zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Známe vítěze 14. ročníku soutěže Žít krajinou

10.10.2021
Příroda
Známe vítěze 14. ročníku soutěže Žít krajinou

Ve čtvrtek 7. října 2021 se v prostorách Senátu Parlamentu ČR uskutečnilo vyhlášení výsledků 14. ročníku soutěže Žít krajinou, kterou pořádá Státní pozemkový úřad (SPÚ) ve spolupráci se Stálou komisí senátu pro rozvoj venkova a s Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy. Jejím cílem je ocenit nejúspěšnější realizace pozemkových úprav, které jsou komplexním a účinným nástrojem, jak vrátit krajině její schopnost vyrovnávat se s klimatickými změnami i vlivy zemědělské činnosti. Mají pozitivní přínos pro kvalitu životního prostředí a zvyšují i celkovou kvalitu života na venkově.

Soutěž Žít krajinou oceňuje nejlepší navržené a vybudované realizace prvků plánů společných zařízení v krajině, jejich autory, organizátory a všechny další, kteří se o realizace zasloužili. Ve 14. ročníku soutěže Žít krajinou se komisím představilo 42 projektů, z toho 23 projektů v kategorii Zelená a dopravní infrastruktura a 19 projektů v kategorii Tvorba a ochrana krajiny. Současně centrální komise vybrala z těchto projektů ten nejlepší a udělila mu Cenu Státního pozemkového úřadu. A poslední cenou, která byla v letošním ročníku udělena, byla Cena veřejnosti. O té rozhoduje veřejnost v internetovém hlasování.

Společná zařízení realizovaná v pozemkových úpravách mají pozitivní přínos nejen pro zvýšení kvality životního prostředí, ale i kvality života na venkově. Jejich význam postupně roste v důsledku negativních dopadů klimatických změn. Společná zařízení, jako jsou mokřady, tůně, ochranné nádrže, meze nebo výsadby jsou prevencí povodní i sucha.

,,Připomeňme si, že pozemkové úřady letos slaví své 30. výročí. Vlastní pozemkové úpravy se začaly, a to z počátku formou jednoduchých a později komplexních úprav, zpracovávat až v roce 1992. Od té doby bylo v České republice zpracováno celkem přibližně 2700 komplexních a 1080 jednoduchých pozemkových úprav," uvedl ve svém projevu Martin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu.

Důležitost pozemkových úprav zdůraznili ve svých projevech i přítomní senátoři, předseda Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Jiří Vosecký i místopředseda stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Rostislav Koštial. Jejich pozitivní vliv na krajinu vyzdvihl i Pavel Sekáč, náměstek ministra zemědělství pro řízení Sekce pro fondy Evropské unie, vědu, výzkum a vzdělávání. Všichni přítomní senátoři se zapojili do předávání ocenění i Pamětních listů Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova. Cenu Státního pozemkového úřadu předal s ústředním ředitelem Vrbou i místopředseda Spolku pro rozvoj venkova pan Eduard Kavala. O krásné hudební vystoupení se postaralo hudební uskupeni ViKo.

Společná zařízení budovaná v rámci pozemkových úprav, jako jsou mokřady, tůně, ochranné nádrže, meze nebo výsadby alejí, biocenter a biokoridorů jsou pomáhají krajině vyrovnat se s variabilitou počasí, jsou účinné při povodních, ale i v době sucha. Význam pozemkových úprav roste společně s nutností snahy vypořádat se negativními dopady klimatických změn.

,,Pokud budu mluvit o investicích do krajiny, tak od vzniku SPÚ v roce 2013 jsme investovali do pozemkových úprav více jak 13,6 miliardy Kč. Za těmito čísly stojí poctivá a profesionální práce jak úředníků, projektantů pozemkových úprav a staveb, tak i dodavatelů a patří jim za to opravdu velké poděkování," ocenil spolupráci ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu Martin Vrba.

Jako ukázka opravdu dobré praxe může sloužit vítězný projekt v kategorii Tvorba a ochrana krajiny, který získal zároveň i Cenu státního pozemkového úřadu za nejlepší přihlášený projekt. Lokální biokoridor LBC 2 U Krčmy část I. V rámci realizace lokálního biocentra v katastrálním území Čejč byla obnovena vodní plocha v místě, kde se na základě první písemné zmínky z roku 1464 nacházelo Čejčské jezero, které zaniklo lidskou činností v 1. polovině 19. století cíleným vysoušením. Multifunkční opatření je tvořeno zejména dvěma vysychavými tůněmi a jednou tůní se stálou vodní hladinou, které jsou doplněny výsadbou vhodné dřevinné vegetace. Litorální pásmo kolem vodní plochy dále poskytuje přirozené místo pro rozvoj mokřadní vegetace poskytující útočiště vodnímu ptactvu i obojživelníkům. Biodiverzitu podporují také instalované broukoviště, plazník, budky a čapí hnízdo. Lokalita po realizaci poskytuje vhodné existenční podmínky i ekologicky náročnějším druhům (včetně ohrožených druhů), vázaným na sušší i vlhčí bylinné porosty a na některé druhy dřevin. Realizací projektu byly do krajiny navráceny přirozené vodní plochy a významně zvýšena biodiverzita i ekologická stabilita. Opatření plní funkci protierozní, půdoochrannou, ekologickou, estetickou i rekreační. Vynaložené úsilí dalo vznik významnému vodohospodářskému, ekostabilizujícímu a krajinotvornému prvku s celospolečenským významem, který dále navazuje na biokoridor nivy Čejčského potoka.

Podrobnější informace týkající se všech vítězných projektů dodavatelských firem, projektantů apod. naleznete zde: https://1url.cz/3KTsv

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí