Druhý ročník konference Živá krajina byl o číslech, strategii EU, uhlíku i životě v půdě
Na světě je degradována celá třetina zemědělské půdy. Konkrétně v Evropě je
nezdravých půd dokonce mezi 60 až 70 %. Přitom je to právě kvalita půdy, která
má zásadní vliv na množství živin v potravinách, na přírodu i klima. Dobrou
zprávou je, že lidstvo má v rukou účinný lék pro její uzdravení, a tou je
regenerativní zemědělství, což také v Praze zdůraznil přední americký expert
profesor Timothy LaSalle. Druhý ročník konference o regenerativním zemědělství
Živá krajina opět potvrdil, že tato šetrná péče o půdu funguje všude a zaslouží
si tak maximální podporu ze strany státu i Evropské unie. Odbornou konferenci v
pražském Suchdole pod záštitou Ministerstva životního prostředí, ministra
zemědělství Zdeňka Nekuly a rektora České zemědělské univerzity profesora Petra
Skleničky pořádal projekt Carboneg ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské
techniky a Výzkumným ústavem rostlinné výroby.
Na světě je degradována celá třetina zemědělské půdy. Konkrétně v Evropě je nezdravých půd dokonce mezi 60 až 70 %. Přitom je to právě kvalita půdy, která má zásadní vliv na množství živin v potravinách, na přírodu i klima. Dobrou zprávou je, že lidstvo má v rukou účinný lék pro její uzdravení, a tou je regenerativní zemědělství, což také v Praze zdůraznil přední americký expert profesor Timothy LaSalle. Druhý ročník konference o regenerativním zemědělství Živá krajina opět potvrdil, že tato šetrná péče o půdu funguje všude a zaslouží si tak maximální podporu ze strany státu i Evropské unie. Odbornou konferenci v pražském Suchdole pod záštitou Ministerstva životního prostředí, ministra zemědělství Zdeňka Nekuly a rektora České zemědělské univerzity profesora Petra Skleničky pořádal projekt Carboneg ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky a Výzkumným ústavem rostlinné výroby.
Principy regenerativní pastvy a rostlinné výroby s omezením mechanických zásahů a minimem chemických vstupů již v ČR aplikuje řada drobných farmářů i velkých zemědělských podniků. Jako hlavní výhody odklonu od konvenčního hospodaření uvádějí mj. větší soběstačnost, nižší náklady, zkvalitnění půdní struktury, zamezení větrné a vodní eroze i méně stresu při práci. ,,S přechodem na regenerativní zemědělství jsme začali v roce 2019 a nyní po třech letech vidíme, že naše pole se doslova probouzejí k životu. Půda je bohatá na humus, daří se nám lépe hospodařit s vodou, pokles nákladů za pohonné hmoty se blíží k 50 % a o zhruba 20-40 % nám vzrostla ziskovost. A nejen to. Cítíme větší svobodu, radost z dobrých výsledků a chuť posouvat se dál," zaznělo na konferenci z úst Rostislava Mátla z DVP Agro.
Mimo takto úspěšné a inspirativní příběhy se účastníci akce dozvěděli, kde hledat odborné informace pro nastartování nové éry jejich byznysu a o aktuálně dostupných možnostech kofinancování. ,,Zdravá půda je opravdu významným úložištěm uhlíku, a tudíž účinným nástrojem v boji proti klimatickým změnám. Hlavním cílem našeho projektu je dostat do roku 2030 pod zem 1 miliardu tun CO2 a v této souvislosti finančně odměnit regenerativní zemědělce za každou uloženou tunu CO2 do půdy. Průměrná odměna v prvním roce fungování projektu Carboneg činila 6123 Kč/ha a celkový příjem pro zemědělce činí 12,3 milionů Kč," uvádí Václav Kurel ze společnosti Carboneg a doplňuje: ,,První meziroční měření udává celkový přírůstek 49213 tun CO2, což je hodnota, která několikanásobně předčila naše očekávání. Utvrzuje nás v tom, že uhlíkové zemědělství má pro znovu nadechnutí planety ohromný potenciál."
Velký zájem vzbudila panelová diskuze moderovaná Vojtěchem Bašným, nezávislým expertem na evropskou zemědělskou politiku a lesnictví. Zúčastnili se jí významný půdní mikrobiolog a poradce ministra životního prostředí doc. Ladislav Miko, poslankyně Evropského parlamentu paní Michaela Šojdrová a náměstek sekce ekologického zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání na Ministerstvu zemědělství Ing. Petr Jílek. Panelem rezonovala naléhavost k vytvoření globálního a integrovaného přístupů k ochraně půdy a k udržitelnému zemědělství a intenzivně se diskutující věnovali také tématu snižování uhlíkové stopy v zemědělství. Dotazy posluchačů pak směřovaly především na dotační podporu ze strany národních institucí a EU, která by jednotlivcům a zemědělským podnikům umožnila překlenout období, než budou schopni naplno regenerativně hospodařit a být soběstační.
Postoj k regenerativnímu zemědělství vyjádřila na konferenci Michaela Šojdrová, poslankyně Evropského parlamentu. ,,Evropská unie vnímá potřebu ochrany přírody a biodiverzity velmi silně. Vytyčila si proto cíl dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality využitím půdního a lesního hospodářství. EU do budoucna počítá s vybudováním sítě odborníků pro regenerativní zemědělství napříč členskými státy." Poslankyně také několikrát poděkovala zemědělcům, kteří již v ČR regenerativní postupy implementují.
Nakrmme půdu organickou hmotou a pečujme o krajinu! Tak znělo poselství docenta Ladislava Mika, poradce ministra životního prostředí, který přítomným detailně popsal proces rozkladu organické hmoty v půdě, vysvětlil, kdo jsou jeho důležití aktéři a připomenul, že každá zdánlivě bezvýznamná ,,breberka", kterou se nám podaří do půdy vrátit, může rozpoutat doslova zelenou revoluci v celém našem ekosystému. Zároveň neopomenul dodat, že takovéto změny jsou samozřejmě podmíněny změnou našeho myšlení, zavedením podpůrných legislativních kroků a úsilím do budoucna přilákat k tomuto tématu i širokou veřejnost.
Podrobný program konference je k dispozici zde: http://www.konference-zivakrajina.cz/
Sdílet článek na sociálních sítích
