zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Evropa buduje terminály pro LGN

11.10.2021
Energie
Evropa buduje terminály pro LGN

Na začátku letošního léta proběhla v terminálu v Omišalji na ostrově Krk poprvé ve Středomoří náročná technologická operace: překládka kapalného zemního plynu (LNG) z tankeru Croatia na menší plavidlo Avenir, jež s nákladem pokračovalo na italskou Sardínii.

Chorvatská cesta představuje další kanál, kudy proudí LNG na evropský kontinent. Zařízení na ostrově Krk je v provozu od letošního ledna, kdy přijalo první dodávku kapalného plynu z amerického Marylandu. Má kapacitu až 2,6 miliardy metrů krychlových zemního plynu ročně a přišlo na 233,6 milionu EUR. Více než sto milionů poskytla Evropská unie, neboť terminál byl zařazen do seznamu projektů společného zájmu EU, které mají posílit evropský trh s energií a zvýšit bezpečnost dodávek zemního plynu. V Evropě v současné době funguje třicet terminálů na dovoz LNG, dalších 6 se staví a 22 nových projektů se plánuje.

Letos v červnu Evropská komise schválila dotaci ve výši 166,7 milionu EUR na výstavbu nového terminálu LNG poblíž Alexandroupolis v Řecku. Před vydáním stavebního povolení je také LNG terminál Brunsbuettel v německém Severním moři. Tuto stavbu bude tvořit molo se dvěma kotvícími zařízeními pro lodě velikosti Q-Max, což jsou největší lodě pro přepravu LNG na světě, zařízení pro distribuci LNG nákladními automobily, železničními cisternovými vozy a - podobně jako v Chorvatsku - i menšími loděmi. Projekt Brunsbuettel podporuje také energetický gigant RWE, který ovšem uvažuje spíš o jeho využití pro přepravu kapalného vodíku, až se podaří vyřešit všechny technologické složitosti, které s tím jsou spojené.

Okolo 26 % objemu LNG v Evropě jde na výrobu energie, 23 % spotřebuje průmyslu a zbytek je vytápění. Zemní plyn bez ohledu na způsob jeho těžby a transportu představuje přibližně 25 % celkové spotřeby energie v EU. Evropská produkce dnes přitom pokrývá méně než 30 % celkové poptávky a zejména jihovýchodní, střední a pobaltské regiony jsou závislé především na plynovodech z Ruska.

Struktura zásobování Evropy plynem se výrazně mění od takzvané břidlicové revoluce v USA v roce 2011. Nadbytek plynu těženého metodou krakování na americkém trhu umožnil EU zahájit výraznější diverzifikaci dodavatelů a poněkud snížit závislost Evropy na Rusku. Rozdílné názory evropských zemí na zásobování kontinentu zemním plynem se ale opět prohloubily po sankcích USA proti plynovodu Nord Stream 2, který má zdvojnásobit dovoz ruského plynu do Evropy. I v důsledku toho klesl evropský dovoz LNG v první polovině roku 2021 o 19 % ve srovnání s prvním pololetím roku 2020, přestože celkový vývoz z USA, které jsou jedním z největších světových exportérů LNG, naopak za první půlrok letošního roku vzrostl o 42 %. Téměř polovina amerického exportu směřovala do jihovýchodní Asie.

Podle nejnovějších prognóz by celosvětová poptávka po zemním plynu měla v roce 2021 vzrůst o 2,8 %, což odpovídá zhruba 110 miliardám metrů krychlových plynu. Hlavním tahounem jsou Afrika, Asie, Střední a Jižní Amerika a Střední východ, které představují přibližně 70 % růstu globální poptávky. V Evropě poptávka po zemním plynu během prvního pololetí letošního roku vzrostla o 16 %, přičemž třetina nárůstu pochází ze severozápadní Evropy a z Německa, kde jde především o důsledek omezování výroby elektřiny v jaderných a uhelných elektrárnách.

Zdroj: Hejl Servis

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí