zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

V Praze přibude zvláště chráněná přírodní lokalita

20.09.2014
Chráněná území
V Praze přibude zvláště chráněná přírodní lokalita

V Praze přibude nová zvláště chráněná přírodní lokalita. Statut přírodní památka bude chránit přírodu Komořanské a Modřanské tůně. Rozhodli o tom tento týden pražští radní.

Komořanské a Modřanské tůně zabírají na pravém břehu Vltavy 14 hektarů. V oblasti se nacházejí vzácné mokřady a tůňky, v nichž žijí chráněné druhy rostlin a zvířat. Lokalita je domovem řady obojživelníků a ptáků. Někteří živočichové a rostliny jsou zapsáni na Červeném seznamu zvláště ohrožených druhů.

Naposledy se v Praze přírodní památkou stal vrch Petřín.

Modřanské a Komořanské tůně (jinak též ,,Modřanské laguny") se nacházejí v jižní části Prahy u soutoku Berounky a Vltavy. Byly vybudovány v 19. století jako inundační nádrže, jejichž hlavní úlohou byla ochrana před povodněmi. Následnou výstavbou jezových kaskád ale ztratily svůj původní význam a postupným zarůstáním zde vzniknul druhotný ekosystém - nivní a lužní porost.
Modřanské a Komořanské tůně
Zřejmě nejcennější je makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních vod. Některé tůně jsou téměř celé pokryty okřehkem menším (Lemna minor), ve většině dominuje růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum), z dalších druhů byl pozorován žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza) a bublinatka jižní (Utricularia australis). Vzácností je plavín štítnatý (Nymphoides peltata) a voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae).
Modřanské a Komořanské tůně
Z druhů, které nebyly nenalezeny nebo mohly být vzhledem k pokročilé vegetační době přehlédnuty jmenujme rdest vláskovitý (Potamogeton trichoides), rdest maličký (Potamogeton pusillus), halucha vodní (Oenanthe aquatica), kosatec žlutý (Iris pseudacorus) nebo šípatka střelolistá (Sagittaria sagittifolia).
Okraje tůní jsou charakterizovány porosty zařaditelnými mezi rákosiny eutrofních stojatých vod. Nápadně v nich dominuje chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) a méně orobinec širolistý (Typha latifolia), uváděn je i výskyt orobince úzkolistého (Typha angustifolia). Z dalších druhů byly zaznamenány zblochan vodní (Glyceria maxima), dvouzubec černoplodý (Bidens frondosa), opletník plotní (Calystegia sepium), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), máta vodní (Mentha aquatica), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), sítina rozkladitá (Juncus effusus), křehkýš vodní (Myosoton aquaticum), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), vikev plotní (Vicia sepium), mochna husí (Potentilla anserina), konopice polní (Galeopsis tetrahit), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), kostival lékařský (Symphytum officinale), sítina tenká (Juncus tenuis; na cestě), sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), kakost luční (Geranium pratense) a blíže neurčitelná hvězdnice (Aster sp.). V sotva několika exemplářích byl pozorován vzácný šmel okoličnatý (Butomus umbellatus). Uváděný je výskyt skřípiny kořenující (Scirpus radicans).
Modřanské a Komořanské tůně
Často na dně už zazemnělých tůní se vyvinuly mokřadní vrbiny, které místy přecházejí do iniciálních stádií měkkého luhu. Roste zde olše lepkavá (Alnus glutinosa) a několik druhů vrb: vrba pětimužná (Salix pentandra), vrba košíkářská (Salix viminalis), vrba bílá (Salix alba) a vrba křehká (Salix euxina). Dále dub letní (Quercus robur), jilm vaz (Ulmus laevis), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), topol osika (Populus tremula), uváděný výskyt topolu černého může být ve skutečnosti dnes již častějším křížencem označovaným jako topol kanadský (Populus x canadensis). Stromy jsou ověšeny liánami: chmelem otáčivým (Humulus lupulus) a loubincem popínavým (Parthenocissus inserta).
Modřanské a Komořanské tůně
Pobřeží Vltavy zarůstají společenstva říčních rákosin s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), dále zde byly pozorovány olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba jíva (Salix caprea), vrba bílá (Salix alba), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), rdesno peprník (Persicaria hydropiper), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), barborka obecná (Barbarea vulgaris), ostružiník (Rubus fruticosus agg.), lilek potměchuť (Solanum dulcamara), šťovík kyselý (Rumex acetosa), lnice květel (Linaria vulgaris), mochna plazivá (Potentilla reptans), karbinec evropský (Lycopus europaeus), chrpa luční (Centaurea jacea), pampeliška (Taraxacum sect. Ruderalia), heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), kostival lékařský (Symphytum officinale), mochna stříbrná (Potentilla argentea), šedivka šedá (Berteroa incana), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), máta huňatá (Mentha ×rotundifolia) a máta dlouholistá (Mentha longifolia).
Modřanské a Komořanské tůně
Mezi tůněmi a řekou Vltavou se nacházejí ruderalizované ovsíkové louky a sešlapávaná stanoviště. Zaznamenány byly druhy: opletka obecná (Fallopia convolvulus), lipnice roční (Poa annua), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), čekanka obecná (Cichorium intybus), netýkavka žlaznatá (Impatiens glandulifera), řebříček (Achillea millefolium agg.), mydlice lékařská (Saponaria officinalis), jílek vytrvalý (Lolium perenne), pampeliška (Taraxacum sect. Ruderalia), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), vratič obecný (Tanacetum vulgare), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), psineček psí (Agrostis canina), ostružiník (Rubus fruticosus agg.), růže (Rosa sp.), jabloň (Malus domestica), silenka širolistá bílá (Silene latifolia subsp. alba), oman britský (Inula britannica), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), turan roční severní (Erigeron annuus subsp. septentrionalis), brslen evropský (Euonymus europaea), pcháč rolní (Cirsium arvense), truskavec (Polygonum aviculare agg.), průtržník lysý (Herniaria glabra), šťovík kyselý (Rumex acetosa), lopuch větší (Arctium lappa), jitrocel větší (Plantago major), štětka planá (Dipsacus fullonum), čičorka pestrá (Securigera varia), krabilice hlíznatá (Chaerophyllum bulbosum), podběl lékařský (Tussilago farfara), heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), pupalka (Oenothera sp.).
Modřanské a Komořanské tůně
Mimo druhů zajímavých a botanicky cenných se zde vyskytují i druhy nepůvodní, zdomácnělé, které se u nás snadno a rychle šíří. Mimo jinak častých druhů, jako je turanka kanadská (Conyza canadensis), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), původně himálájská netýkavka žlaznatá (Impatiens glandulifera), křídlatka (Reynoutria sp.) a severoamerický trnovník akát (Robinia pseudacacia), byl v území nalezen severoamerický štětinec laločnatý (Echinocystis lobata). Je uváden i výskyt slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus).
Tůně ale nejsou pouze místem výskytu rostlin. Důležitou roli hrají i jako refugium obojživelníků, kteří je využívají k romnožování. Občas jsme zahlédli do vody skákající skokany zelené (Rana esculenta synkl.), kteří jsou odtud také uváděni, resp. skokan skřehotavý (Rana ridibunda) jako nejhojnější druh. Uvádí se výskyt i ropuchy obecné (Bufo bufo) a skokana hnědého (Rana temporaria). Spatřili jsme i pozůstatky užovky obojkové (Natrix natrix). Území je cenné i ornitologicky.
Modřanské a Komořanské tůně

Zdroj: www.botany.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí