Veřejnost nyní může připomínkovat zásady regulace bolševníku velkolepého a pajasanu žláznatého

Invazní nepůvodní druhy zařazené na tzv. unijní seznam je v celé EU zakázáno držet, chovat či pěstovat, prodávat (uvádět na trh v rámci EU), dovážet i přepravovat a samozřejmě je vypouštět je do přírody tak, aby se, pokud možno, předešlo jejich zavlékání či vysazování a dalšímu šíření.

Evropská legislativa zároveň pro případ, kdy se invazní nepůvodní druhy již vyskytují v přírodě, stanovuje požadavky na zajištění opatření k jejich odstranění, izolaci či regulaci. Základní principy vyplývají přímo z evropského nařízení.

Konkrétnosti pak v souladu s tzv. protiinvazní novelou účinnou od letošního roku má Ministerstvo životního prostředí připravit zmíněné zásady regulace pro tzv. značně rozšířených invazních nepůvodních druhů, jako je u nás právě bolševník velkolepý, pajasan žláznatý a další druhy. Zásady regulace připravuje MŽP na základě odborných podkladů a projednání v mezirezortní komisi, tedy za účasti zástupců rezortu zemědělství i jednotlivých specialistů.

Při zavádění regulačních opatření je v souladu s platnou právní úpravou neopomenutelná také účast veřejnosti a návrhy zásad regulace tak budou vždy zveřejňovány (po dobu 60 dnů) k připomínkám na úřední desce MŽP.

Aktuálně jsou jako první z těchto návrhů zveřejněny zásady regulace pro bolševník velkolepý a pajasan žláznatý. ,,Připomínky k návrhům zásad regulace může veřejnost zasílat po dobu 60 dní od zveřejnění na úřední desce MŽP, a to buď písemně na adresu ministerstva nebo prostřednictvím e-mailové schránky invazky@mzp.cz. MŽP následně došlé připomínky vyhodnotí a zpracuje výsledné znění zásad regulace," říká Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků

Další zásady regulace budou v průběhu letošního roku připravovány pro jednotlivé v ČR již značně rozšířené invazní nepůvodní druhy např. pro střevličku východní, netýkavku žláznatou či klejichu hedvábnou a návrh těchto zásad tak budou následně také stejným způsobem zveřejňovány a bude možné se k nim vyjádřit.

Na zásady regulace pak bude na regionální úrovni, tedy úrovni jednotlivých krajských úřadů a dalších příslušných orgánech ochrany přírody, navazovat upřesnění dalšího postupu, a to formou opatření obecné povahy vydávaného podle správního řádu - tím bude garantováno také potřebné informování a zapojení veřejnosti.

Zásady regulace pro bolševník velkolepý

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) patří k nejvýznamnějším invazním druhům rostlin jak v České republice, tak i v evropském měřítku. Důvodem jsou jeho významné dopady na okolní vegetaci, ale i nezanedbatelná zdravotní rizika. V České republice má bolševník dynamický charakter rozšíření s těžištěm výskytu v západních Čechách (Mariánské Lázně), v okolí Mníšku pod Brdy, na Rakovnicku a s roztroušeným výskytem v Orlických horách. Ojediněle se vyskytuje i na dalších místech v rámci celé ČR. Bolševník velkolepý osidluje široké spektrum stanovišť od člověkem velmi ovlivněných až po přírodní a ochranářsky cenné biotopy.

Střednědobé cíle zásad regulace pro bolševník velkolepý do r. 2030směřují k odstranění izolovaných výskytů na celém území, omezení semenné produkce v rozsáhlých porostech a metapopulacích a postupné redukci těchto rozsáhlých výskytů. Prioritou bude likvidace populací, které by mohly sloužit jako zdrojové pro další šíření, to znamená zejména v lokalitách podél silnic, železničních tratí, vodních toků, dále pak na okraji polí a lesů a okolí parků a zahrad.

Více v návrhu zásad regulace rosltin.

Zásady regulace pro pajasan žláznatý

Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) patří, obdobně jako bolševník velkolepý, mezi invazní nepůvodní druhy s nejvýznamnějšími dopady. Jde o druh, který se (zejména v posledních letech) intenzivně šíří a rizika výskytu pajasanu s dopady na okolní vegetaci jsou zejména v přírodních biotopech. Zároveň jde o rychle rostoucí dřevinu, která je prorůstáním kořenů schopna narušit stavby a dopravní infrastrukturu. Výskyt pajasanu vede ke zvýšeným nákladům na údržbu zpevněných ploch i zeleně. Pajasan žláznatý má také nezanedbatelné zdravotní dopady - listy a květy pajasanu způsobují dermatitidu a jeho pyl je alergenní.

Ve střednědobém výhledu do roku 2030 je třeba zajistit postupné odstranění na ochranářsky cenných lokalitách a v jejich okolí a následně omezovat jeho výskyt ve volné krajině, v urbánním prostředí a podél dopravních koridorů. Těžištěm výskytu, a tedy také prioritou managementu jsou oblasti jihovýchodní Moravy a středních Čech, ale klíčové budou také včasné zásahy u nově kolonizovaných ploch a izolovaných výskytů na celém území ČR. Opatření se budou provádět v druhé polovině vegetačního období, kdy je zásah nejefektivnější z hlediska následného zmlazování.

Na všechna opatření bude mj. možné čerpat z dotací OPŽP i (doplňkově) z národních titulů, konkrétně z PPK, POPFK. Regulovat invazní druhy lze i v rámci podmínek zemědělských dotací nebo také z projektů z Interregu, LIFE ad.

Více v návrhu zásad regulace rosltin.