MŽP se dohaduje s ČSÚ o odpadových datech, která jdou do Bruselu

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se snaží změnit dosavadní způsob zpracování dat o odpadovém hospodářství, která se za Českou republiku posílají Evropské komisi. Data o produkci a nakládání s odpady totiž zpracovávají dvě instituce, ministerstvo i Český statistický úřad (ČSÚ). Za ČR tak vznikají dvojí údaje. MŽP chce systém sjednotit avšak s tím, že by byla jen jedna data - ministerská. Tomu se ale ČSÚ brání. Upozorňuje, že by se mohla ohrozit nezávislost a politická nestrannost údajů.

O sjednocení dat usilují obě instituce řadu let. Jednání obnovily v rámci přípravy Dohody o partnerství pro programové období 2014 až 2020. "Jednání jsou vzhledem k obtížnosti problematiky složitá," potvrdil ČTK mluvčí ČSÚ Jan Cieslar. Údaje ovlivňují rozhodování Evropské komise, například kam se budou směřovat evropské dotace na odpadové hospodářství.

"Zdědili jsem mnoholetý spor, který bychom konečně rádi dovedli do konce. Včera jsem opět hovořil s paní předsedkyní ČSÚ a můžu říci, že obě strany mají vůli tuto záležitost vyřešit," reagoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

MŽP podle své mluvčí Petry Roubíčkové posílá data do bruselskému Generálnímu ředitelství Životní prostředí, zatímco ČSÚ do lucemburskému Eurostatu. Data MŽP jsou postavena na větším počtu respondentů (přes 70 tisíc), které MŽP získává na základě povinné evidence dat podle zákona o odpadech a odrážejí skutečnou produkci a nakládání s odpady v ČR, hájí záměr ministerstva.

ČSÚ každoročně obesílá 17 tisíc respondentů, aby vyplnili výkaz o odpadech a druhotných surovinách buď na webu nebo v pdf souboru. Úřad využívá v rámci šetření i registry ekonomických subjektů nebo obcí a provádí řadu kontrol, data pak matematicko-statistickými metodami dopočítává. ČSÚ tím podle Cieslara výrazně přispívá ke snižování administrativní zátěže ekonomických subjektů i obcí.

Ministerstvo podle něj ale požaduje, aby se data z Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) předávala statistikům a následně posílala jako oficiální statistické výstupy do EU. Systém ale není napojen na registry a celoevropsky harmonizované číselníky a zatěžuje prý desítky tisíc respondentů. Problém je v tom, že ČSÚ už v minulosti tuto možnost odborně prověřoval a zjistil, že ministerská data nejsou pro statistické účely použitelná. Podle Cieslara i proto, že se sbírají pro zcela jiné účely. Stejný pohled přitom zastává i Evropská komise.

Naopak ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart tvrdí, že čísla od ČSÚ nejsou vypovídající. "Bohužel ta data jsou diametrálně rozdílná a Evropská komise vytýká České republice, že naše data nejsou jednotná," řekl před časem ČTK. Data o produkci odpadu vykazuje ČSÚ výrazně nižší než ta, k nimž dochází ministerstvo.
ČSÚ na požadavky ministerstva nechce a z pohledu Evropského statistického systému prý ani nemůže přistoupit. Odkazuje se na návrh evropské směrnice o odpadech, podle níž se má odpadové hospodářství hodnotit výhradně národními statistickými systémy.

Ředitel odboru statistiky pro životní prostředí na ČSÚ Jiří Hrbek dokonce poukázal na tlak, jemuž úřad ze strany ministerstva v poslední době čelí. Ve svém publicistickém příspěvku ve středečním deníku Právo zdůraznil, že ČSÚ je ze zákona nestrannou a nezávislou institucí, která "nepodléhá a ani nemůže podléhat lobbistickým tlakům a nehodlá se zpronevěřit svým zásadám".

Šárka Mrázová