Procházka údolím stínu smrti

Nápad vydat se do pouště nad Mrtvým mořem vypadal nadmíru dobře. Písek, duny, vedro, romantika, člověk ukáže, co v něm je, říkal jsem si. Místo toho v šest ráno stojíme na asfaltce u vyschlého koryta řeky, navíc zarostlého keři a trávou. Tohle že má být ta drsná Judská poušť? Pozdě odpoledne mi ale bylo definitivně jasné, že skepse opravdu nebyla na místě. Sotva jsem stál na nohou.číst dál