zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Šetrná výstavba nových čtvrtí na brownfieldech je cestou ke klimaticky neutrálnímu městu

12.10.2021
Ekologické stavění, bydlení
Klimatické změny
Urbánní ekologie
Šetrná výstavba nových čtvrtí na brownfieldech je cestou ke klimaticky neutrálnímu městu

Green deal bude mít obrovský vliv na nás i na prostředí, ve kterém žijeme. ,,Člověkem budované prostředí přitom představuje velký potenciál pro snižování dopadů klimatické změny," řekla výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda na konferenci City development and role of brownfields v Centru architektury a městského plánování.

Rada po celou dobu své existence prosazuje a podporuje zásady šetrné výstavby, kde cílem je dosažení vize nula - tedy stavu, kdy budovy nebudou mít žádné negativní dopady na prostředí po celou dobu svého životního cyklu. Konference představila dvě města - Vídeň a Prahu, která řeší podobné problémy včetně udržitelnosti ve výstavbě na brownfieldech.

Klimaticky neutrální Vídeň i Praha

Vídeň chce být klimaticky neutrální do roku 2040 a podle Evy Pangerl z útvaru městského rozvoje a plánování vídeňského magistrátu jde toto město cestou iniciativy Smart City Wien, na které pracuje již od roku 2011 a která zahrnuje celou řadu strategií včetně pohledu na moderní mobilitu, zelené prostory ve městě atd. Heslem rámcové strategie je dosažení nejvyšší kvality života všech občanů při maximalizaci zachování zdrojů, a to prostřednictvím sociálních a technických inovací.

V rámci svých cílů směřujících k zachování zdrojů chce Vídeň snížit emise skleníkových plynů o polovinu do roku 2030 a o 85 procent do roku 2050. Celková spotřeba energie má klesnout do roku 2030 o třetinu a do roku 2050 o polovinu. Jednotlivé kroky, které povedou k cíli, kterým je v budoucnu udržitelná doprava, zelená energetika, bezemisní budovy, a v konečném důsledku tedy klimaticky neutrální město, pomáhá ve Vídni určovat skupina odborníků sdružených v rámci Klimatické rady města.

Také Praha má za cíl eliminovat skleníkové plyny na nulu do roku 2050 s tím, že v roce 2030 chce dosáhnout alespoň 55procentního snížení. Informoval o tom ředitel odboru urbanismu IPR Praha Jaromír Heinz. Strategie, jejímž cílem je vysoká kvalita života obyvatel bez dopadů na budoucí generace, také řeší rozvoj města na brownfieldech. Pražské stavební předpisy zavedly nový přístup k zeleni v existujících i nově budovaných ulicích včetně redukce aut a parkovacích míst v lokalitách s veřejnou dopravou. Město ale aktuálně připravuje novelizaci předpisů, ve které chce více pracovat se zelenou a modrou infrastrukturou a zelenými střechami v oblastech mimo ochrany Unesco.

Brownfieldy jsou prioritní oblasti, kde se chce město rozvíjet. Například na jednom z největších pražských brownfieldů Bohdalec-Slatiny probíhá aktuálně diskuse především ohledně plánované hustoty zástavby, která se má s ohledem na kvalitní vybavenost lokality veřejnou dopravou blížit hustotě v prstenci okolo centra města, tedy řádově na úroveň 180 obyvatel na hektar. Praha totiž počítá s několika variantami vývoje své populace a při té nejoptimističtější by počet stávajících obyvatel, kterých je přes 1,3 milionů, mohl do roku 2030 narůst o 430 tisíc a pro ně je třeba zajistit bydlení.

Nedostupnost bydlení je celosvětový problém, který bude dál narůstat, poznamenal Simon Caspersen ze společnosti Space 10. Kolem 1,5 milionu lidí se na celém světě týdně stěhuje do měst. Pokud na tento trend města nezareagují bude do roku 2030 1,6 bilionu lidí na celém světě postrádat přístup k adekvátnímu dostupnému bydlení. ,,Tou ještě větší výzvou je ale fakt, že čelíme zrychlující se klimatické změně. Města se přitom podílejí ze 75 procent na spotřebně zdrojů a z 80 procent na tvorbě emisí," poznamenal Caspersen.

Ikea a Smíchov City jako příklady revitalizace brownfieldů

Příkladem reakce na změnu klimatu může být švédská Ikea a její projekt na brownfieldu Westbahnhof ve Vídni. Ten reaguje na změnu přístupu skandinávského výrobce nábytku, který v boji proti klimatické změně vytvořil první prodejnu přímo ve městě na brownfieldu blízko centra, a to bez možnosti parkování aut. Oproti dosavadní strategii, kde byla kvalitní dostupnost prodejen vozidlem podmínkou, je to poměrně zásadní změna. ,,V nové prodejně přitom Ikea plánuje návštěvnost kolem pěti milionů lidí ročně," řekla architektka projektu Sandra Sindler-Larson. Budova však stojí přímo na stanici dvou linek metra, řady tramvajových spojů a vlaku. Kromě možnosti setkávání lidí například na veřejné terase s výhledem na město a v řadě restaurací tak bude prodejna sloužit především jako showroom, kde si lidé zboží vyberou a domů jim ho společnost doručí přímo ze skladu.

Výstavba otevřené struktury obchodního domu byla podle stavebního manažera projektu Roberta Charusa velkou výzvou. Budova v sobě integruje zeleň, je v ní například vysazeno 160 stromů a další zeleň pokrývá stěny a dokáže okolí budovy ochladit o dva stupně. Má fotovoltaické panely, ultra efektivní tepelná čerpadla, je certifikovaná v rámci systému BREEAM i tzv. Greenpass certifikaci.

Příkladem revitalizace brownfieldu z Prahy může být Smíchov City společnosti Sekyra Group. Podle generálního ředitele Leoše Anderleho společnost připravovala projekt od roku 2004. Urbanismus nové čtvrti je založen na bulvárech. Tyto tzv. parkové ulice, které oddělují jednotlivé městské bloky nabídnou veřejný prostor obyvatelům i návštěvníkům čtvrti. Vznikaly v rámci velmi široké a dlouhodobě vedené diskuse s místními obyvateli v rámci participačního procesu. Jednotlivé bloky jsou navenek rozděleny na domy podobně, jako je v tradičně oblíbených pražských čtvrtích jako jsou Vinohrady, přesto mají zachovánu jednotnou podzemní stavbu. Jde tedy o jednu budovu, byť navenek působí jako blok domů. Skupina pořádala na podobu jednotlivých domů architektonické soutěže a tím dospěla k pestré podobě. Zelené vnitrobloky, bulvár a dva parky nabízejí dostatek zeleně, která bojuje proti přehřívání města a zároveň nabízí možnosti k aktivnímu trávení volného času.

Na zrevitalizovaných brownfieldech Prahy najdou bydlení a práci statisíce lidí. Právě zde je proto nezbytné připravovat výstavbu nejen s ohledem na potřeby budoucích obyvatel, ale také na zájmy planety. Jak ukazují příklady Prahy i Vídně, města si význam udržitelnosti při svém rozvoji, začínají uvědomovat.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí