Čtvrtek, 28. března 2024

Jak by měla vypadat česká krajina, aby lépe odolávala klimatickým změnám?

Jak by měla vypadat česká krajina, aby lépe odolávala klimatickým změnám?

Agrolesnictví je pravděpodobně nejstarším způsobem využití půdy a je od nepaměti spojeno s domestikací rostlin a živočichů. Podstatou je souběžné využívání půdy pro zemědělskou výrobu a pěstování dřevin, tedy jednoduše řečeno začlenění dřevin do zemědělské krajiny. O agrolesnictví v podmínkách mírného klimatu je toho známo poměrně málo a velmi sporé jsou informace ze středoevropského prostoru; v České republice tato dříve běžná praxe vymizela.

Předpokladem úspěšné aplikace agrolesnictví může být například prospěšnost společného pěstování plodin a stromů. Přesto si zemědělská kultura a stromy také vzájemně konkurují. V české krajině se vyskytují fragmenty dřevinné vegetace, jako jsou meze s dřevinami, větrolamy nebo břehové porosty, jež jsou hodny pozornosti a zaslouží si podrobněji prozkoumat jejich význam v krajině i vzájemné vazby jednotlivých prvků.
Na meze s dřevinami zaměřili svůj výzkum vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i. Své výsledky publikovali v článku Vliv pásů dřevin na produkci a druhové složení travního porostu a vlastnosti prostředí, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2022.
Vědci si vybrali výzkumnou plochu ležící v předhoří Orlických hor v katastrálním území Velkého Uhřínova v nadmořské výšce 590 m. Vegetační poměry naznačují lesozemědělské využití trvající až do 2. světové války. Od jejího konce tady probíhala pastva a méně svažité části byly orány. Od 80. let minulého století jsou zde pouze nehnojené louky. V místě pásů dřevin je patrný mírný terénní zlom mající původ v předchozí historické orbě půdy (do roku 1948).
V České republice převažuje zemědělství, které maximalizuje produkci mechanizací prací a intenzivní péčí o úrodnost půdy. Tomuto způsobu využití půdy nemohou agrolesnické systémy přímo konkurovat. Prioritní orientace na produkci je také pravděpodobně důvodem, proč v oblastech mírného pásu historicky došlo k ústupu od agrolesnického hospodaření.
Významným argumentem proti agrolesnickým postupům je obava z nárůstu množství složité práce, nákladů a byrokratické zátěže. Častými důvody odstraňování dřevinné vegetace z pozemků je chápání dřevin jako překážek pro mechanizaci a nepřímo i nastavení dotační podpory, nebo farmářům chybí znalosti o možném propojení se zvířaty a plodinami.
Při dnešních úvahách o tom, jak by měla vypadat česká krajina, aby lépe odolávala klimatickým změnám, se opět vrací otázka výhod širší aplikace agrolesnictví. Opětovné zavedení agrolesnických systémů v mírném klimatickém pásu má význam v souběhu produkčních a environmentálních funkcí krajiny. Cílem by měla být úprava krajiny do podoby pestré mozaikovité struktury složené z jednotlivých krajinných prvků.
Jsou to právě environmentální benefity plynoucí z existence agrolesnických systémů, co činí zemědělce ochotné zakládat a provozovat takové způsoby hospodaření na své půdě. Menší farmáři vnímají environmentální benefity stromů a také návrhy týkající se nové zemědělské politiky počítají s dotacemi na podporu agrolesnictví.
Mezi významné environmentální dopady aplikace agrolesnictví patří například ukládání uhlíku v biomase dřevin nebo půdoochranná a vodoochranná funkce. Agrolesnické systémy také přispívají k pokrytí poptávky po dřevu u rostoucí lidské populace.
Výhodou kombinovaného využití půdy je souběh produkčních funkcí podporujících udržitelnost hospodaření, environmentálních funkcí podporujících biodiverzitu a také zachování kulturní, esteticky funkční krajiny.
Vědci studovaný extenzívní agrolesnický systém u Velkého Uhřínova tyto parametry splňuje např. i díky možné diverzifikaci obmýtí jednotlivých složek v pásech dřevin; typickými krajními případy mohou být líska poskytující obživu živočichům (biodiverzita) a palivo (produkce) a potom javor klen schopný produkce kvalitních sortimentů, což představuje dlouhodobou investici.
Vedle toho je lokalita složena nikoliv z jednoleté a víceleté části, ale ze dvou mozaikovitě uspořádaných trvalých částí jako je trvalý travní porost a trvalý pás dřevin.
Na podobných lokalitách mohou být s výhodou agrolesnické systémy aplikovány. Cílem může být podpora postupů hospodaření šetrnějších k životnímu prostředí, zlepšení podmínek na klimaticky či terénně extrémních stanovištích anebo čistě finanční profit plynoucí z pěstování mimořádně kvalitního dřeva, představující pro farmáře dlouhodobou investici.
Článek ,,Vliv pásů dřevin na produkci a druhové složení travního porostu a vlastnosti prostředí" vznikl během řešení projektu QK1810415 ,,Vliv dřevinné skladby a struktury lesních porostů na mikroklima".
Autoři článku: Jan Bartoš, Ondřej Špulák, Dušan Kacálek, Jan Leugner, Jarmila Martincová, VÚLHM, v. v. i., Výzkumná stanice Opočno
Připravil: Ing. Jan Řezáč
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů