neekologických kotlů díky kotlíkovým dotacím a také zákaz provozu nevyhovujících kotlů v září 2022. Klimatické změny se rok od roku projevují znatelněji, vloni jsme v ČR zažili 12 tropických dní s teplotou nad 30 °C, což bylo ve srovnání s rokem 2016 o 5 více.Vývoj teplot a nedostatek srážek se podepsal na rozvoji hydrologického a půdního sucha. Ekonomický růst a konzumní chování společnosti se odrazily i na odpadovém hospodářství, produkce komunálních odpadů meziročně stoupla.Míra skládkování komunálních odpadů je stále alarmující, loni dosahovala 45 %. Díky technologiím se ale mění struktura nakládání s odpady, a to především s obaly, u nichž roste míra materiálového využití.Na území ČR je potenciálně ohroženo 56,7 % zemědělské půdy vodní erozí, větrnou erozí je ohroženo 18,4 % zemědělské půdy. Podíl listnáčů na celkové ploše lesů ČR každoročně stoupá, v roce 2017 tvořil 27,0 % z celkové plochy lesů oproti 26,7 % v roce 2016.Pokles energetické náročnostiPrůmyslová produkce v roce 2017 meziročně vzrostla o 6,5 %. Energetická náročnost hospodářství ČR klesá, od roku 2010 nastal její celkový pokles o 17,5 %. Výroba elektřiny v roce 2017 se meziročně zvýšila o 4,5 %.V roce 2017 bylo vyrobeno 9 616 GWh elektřiny z obnovitelných zdrojů, což znamená meziroční nárůst 2,6 %. Podíl OZE na celkové výrobě elektřiny v roce 2017 činil 11,0 %. Podíl veřejné dopravy na celkovém přepravním výkonu osobní dopravy v roce 2017 činil 33,9 %.Emise NOx, VOC, CO a suspendovaných částic z dopravy v období 2000-2017 poklesly. Pozitivně stoupá spotřeba CNG, za posledních 10 hodnocených let (období 2008-2017) se zvýšila na desetinásobek.Závislost dopravy na fosilních zdrojích energie (95,3 %) přetrvává v důsledku růstu spotřeby motorové nafty. V období 2000-2017 spotřeba nafty v dopravě narostla o 134,3 %, v roce 2017 v meziročním srovnání o 3,7 % a byla více než 2,5krát vyšší než spotřeba benzinu. Naproti tomu spotřeba benzinu v období 2000-2017 poklesla o 13,9 % a benzin v roce 2017 pokrýval 23,5 % celkové spotřeby energie v dopravě.Podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie v dopravě v roce 2016 dosáhl 6,4 % a došlo tak k meziroční stagnaci. Na spotřebě OZE v dopravě se v roce 2016 podílela biopaliva 75,1 % a elektřina z OZE 24,9 %. Cíl Národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů 10 % energie z OZE v dopravě do roku 2020 aktuálně plněn není.Největším dopravním zdrojem emisí skleníkových plynů v dopravě je individuální automobilová doprava s více než polovičním podílem na celkových emisích CO2 a N2O, u emisí PAH činí podíl individuální automobilové dopravy více než 90 %.Důvodem je mimo jiné stáří vozového parku, který i přes postupnou obměnu zůstává velmi zastaralý. V roce 2017 dosáhl průměrný věk osobních automobilů 14,6 roku a stále zvolna stoupá.Také zatím podle Zprávy nedochází k přesunu nákladní dopravy ze silniční na příznivější druhy nákladní dopravy (železniční a vodní doprava).