zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

COP25: Chceme snížit emise o 80 procent, bez jádra se neobjedeme, řekl Babiš na summitu

03.12.2019
Energie
Solární energie
V Madridu včera začala dvoutýdenní klimatická konference OSN. Na jejím úvodu vystoupil s projevem český premiér Andrej Babiš. Ve svém projevu Babiš zdůraznil, že Česko klimatické závazky stanovené do roku 2020 splní a v některých oblastech je i překoná. Informuje o tom deník Právo.Právo na vlastní energetický mixPremiér Andrej Babiš (ANO) zopakoval, že Česko musí mít také právo samo rozhodovat o výstavbě jaderných zdrojů. Ty by měly v roce 2050 tvořit polovinu energetického mixu.V případě emisí skleníkových plynů se Česko v roce 2017 dostalo na hodnoty o 35 procent nižší než v roce 1990, závazek do roku 2020 přitom činil 20 procent. Do roku 2030 chce Česko dosáhnout snížení o 43 procent. U obnovitelných zdrojů elektrické energie už Česko podle předsedy vlády cíl pro rok 2020 splnilo. V příštím roce chtělo mít podíl obnovitelných zdrojů na 13 procentech, ale aktuálně je to už 14,5 procenta. V roce 2030 se pak chce dostat na hodnotu 22 procent. V souvislosti s energetikou Babiš prohlásil, že na fosilních palivech silně závislé Česko se musí více spoléhat na jaderné elektrárny."Bez podstatného zvýšení jádra v energetickém mixu není možné nejen v České republice dosáhnout uhlíkové neutrality," zdůraznil. Babiš také v projevu zopakoval, že úsilí v boji proti globálnímu oteplování musí vyvinout všechny státy světa bez rozdílu a ne jen Evropa. Navýšení investicO podpoře jaderných elektráren Babiš hovoří dlouhodobě. Na tiskové konferenci minulý týden v pátek spolu s ministry životního prostředí a průmyslu Richardem Brabcem a Karlem Havlíčkem řekli, že do roku 2050 by Česko mělo vyrábět až polovinu energie z jádra a že uhlí bude tvořit asi desetinu energetického mixu.Babiš včera delegátům konference v Madridu také řekl, že přechod na nízkoemisní energetiku je finančně velmi náročný a splnění cílů na rok 2030 si vyžádá obrovské každoroční investice. "Vzhledem k odlišným výchozím pozicím patří Česko k nejvíce zatíženým členům EU," dodal.Česká republika není podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) schopna sama zaplatit přechod na nízkoemisní ekonomiku, kterou plánuje Evropská unie k roku 2050. Chce proto na to od unie stovky miliard korun mimo dosavadní kohezní fondy. Brabec to uvedl na tiskové konferenci k pondělnímu summitu OSN o klimatu v Madridu a summitu EU na stejné téma v polovině prosince.Jsme připraveni o tom diskutovat, ale nejsme schopni sami to financovat, uvedl Brabec k evropským plánům na tzv. uhlíkově neutrální ekonomiku. Česko počítá s tím, že v cílovém roku bude pětinu zdrojů stále tvořit uhlí a plyn. Přechod bude podle Brabce znamenat revoluci ve všech odvětvích, například i v zemědělství a službách. Česko proto bude potřebovat pomoc ve financování, a to mimo stávající programy soudržnosti, kterými Evropa usiluje o dorovnání životní úrovně mezi regiony.Peníze na přechod hospodářství na čistější energie by podle Brabce mělo Česko dostat v příštím programovacím období EU mezi lety 2021 a 2027, ale i v následujících letech.Babiš v pondělí odjede na konferenci COP25, která bude v Madridu pokračovat do 13. prosince. Původně ji mělo hostit Chile, které se ale kvůli pokračujícím protivládním demonstracím pořadatelství koncem října vzdalo. Konference je oficiální schůzkou stran, které přijaly Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu. Koná se většinou každoročně od roku 1995. Tématem letošní schůzky je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se zavádění pařížské klimatické dohody z roku 2015.Klimatické hrozbaKlimatická dohoda má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, usiluje však o stanovení cíle na 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Současné nastavení by podle vědců mohlo vést k oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.Madridská klimatická konference zahajuje klíčové období do konce roku 2020, během něhož mají signatáři pařížské klimatické dohody z roku 2015 představit nové národní klimatické cíle. Na konferenci v Paříži v roce 2015 si na 200 států světa určilo za cíl udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období, a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně.Průměrné teploty jsou již nyní zhruba o jeden stupeň Celsia vyšší ve srovnání s předindustriálním obdobím. Tím podle serveru BBC News vědci pro tyto potřeby označují převážně období 1850-1900, ačkoli průmyslová revoluce v Británii začala už ve druhé polovině 18. století. Program OSN pro životní prostředí ve zprávě z minulého týdne varoval, že pokud by se země držely svých stávajících slibů, stouply by teploty do konce století o 3,2 stupně, což by mělo pro klima ničivé důsledky.Člověk musí přestat vést válku proti přírodě a najít více politické vůle pro boj se změnami klimatu. V Madrid, to prohlásil generální tajemník OSN António Guterres. "Bod, z kterého už není návratu, není daleko za obzorem. Je už na dohled a přibližuje se k nám velkou rychlostí," dodal Guterres.Jedním z hlavních předmětů jednání bude na madridské konferenci složitá a značně kontroverzní otázka obchodování s emisemi či kompenzace škod způsobených dopady klimatických změn, o něž žádají rozvojové země.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?
Další zprávy z internetu
Dnes
Včera
5. prosince 2019
4. prosince 2019
3. prosince 2019
2. prosince 2019
1. prosince 2019




Další články
Chystané akce
13
12. 2019
13.12.2019 - Seminář, školení
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí