Čtvrtek, 28. března 2024

Mobilní zdroje podle zákona o ochraně ovzduší

Zákon č. 201/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů zachovává základní kategorizaci zdrojů znečišťování ovzduší na zdroje stacionární a mobilní.

Mobilní zdroje podle zákona o ochraně ovzduší

Zákon č. 201/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o ochraně ovzduší" nebo ,,zákon č. 201/2012 Sb.") zachovává základní kategorizaci zdrojů znečišťování ovzduší na zdroje stacionární a mobilní. Mobilní zdroj je definován v § 2 písm. f) zákona ochraně ovzduší jako ,,samohybná a další pohyblivá, případně přenosná technická jednotka vybavená spalovacím motorem, pokud tento slouží k vlastnímu pohonu nebo je zabudován jako nedílná součást technologického vybavení".

Rozsah pojmu mobilní zdroj zůstal v zákoně č. 201/2012 Sb. stejný jako v předchozím zákoně č. 86/2002 Sb., kde byly mobilní zdroje vymezeny v § 4 odst. 2 jako ,,samohybná a další pohyblivá, případně přenosná zařízení vybavená spalovacími motory znečišťujícími ovzduší, pokud tyto motory slouží k vlastnímu pohonu nebo jsou zabudovány jako nedílná součást technologického vybavení". Dále ustanovení obsahovalo demonstrativní výčet mobilních zdrojů (,,Jde zejména o a) dopravní prostředky, kterými jsou silniční vozidla, drážní vozidla a stroje, letadla a plavidla, b) nesilniční mobilní stroje, kterými jsou kompresory, přemístitelné stavební stroje a zařízení, buldozery, vysokozdvižné vozíky, pojízdné zdvihací plošiny, zemědělské a lesnické stroje, zařízení na údržbu silnic, sněžné pluhy, sněžné skútry a jiná obdobná zařízení, c) přenosná nářadí vybavená spalovacím motorem, například motorové sekačky a pily, sbíječky a jiné obdobné výrobky."). Ačkoli pojetí mobilního zdroje zůstalo v zákoně č. 201/2012 Sb. stejné jako v předchozím zákoně, legislativně ne zcela vhodné uvádění demonstrativního výčtu konkrétních typů mobilních zdrojů bylo vypuštěno.

Mobilním zdrojem podle zákona o ochraně ovzduší je tedy samohybné, pohyblivé nebo přenosné zařízení, které má spalovací motor znečišťující ovzduší, přičemž tento motor slouží k pohonu (pohybu) samotného zařízení nebo je zabudován jako nedílná součást technologického vybavení. Naopak zařízení, které není provozováno na jediném místě, protože je možné jej přesouvat nebo převážet, avšak hlavním zdrojem emisí znečišťujících látek u něj není pohonná jednotka, nýbrž činnost, pro kterou je zařízení určeno, je třeba kategorizovat jako stacionární zdroj. Mezi stacionární zdroje tak patří např. přemístitelné (mobilní) drtičky kameniva, stavební suti a podobných materiálů, přemístitelné výrobny, štěpkovače a drtiče dřeva (pokud hlavním zdrojem emisí není pohonná jednotka, ale samotná činnost štěpkování či drcení dřeva).

Povinnosti provozovatelů mobilních zdrojů (dopravních prostředků, mobilních strojů se zážehovými motory, mobilní nesilniční stroje) jsou regulovány jinými právními předpisy, které upravují mj. i množství emisí z výfukových plynů motorů těchto zdrojů. Z důvodu zvyšujícího se vlivu mobilních zdrojů (zejména dopravních prostředků) na špatnou kvalitu ovzduší v České republice je jedním z cílů zákona o ochraně ovzduší upravit i nástroje, které by umožnily regulovat znečišťování ovzduší z těchto zdrojů. Mezi nástroje zákona o ochraně ovzduší k regulaci znečišťování z dopravy patří především:

  • Nízkoemisní zóny upravené v § 14.
  • Závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí k řízením podle stavebního zákona k umisťování staveb emisně významných pozemních komunikací v zastavěném území obce (komunikace o předpokládané intenzitě proudu 15 tisíc a více vozidel za 24 hodin v období nejméně 10 let) a parkovišť nad 500 parkovacích stání vydávané na základě § 11 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně ovzduší.
  • Regulační řád obce pro případ vzniku smogové situace podle § 8 zákona o ochraně ovzduší, který na rozdíl od předchozí úpravy slouží pouze k omezení provozu silničních vozidel (regulace stacionárních zdrojů pro případy smogové situace je řešena v povolení provozu). Zákon č. 201/2012 Sb. navíc dává pouze možnost regulační řád vydat, tj. nejedná se o povinnost obce. Navíc je výslovně stanoveno, že se regulační řád nevydá, nemůže-li přispět ke snížení úrovně znečištění.
  • V rámci povolení provozu stacionárního zdroje je podle § 12 odst. 4 písm. f) možné stanovit jako technické podmínky provozu i podmínky provádění činností a provozu technologií souvisejících s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje, které mají vliv na úroveň znečištění. Tímto způsobem lze stanovit i podmínky pro mobilní dopravu související s provozem stacionárního zdroje - např. doprava paliva, surovin, výrobků nebo odpadu.


Autor: Mgr. Pavla Bejčková,

Zdroj:Verlag Dashöfer - www.enviprofi.cz
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů