zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Těžba granátů v Podkrkonoší by mohla opět začít za 4 až 6 let

08.07.2014
Geologie
Těžba granátů v Podkrkonoší by mohla opět začít za 4 až 6 let

Opětovná těžba granátů v nových ložiscích v Dolní Olešnici v Podkrkonoší by mohla začít nejdříve v letech 2018 až 2020. Odhaduje to šperkařské družstvo Granát Turnov, které záměr obnovit těžbu zahájilo před čtyřmi lety procesem posuzování vlivu těžby na životní prostředí (EIA). Dnes se v Dolní Olešnici veřejně projednávala dokumentace a posudek EIA. Nikdo z veřejnosti se jej nezúčastnil. Obec se zamýšlenou těžbou souhlasí, uvedla starostka Radoslava Cermanová.

Těžba granátů v Dolní Olešnici v lokalitě Vestřev trvala v letech 1991 až 2007, nyní je plocha po těžbě již rekultivovaná. Družstvo Granát potřebuje nové ložisko, aby mohlo ve výrobě šperků z pravých českých granátů pokračovat. Zatím družstvo, které má asi 270 zaměstnanců, těží granáty v Podsedicích na Litoměřicku. Životnost tamního ložiska odhaduje na tři až čtyři roky.

V Dolní Olešnici družstvo Granát žádá o vytyčení dobývacího prostoru na osmi místech o celkové rozloze devíti hektarů. Podle výsledků geologického průzkumu by se z něj mohlo vytěžit přes 23 tun granátů. "To je ale velmi optimistické číslo. Předpokládáme, že to bude jedna pětina až jedna šestina tohoto čísla," řekl výrobní ředitel Granátu Václav Břichňáč. Předpokládaná doba těžby je 15 let. Pro zahájení těžby musí družstvo získat od státních orgánů řadu dalších povolení, bude se také muset dohodnout s majiteli dotčených pozemků.

Hlavními riziky pro obyvatele Olešnice budou v případě těžby zvýšený hluk a prašnost. Dobývací prostory jsou mezi jednotlivými usedlostmi a domy. Těžaři proto počítají s tím, že by těžební prostor od domů oddělili protihlukovými stěnami a zemními valy. Těžba by také byla postupná a na jednom ložisku by trvala od půl do 2,5 roku. Zpracovatel posudku k dokumentaci EIA doporučil ministerstvu životního prostředí vydat k záměru souhlasné stanovisko. Stanovil ale 52 podmínek, které musí těžaři splnit.

Družstvo předpokládá, že by granáty získávalo povrchovou těžbou do hloubky asi 3,5 metru, objem skrývky se odhaduje na téměř 200.000 metrů krychlových. Třídění vytěženého štěrku by dělala mobilní třídička. Zrna o velikosti pod centimetr by se odvezla do Turnova k vytřídění granátů, jejichž velikost by měla být kolem jednoho milimetru. Drtivá většina vytěženého materiálu by zůstala na místě těžby a byla by rekultivována.

Proti chystané těžbě se v obci nikdo veřejně nepostavil. "Jsou lidé, kterým se to nelíbí, ale je to podstatná menšina," řekla starostka a odkázala na dobré zkušenosti s těžbou v lokalitě Vestřev. "Těžba probíhala v pořádku, pozemek je po rekultivaci v původním stavu," řekla. Obec měla z těžby ročně až několik stovek tisíc korun a těžaři v obci vytvořili pracovní místa.

Granátonosná hornina je i na území sousedních obcí Horní Olešnice a Dolní Kalná. Tam ale těžaři narazili na odpor obyvatel. Například v Dolní Kalné družstvo Granát v roce 2005 s průzkumem ložisek neuspělo. "Nechceme mít obec plnou vybagrované zeminy, prachu, rozbitých komunikací a hluku," řekl tehdy kalenský starosta Josef Klimenta.

Zdeněk Rychtera

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí