zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Paradox: Kvůli rozpočtovým problémům stát zvažuje omezení podpory pro úsporné domy a solární panely

21.02.2019
Energie
Solární energie
Doba ekonomického boomu v Česku pomalu končí, stát osekává rozpočet. Od roku 2020 může kvůli vládním škrtům přijít snížení pro vyplacenou podporu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) ve výši až dvou miliard. Znamenalo by to omezení výstavby úsporných domů nebo solárních panelů pro domácnosti. Informuje o tom deník Mladá Fronta DNES.Zbytečná rána úsporámDíky slibném rozvoji NZÚ se v roce 2018 konečně v Česku začaly více stavět nízkoenergetické domy a instalovat nové solární panely na rodinné domy. V případě domácí fotovoltaiky trh v minulém roce zaznamenal téměř 100% růst oproti roku 2017.Loni se z NZÚ vyčerpalo na úsporné opatření asi 1,8 miliardy korun. Tento slibný vývoj může být v roce 2020 ohrožen kvůli vládnímu záměrů na zalátání státního rozpočtu. Osekání podpory by však podle šéfa hnutí Šance pro budovy Petra Holuba nebylo rozumné ani z ekonomického pohledu.Budovu neuříznete a neodvezete k renovaci do Číny, práce probíhají tam, kde budova slouží. Podpora státu vybudí zhruba trojnásobnou celkovou investici. To, co stát vloží do programu, se mu hned další rok vrátí díky výběru daní a odvodů, říká Holub.Peníze do programu NZÚ jdou z výnosů z prodeje emisních povolenek. Rozdělují se nyní půl na půl mezi resorty životního prostředí - tedy tato část je určena na NZÚ - a průmyslu. A to až do potenciální výše 12 miliard korun, vše nad tuto částku jde do státního rozpočtu.Porcování emisních povolenekPříjmy státu z prodeje emisních povolenek vloni vzrostly o více než 9 miliard. Stejným tempem roste zájem státu o jejich přerozdělování.Nastavení NZÚ a výše finančních prostředků záleží mimo jiné na dosažení shody na podobě novely zákona o emisním obchodování, říká náměstek ministerstva průmyslu René Neděla v rozhovoru pro MF Dnes. Podle Neděly se budoucí výnosy z prodeje emisních povolenek budou dělit dle rozhodnutí vlády. Toto se podle něj mimo jiné odrazí ve finální podobně energeticko-klimatického plánu, jehož první návrh vláda na počátku února odeslala do Bruselu.Ani samotný energeticko-klimatický plán nijak valně obnovitelným zdrojům v Česku nepřeje. Například fotovoltaiky na střechách by se měly rozvíjet asi desetkrát pomaleji, než jak ve svých opatrných předpovědích predikují naše instalační firmy, tvrdí předseda Cechu aplikovaných fotovoltaických technologií Aleš Hradecký. Proti trenduV současnosti je v Česku instalováno na střechách zhruba 415 megawattů domácích či firemních fotovoltaických elektráren. Většina z nich vyrábí proud pro vlastní spotřebu. Ministerský návrh energeticko-klimatického plánu počítá s navýšením kapacity střešních fotovoltaik o cca 400 megawattů v letech 2020 až 2030. To představuje růst pouze cca 40 MW ročně.Jen letos se v Česku na střechách může postavit až 50 MW nových fotovoltaických instalacích. Navíc roste zájem firem i občanů o střešní elektrárny v kombinaci s bateriovým úložištěm.Poměr se loni zcela otočil, kombinaci střešní fotovoltaiky a baterie zvolily tři čtvrtiny našich zákazníků. Připisujeme to výrazně navýšené podpoře pro bateriová řešení, poklesu cen technologií i zdražování elektřiny, říká jednatel společnosti S-Power Energies Jaroslav Šuvarský. Pokud bude i nadále růst cena silové elektřiny, pak tento trend bude dále v budoucnosti pokračovat. Je škoda, že státní úředníci si toto neuvědomují a zbytečně škrtí budoucí podporu ekologicky smysluplných projektů v Česku.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?
Další zprávy z internetu
14. června 2019
13. června 2019
12. června 2019
11. června 2019
10. června 2019




Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí