Rozpaky i naděje kolem výsledků klimatické konference v Polsku

V sobotu skončila v polském  městě Katovice mezinárodní klimatická konference. Po zdlouhavých jednáních nakonec skončila poslední klimatická konference úspěchem. Kritici však namítají, že státy toho stále dělají příliš málo, aby se zastavilo oteplování Země.Obtížná jednáníNa klimatické konferenci v polských Katovicích zavládla v pozdních hodinách ze soboty na neděli euforická nálada. Zúčastněným 196 státům se podařilo vyřešit neshody a schválit pravidla pro kontrolu dodržování závazků vyplývajících z Pařížské klimatické dohody. Ta by bez nově přijatého dokumentu byla podle odborníků jen cárem papíru.Oddychli si tak všichni, kdo od 3. prosince s nadějí a pochybnostmi upírali zrak ke Katovicím a čekali, zda rozvojové státy vedené Čínou nakonec najdou společnou řeč s EU a "potížistou" USA. Prezident Donald Trump totiž loni oznámil úmysl Spojených států od Pařížské dohody ke konci roku 2020 odstoupit. Uvolnění bylo vidět především na polském ministrovi životního prostředí Michalu Kurtykovi, který klimatické konferenci v Polsku předsedal."Všechny státy mohou opustit Katovice s hrdostí. Jejich společné úsilí se vyplatilo," uvedl Kurtyka. Konference měla oficiálně skončit v pátek, nakonec se však musela kvůli přetrvávajícím neshodám o den protáhnout.Výsledkem minulých dvou týdnů je 133 stran textu. Vedle pravidel pro porovnávání pokroku se také podařilo dosáhnout shody ohledně výše finanční pomoci bohatých průmyslových států, která by měla směřovat mezi rozvojové. Počínaje rokem 2020 by měly každoročně dostávat sto miliard dolarů na zlepšení klimatu.Kritika na adresu dosažených kompromisůNe všichni jsou ale z kompromisu, kterého bylo v Katovicích dosaženo, nadšeni. "Rok plný klimatických katastrof a důrazná varování nejlepších světových vědců by bývaly měly přinést mnohem více," prohlásila ředitelka společnosti Greenpeace International Jennifer Morganová.Ani zástupci ostrovních států nejsou s výsledkem jednání spokojeni. "Nedosáhli jsme ničeho," řekl na konferenci bývalý prezident Malediv Muhammad Našíd. Nejen tichomořské ostrovy dlouhodobě upozorňují, že jim kvůli riziku stoupání hladiny oceánů hrozí zánik. Ralph Regenvanu, ministr zahraničí souostroví Vanuatu, minulý týden kritizoval vyspělé státy a jmenovitě USA z obstrukcí v jednání.V souvislosti s klimatickými změnami předpověděl dosud nevídanou uprchlickou krizi  tým klimatologů a bezpečnostních expertů z americké nevládní organizace Environmental Justice Foundation. Kvůli změnám klimatu budou nový domov hledat desítky milionů lidí. Velká část z nich zamíří podle expertů do Evropy.Pokud si myslíte, že má Evropa problém s uprchlíky, počkejte si na to, co přijde za dvacet let. Až klimatické změny vyženou lidi ze subsaharské Afriky, nebudeme mluvit o jednotkách milionů uprchlíků, ale o deseti nebo dvaceti milionech. Určitě nepůjdou na jih, ale zamíří přes Středozemní moře, vysvětlil pro deník The Guardian někdejší americký brigádní generál Stephen Cheney.V dlouhodobém horizontu tady mluvíme o existenciální hrozbě pro naši civilizaci. Pokud se budeme dívat jen několik let dopředu, budeme muset jednat, a to v takovém měřítku, jaké jsme tady dosud neměli, tvrdí bývalý vědecký poradce britské vlády David King.Autoři studie doporučují přijetí speciálních směrnic, které zajistí ochranu těchto klimatických migrantů. Právě problematika dopadů klimatických změn na přesuny obyvatelstva bude jedním z hlavních témat nadcházejícího klimatického summitu v Německu.