Orli královští v roce 2021 vyvedli v Česku jedenáct mláďat

Orel královský (Aquila heliaca) patří k nejohroženějším dravcům Evropy. Jeho populace na kontinentu nepřesahuje 4 tisíce hnízdících párů, podstatná část z nich žije v Rusku, Kazachstánu a Turecku. Páry ve státech Evropské unie ornitologové počítají na pouhé stovky. ,,V České republice jsme letos spočítali čtrnáct teritoriálních párů, konkrétně na Břeclavsku, Hodonínsku, Brněnsku a Znojemsku. Jinde v republice orli královští nehnízdí. Každé vyvedené mládě považujeme za velký úspěch," říká David Horal, který se v České společnosti ornitologické věnuje výzkumu a ochraně orlů královských.

Druhové jméno královský získal podle dvoumetrového rozpětí křídel a především díky bílým skvrnám na lopatkách připomínajícím královský hermelín. Jde o původně stepní druh, v České republice poprvé zahnízdil až v roce 1998 na Břeclavsku. ,,Od té doby pozorujeme postupný nárůst populace a osidlování dalších území. Minimálně jedenáct párů si letos postavilo hnízda a z toho devět prokazatelně sneslo vejce. Sedm párů nakonec úspěšně i vyvedlo mláďata - celkem jedenáct," informuje Horal.

Ornitologové označují mladé orly vysílačkami, takzvanými GPS-GSM loggery, aby měli přehled o jejich pohybu a mohli odhalit nebezpečí nebo úhyn. ,,Letos dostalo vysílačku pět mláďat ze tří hnízd - jednoho na Znojemsku a dvou na Břeclavsku, a to ve spolupráci Veterinární univerzity Brno a mezinárodního projektu Life Eurokite. Díky tomu víme, že aktuálně se jedno z mláďat nachází stále na jižní Moravě, tři ve východním Rakousku a páté v Maďarsku mezi jezerem Balaton a řekou Dunaj," upřesňuje Horal.

Mláďata orlů královských s GPS-GSM loggery, které monitorují pohyb dravců. Foto: Hynek Matušík

V Ptačí oblasti Soutok-Tvrdonicko, ve které je orel královský jedním z předmětů ochrany, letos zahnízdil historicky nejvyšší počet těchto vzácných dravců. Šlo o celkem čtyři páry. Z toho tři páry tu nakonec úspěšně vyvedly šest mláďat.

Dvě nejbližší hnízda zaznamenali ornitologové na Břeclavsku. ,,Byla od sebe vzdálená jen asi 1200 metrů. Obě hnízdění byla úspěšná. Páry vyvedly jedno a tři mláďata. Prozatím nejmenší vzdálenost, o které víme, byla v roce 2012 na stejné lokalitě a bylo to pouhých 930 metrů," sděluje Horal.

Loni sedm mláďat, letos o čtyři více

V loňském roce ornitologové zaznamenali na jižní Moravě třináct párů. Tehdy bylo úspěšně vyvedeno sedm mláďat. ,,Nejvíce mláďat bylo v roce 2016, kdy šest úspěšných párů vyvedlo dvanáct potomků," podotýká Horal. Dodává, že orli jsou velmi citliví na rušení lidmi, ať už jde například o lesníky, rybáře či turisty. Rušení hnízdícího páru může vést až k opuštění snůšky.

U dospělých orlů královských jsou dobře patrné světlé skvrny na zádech připomínající královský hermelín. Foto: András Kovacs

Dospělí orli královští z české populace zpravidla zimují v okolí hnízdiště, někteří mladí jedinci ale odlétají na jih. Hrozbou pro všechny orly královské, ať už migrují nebo ne, jsou sloupy elektrického vedení a nelegální pronásledování, nejčastěji střelba a otravy. ,,Letos začátkem dubna byl na Hodonínsku nalezen nedospělý samec orla královského, kterého někdo otrávil karbofuranem - po čtyřech letech se jedná o celkově třetí známý případ potvrzené otravy orla královského u nás. Naštěstí se nejednalo o ptáka v hnízdním páru, protože to by znamenalo, že je zničeno celé hnízdění. Pokud jeden z páru zahyne, zbylý partner již mláďata nezvládne vyvést sám," vysvětluje Horal.

Česká společnost ornitologická (ČSO) bojuje s pytláky, střelci a traviči prostřednictvím terénní jednotky. Psovodka Klára Hlubocká a dva speciálně vycvičení psi preventivně navštěvují důležitá místa výskytu dravců, místa dřívějšího trávení a vyjíždějí na žádost policie či dalších institucí a také na ohlášení občanů. Tým funguje v rámci projektu PannonEagle Life, jehož hlavním cílem je podpora populace orlů královských v Česku, Maďarsku, Rakousku, Srbsku a na Slovensku.

Otrávený orel královský nalezený začátkem dubna 2021 na Hodonínsku. Foto: Marek Palička

Jen za rok 2020 ČSO zaznamenala 51 nelegálně zabitých ptáků, většinou šlo o otravy. Od roku 2017, kdy existuje terénní psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii 102 případů, jejichž obětmi se staly téměř tři stovky ptáků. Tento rok je to už 28 případů se 79 ptačími oběťmi. Za trávení divoce žijících ptáků byl v Česku pravomocně odsouzen pouze jeden člověk. Bylo to letos v říjnu.

Co dělat v terénu při podezření na trávení, zástřel, nelegální past... je podtitul nové příručky o ptačí kriminalitě. Příručka je určena všem milovníkům přírody, ornitologům, ptáčkařům, ale i lidem, kteří do přírody chodí za jiným účelem. S otráveným nebo zastřeleným dravcem se může setkat kdokoli, od pejskařů po skautské oddíly. Při své práci ji mohou využívat orgány činné v trestním řízení i pracovníci státní ochrany přírody nebo záchranných stanic.