zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nebezpeční živočichové Středomoří, 1. část

24.08.2014
Příroda
Nebezpeční živočichové Středomoří, 1. část

Ke Středozemnímu moři jezdí každé léto miliony lidí. I v jeho na první pohled idylických vodách se však skrývají určitá rizika. Pojďme se podívat na živočichy, před kterými byste měli být ve střehu.

Ve dvoudílném článku si představíme nebezpečné zástupce různých živočišných kmenů. Vybírali jsme důležité nebo zajímavé druhy; nejde o kompletní seznam všech hrozeb, s nimiž se můžete ve Středomoří potkat.

Pokud vás v moři něco požahá, kousne či štípne, nepropadejte panice - vyhledejte hned lékařské ošetření a uvidíte, že všechno bude zas v pořádku.

Naši přehlídku začneme kmenem žahavců. Jak už napovídá jeho název, jedná se o živočichy vybavené žahavými buňkami. Silný jed vytvářejí polypi hydromedúzky pérovité (Pennaria disticha). Náhodný dotyk s tímto druhem způsobí náhlou palčivou bolest. Na postižených částech kůže se nejprve objeví zarudnutí, pak pupínky a nakonec puchýře, které mohou přetrvávat několik dní. Medúza talířovka kompasová (Chrysaora hysoscella) může u lidí způsobit bolestivé a dlouhotrvající šrámy.

Volně plovoucí kolonie měchýřovky Edwardsovy (Forskalia edwardsi) může při doteku vyvolat silné pálení na kůži a intenzivní, ale krátce trvající bolest. Zvláštní kolonii tvoří měchýřovka portugalská (Physalia physalis). Jeden polyp plave u hladiny a slouží jako plovák, ke kterému jsou ostatní polypi přichyceni. Tato měchýřovka je prudce žahavá a má velmi silný jed. Její chapadla jsou dlouhá i přes 30 metrů. U pobřeží se jí ale nemusíte tolik bát, protože tam je velmi vzácná.

alt: Měchýřovka portugalská. Zdroj Wikimedia Commons, autor Biusch, licence CC BY-SA 3.0. Měchýřovka portugalská. Zdroj Wikimedia Commons, autor Biusch, licence CC BY-SA 3.0.

Ze všech medúz bývá nejčastějším původcem požahání talířovka svítivá (Pelagia noctiluca). Dotek jejího žahavého orgánu způsobí okamžitou bodavou bolest. Na zasažených místech vzniknou pupínky až puchýřky a poškození se hojí jen zvolna. Intenzivní žahnutí může vyvolat vznik jizvy, po které zůstane pigmentová stopa. Zejména zasažení větší části těla může mít za následek nevolnost až zvracení, slabost, bolesti hlavy a vzácně i ztrátu vědomí. Většina případů však má mnohem lehčí průběh.

Jediným středomořským zástupcem čtyřhranek je čtyřhranka středomořská (Carybdea marsupialis). Je žahavá, ale její jed není pro člověka smrtelný. Žahnutí způsobuje bolestivé puchýře a může vyvolávat svalové křeče. Potkáte se s ní ale málokdy - jde o méně častý druh a v hojně navštěvovaných středomořských oblastech se prakticky nevyskytuje.

Ze sasanek má největší žahavé baterie sasanka podivná (Alicia mirabilis), velká sasanka dosahující výšky až 50 cm. Má 96 dlouhých, vlasovitých, ke konci se zužujících chapadel a může bolestivě žahnout. Další sasankou, jejímž chapadlům byste se měli vyhýbat, je sasanka hnědá (Anemonia sulcata). Její žahnutí sice nestačí proniknout skrz pokožku na rukou, ale na citlivějších částech těla může vyvolat místní podráždění. Mezi sasanky se slabším účinkem žahavých buněk patří sasanka cizopasná (Calliactis parazitica) a sasanka měnivá (Aiptasia mutabilis).

alt: Sasanka podivná. Foto Philippe Guillaume, licence CC BY 2.0. Sasanka podivná. Foto Philippe Guillaume, licence CC BY 2.0.

Do kmene kroužkovců, konkrétně do třídy mnohoštětinatců, patří nereidka (Hermodice carunculata). Je to živočich s denní aktivitou, žijící hlavně na pevných substrátech. Nereidka dorůstá délky až 30 centimetrů. Její tělo pokrývají žahavé štětinky, které při podráždění vysouvá a napřimuje. Štětinky jsou duté, tvrdé, lehce lámavé a snadno proniknou lidskou pokožkou. Zabodané v kůži pak vyvolávají pálivou místní bolest, zarudnutí a slabý otok.

Myslíte, že vám může ublížit nějaký měkkýš? Ano, může! Jedovatí plži homolice se obvykle vyskytují v tropických vodách, homolice středomořská (Conus mediterraneus) však obývá Středozemní moře. Je dravá, živí se jinými měkkýši, a dokonce i rybami. Loví vysunovatelným chobotem, v němž je ukryt zahnutý zub napojený na jedovou žlázu. Do kořisti vstřikuje jed zvaný conotoxin. Podobně jako při lovu si homolice počíná také při sebeobraně. Bodnutí od tohoto druhu naštěstí není pro lidi nebezpečné, je pouze bolestivé. Tropické druhy ovšem mohou zabít citlivějšího člověka do 15 minut od útoku.

Do kmene členovců a podkmene korýšů řadíme kraby, které při svém pobytu ve Středomoří jistě uvidíte. Často žijí na skalnatém podloží, v jeskyních nebo ve škvírách mezi kameny. Nejsou nikterak jedovatí, jen vás mohou štípnout svými klepety. Za všechny jmenujme kraba Eriphia verrucosa, který dokáže štípnout opravdu bolestivě.

alt: Nereidka *Hermodice carunculata*. Zdroj NOAA Photo Library, autoři Frank and Joyce Burek, volné dílo / public domain. Nereidka Hermodice carunculata. Zdroj NOAA Photo Library, autoři Frank and Joyce Burek, volné dílo / public domain.
alt: Krab *Dromia personata*, který žije ve Středozemním moři, Severním moři a severovýchodním Atlantiku. Foto Radek Lüftner. Krab Dromia personata, který žije ve Středozemním moři, Severním moři a severovýchodním Atlantiku. Foto Radek Lüftner.

Ve druhém díle článku vás seznámíme s některými nebezpečnými ostnokožci, parybami a rybami.

Autor

Radek Lüftner

Zdroj: www.prirodovedci.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
MŽP ČR
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Praha
SW CASEC
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Mladá Boleslav
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí