,,Když se jdu projít do lesa, prožívám zvláštní směs smutku a vděku. Smutku, protože vidím vyschlou studánku, pokácené smrky i to, jak všechno nyní kvete dříve než obvykle. Jasné signály, že něco není v pořádku. A zároveň jsem vděčná za to, co nám příroda dává, slyším zpívat ptáky, vidím rozkvetlé stromy a potok krásně zurčí, i když je v něm méně vody, než bývalo," sdílela se mnou nedávno jedna paní na terapii.
Zdeňka Voštová: Jarní smutkovděk. Jak vznikají nová jména pro nové emoce?
26. května 2020 5:30
Obecné
Zdroj: Ekolist.cz