Zelenomodrý nádech Železných hor láká malíře a poutníky

Železné hory na západě Českomoravské vrchoviny byly dříve centrem dolování železné rudy, v posledních staletích lákají svou čarovnou mozaikou různých krajinných motivů spíše malíře a poutníky. Pro hory, jež mají spíše ráz vrchoviny (nejvyšší vrch Vestec měří 668 metrů), je charakteristický příkrý zlomový svah na západě, na jihu padají do roviny u řeky Doubravy a na severu pozvolna přecházejí do Polabí. K Železným horám neodmyslitelně patří Keltové, roubené chalupy, dramatické rokle a táhlé hřebeny, zříceniny, přehrady. Nebo třeba Tisíciletá lípa v Klokočově a prales Polom. V části hor byla před 20 lety, 27. března 1991, vyhlášena Chráněná krajinná oblast (CHKO) Železné hory.